Inet since 17.05.1999
Last edit:  17.10.2009

ISSN 1212-8945
1999-2009

E-ZINE CONCERNING PHILATELY AND OTHER COLLECTING INTERESTS ...
ON LINE MAGAZÍN O FILATELII A SBĚRATELSTVÍ ...
http://www.japhila.cz/

Perzekuce židovského národa v Protektorátu Čechy a Morava a ghetto Terezín v poštovních dokumentech

Exponát: http://www.japhila.cz/hof/0335/index0335a.htm

Michal Hauzr

VYZKOUŠEJTE:
DOMOVSKÁ STRÁNKA

Vážení filatelisté a návštěvníci webových stránek Japhila.cz a Exponet.info. Dnešním dnem počínaje je Vám představen na stránkách světové virtuální filatelistické výstavy inovovaný exponát s názvem Perzekuce židovského národa v Protektorátu Čechy a Morava a ghetto Terezín v poštovních dokumentech.

Jak již sám název napovídá, jedná se o představení především poštovních dokumentů z období okupace českých zemí německou armádou v době druhé světové války souvisejících ať již přímo nebo oklikou s bezprecedentním porušováním elementárních principů lidskosti mezi příslušníky dvou různých etnik za vydatného vědomého přispění nejrůznějších zbabělců, vyžírků, zlatokopů, prospěchářů a pomstychtivců, i nevědomé spolupráce prostých občanů.

Obr. 1 - klikněte na náhled

Zásilka vyplacená jako Tiskopis (poštovní tarif 20 hal.) Úřadu pro pomoc emigrantům (Emigrationshilfe) s pozvánkou na ověřovací řízení k zaplacení daní. Poštou vyhodnoceno jako částečný tiskopis (s tarifem 30 hal.), zatíženo doplatným ve výši dvojnásobku chybějící částky.

Tento proces, pojmenovaný v širším kontextu „holocaust“, se stal jednou z nejsmutnějších kapitol dějin lidstva. Přesný počet obětí se nikdy nedozvíme. Odhady historiků se pohybují někde mezi 5 až 8 miliony přímých obětí, novodobí zpochybňovači těchto událostí pak říkají, že se nikdy nic takového nestalo, že se nikdy nic takového neodehrálo, že se jedná o smyšlenky, fikce a propagandu.

Když jsem před téměř 30-ti lety získal do počínající sbírky dokladů poštovního provozu v Protektorátu Čechy a Morava první exemplář lístku zaslaného do terezínského koncentračního tábora, nedokázal jsem si představit, jak širokou a komplikovanou oblast sbírání nejenom známek nebo poštovní historie, ale především lidských osudů, zahajuji. Postupem času, jak objem dílčích položek ve sbírce narůstal, se mi začal před očima vynořovat mnohem hlubší kontext událostí té doby. Důsledkem bylo přečtení a prostudování mnoha knih a dokumentů popisujících dílčí kapitoly tragického celku a mnohokrát napsaná pravda, že čím víc toho vím, tím jsem si jistější, že nevím téměř nic.

Obr. 3 - klikněte na náhled

Interní stvrzenka příjmu balíku židovské samosprávy a kopie druhé strany, dole slabý otisk razítka v červené barvě Bezahlt (= Zaplaceno), datumka příjmu balíku v ghetu ze dne 30. III. 1945, výdej balíku stvrzen 31. 3.

Koncem minulého milénia byly ve společném díle autorů PhDr. Patricie Tošnerové a Dr. Františka Beneše – Pošta v ghettu Terezín představeny všechny aspekty dané problematiky. Úmyslně zmiňuji tuto knihu samostatně, protože přinesla mimořádně ucelený pohled na tuto historii dochovanou v dokumentech nám tak obyčejných a přitom vzácných. Většina těchto dokumentů je mnohdy jedinou dosud chovanou připomínkou našich předků, manželských partnerů a příbuzných, kteří se již nikdy nevrátili ke svým blízkým. Tato unikátní publikace popsala procesy spojené s poštovním stykem ghetta s vnějším okolím a zobrazila celou řadu do té doby neznámých formulářů spojených s poštovním provozem a jeho organizací v ghettu i mimo něj. Jsem přesvědčen, že po dlouhá léta zůstane základní učebnicí pro sběratele této problematiky.

Obr. 4 - klikněte na náhled

Vynechané zoubkování vlevo a vpravo

Obr. 5 - klikněte na náhled

Obr. 6 - klikněte na náhled

Dnes je Vám představována inovovaná verze exponátu na ploše osmi rámů (128 individuálních listů). Základní osnovou použitou při jeho budování byla snaha vyprávět příběh v časové ose, jak celý proces perzekuce probíhal. Od počáteční snahy vystěhovat obtěžující etnikum a vytěsňování „jiných“ lidí na okraj společnosti (jako bych snad dnes viděl lehkou paralelu) přes zabavování majetku a zavírání elit až po brutální likvidační procesy. Chtělo by se končit happy-endem, ale on nepřišel. Místo pohádky je vyprávěn horror se špatným koncem – přežilo jich opravdu jen málo.

Obr. 7 - klikněte na náhled

Chci Vás požádat o shovívavost s někdy stručnějšími popisy či rozvláčností a nudou spojenou s představením dílčích formulářů. Dalo by se napsat mnohé, ale pak by nešlo o filatelistický exponát, nýbrž o historické pojednání nad poštovními dokumenty. A upřímně – já jsem filatelista (doufám), nikoliv historik (to v každém případě). Uvedená rozvláčnost je způsobena snahou představit všechny vlastněné (nikoliv známé) typy dokumentů (množených formulářů), které byly používány. Pro nefilatelisty – je to taková naše slabost. Dále se musím omluvit za někdy ne zcela věrné barevné zobrazení vystavovaného materiálu, které je způsobeno vzájemnou nekompatibilitou použité techniky a software, bez kterých by nebylo možno použít tento způsob prezentace. Na rozdíl od minulé výstavy je tentokrát představen nikoliv virtuální exponát (pouze pro účely internetového výstavnictví zpracovaný prostřednictvím elektronických nástrojů), ale jedná se o naskenovaný fyzický materiál. Omluvte proto nedostatky i v oblasti kvality zobrazení dílčích položek a někdy nemožnost přečíst psaný text na jednotlivých dokumentech nebo doprovodných kopiích.

Obr. 8 - klikněte na náhled

Lístek napsaný ve sběrném středisku Červeného kříže pro osvobozené repatrianty v Krakově dne 8. IV. 1945. V dubnu 1945 byla poštovní přeprava mezi Polskem a Československem zastavena. Přeprava na Slovensko zajištěna kurýrem, polské známky znehodnoceny přeškrtnutím, dolepena definitivní československá známka, opatřeno provizorním gumovým razítkem Poštový úrad Kežmarok, a datumkou 17. Apríla 1945 a dodatečně byly neplatné známky strhnuty. Odesilatelem je Ota Fleischmann, deportovaný do Terezína transportem Ca dne 24. 10. 1942, transportem Ek dne 28. 9. 44 přemístěn do Osvětimi, osvobozen v Blechhammeru. Tento tábor byl zřízen na území dnešního Polska cca 30 km západně od Gleiwitz ve 3. čtvrtletí roku 1942 jako tábor nucených prací pro Židy. Zahynulo v něm více než 1.500 vězňů. 21. ledna 1945 byl tábor vyklizen a vězni byli přinuceni nastoupit pochod smrti, během kterého zahynulo na 800 lidí. V táboře se podařilo skrýt části vězňů, z nichž mnozí byli odhaleni a zastřeleni, jen některým se podařilo zachránit.

Pokud kdokoliv ze čtenářů bude mít zájem o poskytnutí bližších informací k jednotlivým položkám či částem exponátu, bude mi potěšením poskytnout dodatečné informace. Dotazy posílejte prosím na moji osobní elektronickou poštovní adresu – mh123@seznam.cz. Pokud se někdo bude chtít podělit o vlastní znalosti a informace, rád o nich podebatuji – platí stejná adresa.