ISSN 1212-8945
ON LINE DENÍK O FILATELII A SBĚRATELSTVÍ ...
www.japhila.cz
ISSN 1212-8945
E-ZINE
CONCERNING PHILATELY AND OTHER COLLECTING INTERESTS ...
www.japhila.cz
PETR GINZ & ILAN RAMON - OSUDY JEDNÉ "KOSMICKÉ" KRESBY
Petr Ginz se narodil ve smíšené českožidovské rodině v roce 1928 v Praze. Jeho matka se přistěhovala do
Prahy, do židovské rodiny svého muže. Petr chodil do židovské obecné školy v pražské Jáchymově ulici.
Již v té době se zamiloval do knih a zejména do románů Julia Verna. Vášeň pro fantazii jej přivedla k
vlastní tvorbě - psal povídky a román, které si sám ilustroval. Byl nesmírně talentovaným a všestranným
člověkem, kterému však nebylo souzeno, aby prožil nebo uskutečnil něco ze svých snů.
Ve svých 14 letech byl 24. října 1942 zařazen do transportu a protože již dosáhl věku 14 let, odjel sám do Terezína. Spolu s dalšími vrstevníky byl umístěn na blok L 417 (objekt bývalé terezínské školy). Již krátce po příjezdu projevil vůdčí schopnosti a začal s pomocí dalších chlapců vydávat časopis Vedem. V něm uplatnil své mimořádné nadání a fantazii. Časopis současně redigoval, psal, skládal básně, maloval ilustrace. Za články od dalších přispěvatelů byl nucen platil často potravinami, které mu jeho rodina posílala v balíčcích. Denně si vedl i osobní deník. Před nuceným odjezdem do Osvětimi (28. září 1944) jej dal své sestře Evě. Sestra byla o dva roky mladší a přišla do Terezína až v roce 1944 a dočkala se osvobození. Dnes žije s manželem v Izraeli pod jménem Chava Pressburger, je významnou výtvarnicí, které své papírové obrázky a koláže vystavuje po celém světě, několikráte i v Česku. Po Petrovi zůstala zachována také velká část časopisů z let 1942-44 a některé Petrovy kresby.
Český chlapec židovského původu z Prahy byl velmi inteligentním a všestranně nadaným dítětem,
kterému ani nucený pobyt v Terezínském ghettu a později v koncentračním táboře Osvětim nevzal nic z
lidské touhy po poznání a vědění. Petr Ginz by i dnes mohl sloužit jako vzor kladných charakterových
vlastností, které navíc rozvíjel v pro něj extrémně nepříznivém prostředí. Petr Ginz, ještě než byl ve věku
16 let zavražděn v plynové komoře koncentračního tábora, byl autorem mnoha zápisků, linorytů a kreseb,
které měly vztah k odvěkým lidským tužbám poznat život, svět i jiné planety.
Za svůj krátký věk, ve kterém prokázal obrovské nadání, možná větší než někteří lidé za celý život, se
stal nesmrtelným. Také díky tomu, že 16. ledna 2003 vynesl jeden z tragicky známých amerických
raketoplánů Columbia na své palubě do vesmíru prostřednictvím zvláštního, nebo řekněme neobvyklého
přání prvního izraelského astronauta ILANA RAMONA, jeho kresbu. Astronaut plk. Ilan Ramon, jehož matka
přežila pobyt v koncentračním táboře Osvětim, požádal památník Jad Vašem, aby pomohl vybrat nějakou
věc, která má spojitost s holocaustem. Jako osobní věc si s sebou izraelský astronaut Ilan Ramon vzal
tužkou, tuží a štětcem kreslený obrázek nazvaný "Pohled z Měsíce na planetu Zemi", datovaný někdy v roce 1942. Obrázek, který před více než 60. lety v ghettu Terezín nakreslil mladičký
PETR GINZ.
Obrázek dokládá jeho velký smysl pro fantazii (ve 40. letech minulého století!) a nezměrnou touhu po
životě, která nebrala ohledy ani na jeho nucenou přítomnost v terezínském ghettu a později v
koncentračním táboře, v němž byl uvězněn.
ILAN RAMON k výběru kresby říká: "Vím, že můj let je pro lidi v Izraeli symbolický, zvláště pro ty, kdo
přežili holocaust.". Kosmický let raketoplánu Columbia STS-107 se 2 ženami a 5 muži na palubě
odstartoval 16. ledna 2003 z mysu Canaveral na Floridě. Po 16 dnech letu, 1. února 2003, při sestupném
manévru a krátce před přistáním, raketoplán havaroval a celá posádka zahynula. Kromě lidských obětí shořela i předmětná kresba Petra
Ginze.
Příběhy mladého a po životě toužícího chlapce, stejně jako lidská tragédie vícečlenné posádky
amerických astronautů - společně s židovským kosmonautem Ilanem Romanem jsou hluboce silným a
emociálním výbojem. Tím spíše, pokud si uvědomíme neuvěřitelnou náhodu: raketoplán Columbia s
kresbou Ginze havaroval přesně v den nedožitých 75. narozenin Petra Ginze!
Na paměť obětem holocaustu a na paměť obětem trnité cesty lidstva při dobývání kosmu, avšak v
očekávání jeho dalších kroků, vedeni solidaritou s pozůstalými po všech zemřelých kosmonautech vyhlásil
internetový filatelistický deník "Japhila" (www.japhila.cz) petici pro vydání společné příležitostné poštovní
známky České republiky a Izraele: NAVRHUJEME, ABY ČESKÁ POŠTA A IZRAELSKÁ POŠTA VYDALA
SPOLEČNÉ VYDÁNÍ PŘÍLEŽITOSTNÉ ZNÁMKY S NÁMĚTEM GINZOVY KRESBY K NEJBLIŽŠÍMU VHODNÉMU ČI
SYMBOLICKÉMU VÝROČÍ - NAPŘÍKLAD K 1. VÝROČÍ TRAGÉDIE AMERICKÉHO RAKETOPLÁNU COLUMBIA.
Člověk nemusí být židovského původu, aby podpořil návrh na společné vydání příležitostné poštovní
známky.
A zde je chronologie historie petice GINZ - RAMON:
- 4. 7. 2003 - vypsána petice (nikoliv striktně podle petičního zákona, ale jen
volně jako podpora emisního počinu, po signatářích petice je požadován pouze souhlasný e-mail se jménem, příjmení, městem a státem ve kterém
žijí, je možno uvést i profesi);
- 5. 7. 2003 - již následující den se k petici hlásí redaktoři Českého rozhlasu, vydavatel bulletinu a webu
KOSMOS-NEWS (http://kosmos-news.kosmo.cz/) Milan Hanousek;
- 28. 7. 2003 se k petici hlásí a aktivně propaguje i pravicový internetový deník
Virtually (www.virtually.cz);
- 2. 8. 2003 se ozývá sestra Petra Ginze - Eva, dnes žijící pod jménem Chava Pressburger z Izraele. Peticí je potěšena a současně informuje o krocích, které
podnikne k vydání známek v souběhu na izraelské straně; současně se stává
signatářkou petice;
- 7. 8. 2003 - ředitel Židovského muzea v Praze - Leoš Pavlát - odesílá dopis
s podnětem k vydání známky Petr Ginz. Ředitel muzea je s vydavatelem petice od
5. 7. 2003 v písemném spojení. Židovské muzeum v Praze a Židovská obec v Praze volí k vydání známek v souběhu cestu oficiální žádosti na ministerstvo informatiky.
Tento zvolený postup nepovažuje žádná ze stran za rozpor s probíhající peticí. Podnět židovských organizací o petici
přímo informuje (v podstatné zmínce), jako o jednom z důvodů k vydání
této známky;
- 27. 8. 2003 - k petici se hlásí Česká astronomická společnost
(http://www.astro.cz/) prezentovaná předsedou Ing. Štěpánem Kovářem (přestože
petici podporuje oficiálně celá společnost, je započítán pouze 1 hlas);
- 10. 2. 2004 - vychází Emisní plán na rok 2005, který vydává Ministerstvo informatiky ČR. Aršík s námětem osudu
kreseb Petra Ginze vyjde 20. ledna 2005. Česká pošta, s.p. námět nejen přijala,
ale, jistě k potěšení především filatelistů, zvolila reprezentativní formu aršíku.
- 20. 1. 2005 - aršík v nominální hodnotě 31 Kč vychází.
Do uzavření petíce (20. 1. 2005) podepsalo petici 614 signatářů z celého světa. Petice bude
na internetu k dispozici všem, kteří se v
jedinečné a pro známkovou tvorbu doslova "masové" akci v historii připojili a
jejichž hlas významně podpořil emisní záměr. Petice byla ukončena v den
vydání poštovních známek, tedy 20. ledna 2005.
O osudu známek izraelské pošty, které by měly vyjít v souběhu, prozatím nic
bližšího nevíme a to i přesto, že bylo učiněno několik oficiálních pokusů o
vydání i dotazů. Izraelská pošta však připravuje vydání zvláštní poštovní
obálky, o jejímž vydání Vás budeme informovat.
Odkaz:
petice - v češtině
petice - v angličtině
Břetislav Janík
vydavatel Japhila e-zinu
