Inet since 17.05.1999
Last edit:  23.08.2004

ISSN 1212-8945
© Bret Janík
1999-2004

E-ZINE CONCERNING PHILATELY AND OTHER COLLECTING INTERESTS ...
ON LINE MAGAZÍN O FILATELII A SBĚRATELSTVÍ ...
http://www.japhila.cz/ 

Reklama:

JAPHILA ON LINE MAGAZÍN VE PROSPĚCH ROZVOJE FILATELISTICKÉHO INTERNETU,
TZV. JAPHILA HOSTING:
FILATELIE NA INTERNETU - KAREL ČERNÝ

KDO JE DĚVČÁTKO Z POŠTOVNÍ ZNÁMKY?

Karel Černý, Praha / Žďár nad Sázavou

... paní Evě Haňkové, roz. Neugebauerové k 75. narozeninám. Považuji za svou milou povinnost poděkovat všem, kteří mi byli při přípravě této práce jakkoli nápomocni. Zejména děkuji paní Evě Haňkové, jejímu bratrovi panu Mikuláši Neugebauerovi a jejich mamince paní Antonii Neugebauerové. Dále děkuji za spolupráci žďárským filatelistům, soukromému sběrateli panu Janu Janíčkovi a v neposlední řadě sponzorovi a představitelům města Žďáru nad Sázavou, díky kterým tato práce spatřila světlo světa.
Autor

Známka ze 7. března 1938 s prezidentem T. G. Masarykem držícím v náručí děvčátko v kyjovském kroji v hodnotách 50 h a 1 Kč i dvoukorunový aršík se prodávaly s příplatkem ve prospěch péče o děti. Tuto dobročinnou akci, kterou tehdy uváděl Karel Čapek, podtrhuje i nápis na spodní části známek „Měj úctu k duši dítěte".  

  Dovoluji si tvrdit, že ty opravdu nejvýznamnější události na poli kulturní, historické i společenské prezentace a zviditelnění našeho města a potažmo i celého regionu Českomoravské vysočiny, byly v průběhu celého 20. století dvě. První byla bezesporu návštěva prezidenta T. G. Masaryka ve Žďáře nad Sázavou v roce 1928 a následné vydání dnes již slavné známky s touto tématikou v roce 1938. Druhou událostí bylo přijetí Santiniho chrámu sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře na světový seznam UNESCO v roce 1994.
  Za opětovnou propagaci první z těchto událostí u příležitosti Celostátní filatelistické výstavy Brno 2000 a znovuvydání emise této známky ke 150. výročí narození T. G. Masaryka, bych tímto chtěl upřímně poděkovat autorovi, panu Karlovi Černému, poslanci Parlamentu České republiky.
Mgr. Jaromír Brychta
starosta města Žďáru nad Sázavou

Jsme hrdi na to, že ta malá krojačka je Žďáračka! Žďárští filatelisté si jejího významu byli vědomi již dávno, v posledním desetiletí však bylo několik příležitostí ji osobně poznat, vyjádřit jí obdiv a úctu a poděkovat za její lásku ke staré vlasti, k její rodině, k městu jejího dětství.
A právě v tyto dny, kdy vzpomínáme 150 let od narození prezidenta T. G. Masaryka a znovu máme před sebou známku s obrazem TGM v náručí s naším "Děvčátkem z poštovní známky" na žďárském náměstí, si to zvlášť uvědomujeme a děkujeme jí i všem, kdo se o vydání této vzpomínky zasloužili.
Jaroslav Štěpán
klub filatelistů Žďár nad Sázavou  

Poštovní známka z roku 1938 zaznamenala velký úspěch. Zanedlouho obletěla celý svět a začaly se stejně jako nyní objevovat i otázky - kdo je to malé děvčátko v náručí prezidenta, a kdy a kde vznikla původní fotografie? Krátce nato se čtenáři mnoha novin a časopisů dověděli, že ta tříletá holčička je Evička Neugebauerová a fotografie vznikla 17. června 1928 při prezidentově návštěvě na Horácku, jedné z cest, které T. G. Masaryk absolvoval v roce 1928 po celé Moravě v rámci oslav desetiletí republiky.

Během svého pobytu v Židlochovicích se prezident Masaryk zúčastnil i otevření Výstavy soudobé kultury v Brně. Na Horácko vyjel 17. června v doprovodu své dcery Alice, ministra vnitra Jana Černého, prezidiálního šéfa Drbala a od Tišnova ještě místopředsedy vlády Msgr. Jana Šrámka. Po projetí Brnem, Kuřimí, Čebínem, Hradčanami, Tišnovem a Doubravníkem si prohlédli Bystřici nad Pernštejnem. Všude byl prezident nadšeně vítán slavobránami, starosty měst a obcí, legionáři a dětmi. Tak tomu bylo i v Novém Městě na Moravě, Žďáru na Moravě, Velkém Meziříčí, Velké Bíteši i mnoha vesnicích na Horácku. A právě ve Žďáru na Moravě (nyní Žďár nad Sázavou) vznikla reportážní fotografie, která se stala námětem oné poštovní známky.

Historik umění profesor Antonín Matějček o ní později napsal: "Fotografickému důvtipu přispěla i šťastná náhoda a prosté skutečnosti dodaly atmosféra a světlo náladu slavnostní a intimní zároveň."

Horácké listy z 29. června 1928 o žďárském setkání prezidenta Masaryka s dětmi napsaly: "Jménem dětí ze Žďáru a okolí pozdravila pana prezidenta Vlasta Fňukalová s celým sborem dětí. Nejmenší z nich, tříletou Evičku Neugebauerovou, vzal pan prezident při tom do náručí a zeptal se: "Jak se jmenuješ? Pojedeš se mnou?" Ale milá Evička vrtí hlavou, že ne. Od maminky se jí nechce."

Pro maminku tehdy tříleté Evičky, dnes osmadevadesátiletou paní Antonii Neugebauerovou, je vydání další poštovní známky s její dcerou velkou událostí, která jí dodává novou životní energii. Na setkání s prezidentem Masarykem v červnu 1928 vzpomíná: "Panebože, to je překvapení. Po tolika letech se zase někdo zajímá o tu fotografii. Víte, náš první pan prezident hodně cestoval a nevynechal ani menší vesničky. Žďár na Moravě měl v roce 1928 asi 2000 obyvatel. Pan prezident přijel na slavnostní kladení základního kamene pro výstavbu sokolovny. Já se vychystala do kyjovského kroje, sama jsem ho vyšívala. S maminkou jsme nachystaly kyjovský kroj i pro Evičku.

Evička se nebála, během uvítacího aktu bloumala po tribuně, občas někomu šlápla na nohu. Pan prezident si toho nemohl nevšimnout a pořád se na ni usmíval. Tak mu ji pan drogista Švastal, který měl na starosti uvítací projev, dal do náručí. Evička podala panu prezidentovi kytičku, on poděkoval a předal květinky své dceři Alici. A to je celý příběh té slavné fotografie. Škoda jen, že známka vznikla až rok po smrti pana prezidenta."

A jaké jsou vzpomínky tehdy tříleté Evičky Neugebauerové, nyní starší dámy, paní Evy Haňkové?  

"V době, kdy byl snímek pořízen, mi byly tři roky. Pamatuji si na tuto událost, ač jsou moje vzpomínky poněkud neúplné. Pana prezidenta jsem šla vítat s maminkou. Obě jsme byly oblečeny do kyjovského kroje. Stály jsme pod tribunou vedle větší skupiny hlučících dětí. Přistoupil ke mně pán, o kterém jsem se po deseti letech dověděla, že to byl pan řídící Jindra ze Zámku Žďáru s návrhem, abych donesla na tribunu panu prezidentovi kytičku. "Tomu starému pánovi", řekl. Dále si už jen vzpomínám, že jsem byla v jeho náručí. Neuvědomovala jsem si, že se jedná o nějakou zvláštní událost, ale také jsem se nebála, ani nestyděla. Pan prezident se mne ptal, jak se jmenuji a kde mám maminku. Snažila jsem se maminku v tom davu najít a ukázat mu ji, ale to se mi nepodařilo.

Také mne při tom upoutal velký fotoaparát s "varhánky" na vysoké dřevěné konstrukci v pozadí. Možná tak velký nebyl, ale mně připadal obrovský. Po létech, když vyšla známka, jsem na tento aparát a fotografa za ním často myslila. Uvědomila jsem si, že to měl asi na svědomí ten veliký přístroj."

Setkání malé Evy Neugebauerové, dcery majitele parní pily Richarda Neugebauera, s prezidentem Masarykem nebylo setkáním prvním. Eva se narodila 20. května 1925 ve vojenské nemocnici v Praze na Karlově, kde bylo péčí generála MUDr. Fishera zřízeno vzorné porodnické oddělení pro manželky důstojníků. Toto oddělení navštívil druhý den po narození Evy v doprovodu MUDr. Fishera prezident Masaryk. To bylo vlastně jejich první setkání. To druhé bylo v červnu 1928.

V roce 1931 nastoupila Evička do první třídy, kam chodila velice ráda. Spolu se svými rodiči byla členkou Sokola. Chodila cvičit, na výlety a účastnila se většiny kulturních akcí. Ráda vzpomínala na loutkové divadlo, při kterém její otec hodně pomáhal.

Na přání rodičů začala Eva studovat na reálném gymnáziu v Pardubicích. Bydlela zde u své babičky a školu navštěvovala až do roku 1944, kdy studium ukončila maturitou. V roce 1938 se dozvěděla o vydání poštovních známek.  

"Sama jsem se o tom dověděla od maminčiny přítelkyně, která byla poštovní úřednicí ve Žďáře. Studovala jsem tenkrát na reálném gymnáziu v Pardubicích a přijela jsem právě do Žďáru na pololetní prázdniny.Když jsem se vrátila po prázdninách do Pardubic, věděl už o mně tisk a byla jsem najednou středem pozornosti, až mi z toho bylo úzko. Redaktoři mne vyhledávali, žádali, abych něco napsala, nebo jim něco řekla. Do školy i domů mi docházely celé stohy dopisů s žádostí o podpis. Většina dopisů pocházela z různých konců ČSR, ale byly mezi nimi i z míst, které se nám tehdy zdály exotické - z Austrálie i z Ameriky."

Poštovní známky byly vydány Věstníkem ministerstva pošt a telegrafů č. 22/38 ze dne 3. března 1938 v hodnotách 50 hal, 1,- Kč a v aršíkové úpravě s hodnotou 2,- Kč s platností od 7. března 1938 jako dobročinné s příplatkem ve prospěch strádajících dětí. Poštovní známky obvyklé úpravy byly určeny pro volný prodej, aršík jen pro subskribenty. Ty bylo možno objednat u poštovního úřadu po jejich předchozím zaplacení s vázaným odběrem dvou sérií známek na jeden aršík. Z prodeje známek nebyla poskytována žádná provize a v prodeji byly až do 30. listopadu 1939. Jejich platnost skončila 15. prosince 1939.

Maminka s dcerou koncem dvacátých let (vlevo) a v devadesátých let dvacátého století (vpravo)

Návrh známky včetně kuponu a zmíněného aršíku zpracoval vynikající grafik a rytec Bohumil Heinz (1894 - 1940). Tisk známek byl zadán pražské Unii. Ta je vytiskla rotačním ocelotiskem na stroji Stickney. Aršík byl tištěn ocelotiskem z ploché desky na stroji Johnston.  

Propagační leták československého zahraničního odboje
za druhé světové války ve Velké Británii

Po válce Eva Neugebauerová dospěla, provdala se za mladého vědce Ladislava Haňku a v roce 1950 s ním utekla za hranice. Haňkovi pracovali ve Frankfurtu nad Mohanem u pobočky OSN pro pomoc uprchlíkům a koncem roku 1951 jim bylo uděleno na konzulátu ve Frankfurtu imigrační vízum do USA. Lodí amerického námořnictva General Hersey vypluli z brémského přístavu a 24. listopadu 1951 dorazili do New Yorku. "Já jsem při tom myslila na domov, od kterého se neodvratně vzdalujeme", vzpomíná Eva Haňková. "Zdálo se před lety, že máme před sebou šťastnou budoucnost ve svobodné vlasti. Tuto ilusi nejprve narušil Hitler a komunistický puč v únoru 1948 už to obrátil naruby všechno. Vydávali jsme se na cestu na druhý konec světa, kde byla budoucnost také nejistá."  

Eva Haňková s dcerou Janou při setkání s guvernérem státu Michigan
G. Milikem v USA v roce 1970

Haňkovi žili v Marionu u města Cedar Rapids v Iowě, jednom ze středisek českých emigrantů. Ladislav Haňka pak dostal místo na univerzitě v Ames a po pěti letech obhájil doktorát z mikrobiologie. Od roku 1958 pracoval u firmy UpJohn v Kalamazoo na výzkumech léčení rakoviny. Haňkovi žijí stále ve městě Kalamazoo ve státě Michigan. Mají syna Ladislava a dceru Janu. Oba se narodili v Americe. Syn je akademický malíř a jeho česká manželka také. Dcera má jako ekonomka dobré manažerské místo ve Filadelfii, kde je vdaná za Američana. Paní Eva se nejprve starala o děti. Obě mluví dobře česky a mají rády české písničky. Potom učila na střední škole latinu, němčinu a angličtinu.

Při své práci navazovali Haňkovi kontakty s československými odborníky a společně stáli u založení Československé společnosti pro vědy a umění v roce 1958 v USA se sídlem ve Washingtonu.

Po roce 1989 Haňkovi několikrát navštívili svoji vlast a setkali se i s prezidentem Václavem Havlem. I pro ně je velkým překvapením vydání nové české známky s motivem té, z roku 1938.

17. června 1928 vznikla na žďárském náměstí fotografie, která možná tak trochu ovlivnila další osud děvčátka v kyjovském kroji. Dodnes není zcela jasné, kdo je skutečným autorem oné fotografie, zveřejněné pravděpodobně prostřednictvím ČTK. Byl to Antonín Horník, Jano Šrámek nebo někdo jiný? V každém případě je jisté, že tato jedinečná fotografie zachytila hřejivost pozitivních lidských vztahů v jednom prchavém momentu - prezidentovu pověstnou lásku k dětem a naději v jejich lepší budoucnost i nekomplikovanou snahu dítěte udělat kytičkou radost, třebaže tak docela neví, komu tu radost dělá.  

20. ledna 2000 vydala Česká pošta  známku s hodnotou 5,40 Kč v tiskových listech po 30 známkách a ve známkovém sešitku s osmi známkami a čtyřmi kupóny. Ke známce vychází obálka prvního dne vydání a doplňuje ji ještě aršík z března 2000, vydaný k příležitosti 150. výročí narození T. G. Masaryka. Nová česká známka zobrazuje jednu z nejkrásnějších československých poštovních známek, vydaných do roku 1939.

Česká pošta s.p. zařadila znovu motiv známky z roku 1938, nyní graficky zpracovanou Bedřichem Housou. Známka vyšla v emisi Tradice známkové tvorby. Vytiskla ji Poštovní tiskárna cenin a.s. v Praze rotačním ocelotiskem v barvě černohnědé v kombinaci s tříbarevným hlubotiskem v barvě modré a dvou odstínů červené na stroji WIFAG III. Současně byl vydán zvláštní známkový sešitek, po osmi známkách se čtyřmi kupony (vlevo) a obálkou prvního dne vydání (FDC) (na vedlejší staně vpravo nahoře). Kupony známek mj. nesou také emblém Celostátní výstavy poštovních známek BRNO 2000, která se bude konat ve dnech 5.-11. března 2000 u příležitosti 150. výročí narození prezidenta T. G. Masaryka.

fotografie ze soukromého archivu Mikuláše Neugebauera a Jana Janíčka.

O autorovi (klikněte na náhled fotografie):

KAREL ČERNÝ (nar. 12. ledna 1965 v Novém Městě na Moravě) je poslancem Parlamentu České republiky. V letech 1989-92 působil v Okresním muzeu ve Žďáře nad Sázavou. Zabývá se především regionálními dějinami ve vztahu k druhé světové válce. Publikuje v několika regionálních i celostátních periodicích a je autorem nebo spoluautorem několika knižních publikací:
• Říkali mu Ivan-učitel… (ČSPB Žďár nad Sázavou 1988)
• Kamarádi, já se vrátím… (ČSPB Žďár nad Sázavou 1989 - s J. Bednářem a J. Pavlíkem)
• Nezahynuli zbytečně (OM Žďár nad Sázavou 1990 - s J. Mikulkou)
• Neumlčitelní hrdinové (ZMM Třebíč 1991 - s J. Bednářem a J. Mikulkou

Kontakt na autora:
http://www.psp.cz/home/poslanec/354/INDEX.HTM
e-mail: karel.cerny@iol.cz