|
|
|
|
|
|
Miloš Ondráček (narozen 15. 9. 1936 v Praze-Libni).
Sám k tomu říká: Mým rodištěm je Praha, konkrétně její část
Libeň, kde jsem prožil dětství a navštěvoval jsem základní školu.
Tam jsem v posledním ročníku – to mi bylo 15 let –
objevil u sebe zvýšený zájem o kreslení. Můj pan učitel usoudil, že
by snad ze mne mohlo něco být, což mělo ten důsledek, že mne rodiče
po zralé úvaze přihlásili na Školu uměleckých řemesel v Turnově.
Sice se mi z toho bylo trochu smutno, raději bych zůstal v Praze,
ovšem dostat se do některé pražské střední umělecké školy bylo v důsledku
obrovského zájmu dosti obtížné. Stesk po domově jsem však záhy překonal,
zvykl jsem si a tuto školu jsem po čtyřech letech studia úspěšně
absolvoval (1955). Byla sice dosti zaměřena na umělecké zpracování
šperků, nicméně první rytiny jsem si z vlastního zájmu vyzkoušel
právě tam. Zeptáte-li se po kořenech mého vztahu k této práci,
zdá se mi, že v jistém smyslu jej mám po tatínkovi, pocházejícím
od Borové u Přibyslavi na Vysočině: ten byl manuálně nesmírně zručný.
Vždycky tvrdím, že na vysočině se rodí samí šikovní lidé…
Následovala vojenská služba a poté jsem nastoupil do
zaměstnání. Krátce jsem pracoval v Uměleckých řemeslech, kde
jsem nebyl příliš spokojen – šlo skutečně o řemeslo, tj. ražbu
medailí, a k rytecké práci podle mých představ jsem se prakticky
nedostal. Přešel jsem pak do pražského družstva „Znak“,
kde jsem se naopak v oblasti rytiny (byť především průmyslové),
mnohému naučil díky cílevědomému vedení jednoho z mistrů. Po
roce jsem po upozornění mého bývalého třídního učitele z turnovské
školy nabídl své služby tiskárně bankovek v Růžové ulici v Praze
(dnes Státní tiskárna cenin), která hledala mladé rytce. Uspěl jsem
a od roku 1960 jsem tam pracoval celých 40 let. Tehdy tam ještě působil Jindra
Schmidt, dále také Ladislav Jirka a Jan Mráček. Již téhož roku jsem
pracoval na zahraniční zakázce (nové bankovky pro Kubánskou
republiku). V té době jsem se také doma začal intenzivněji věnovat
volné grafice a zaujala mne známková tvorba.
Bohužel nestačilo jen to, co jsem již tehdy uměl, byl
potřebný určitý vliv odborné autority nebo instituce. Pochopil jsem
to brzy a začal jsem usilovat o přijetí do Svazu výtvarných umělců.
Asi jsem svou prací prokázal, že „na to mám“, takže v roce
1965 jsem se skutečně stal členem SČSVU: Mezitím jsem si dělal
„svoje známky“ (jak se říká „do šuplíku“), až
v roce 1966 jsem jednu ze svých prací, jednobarevnou rytinu
Vladislavského sálu koncipovanou jako aršík, předložil příslušnému
oddělení na ministerstvu. Sice to pochválili, ale dále se nic nedělo
– „nenazrál čas“. V té době se již v emisní
činnosti objevovaly barevné rytiny. Přemýšlel jsem, jak to asi jejich
autoři dělají a začal jsem to také sám zkoušet. Vyryl jsem šestibarevnou
rytinu „Zmrtvýchvstání“ z díla Mistra Vyšebrodského,
kterou jsem znovu předložil, bohužel tehdy se stejným výsledkem. My víme,
že známka později vyšla...
realizovaný návrh známky USA od Miloše
Ondráčka
Český grafik a rytec Miloš Ondráček, patřící k vynikajícím
tvůrcům československých, českých a slovenských poštovních známek
a rovněž československých a nyní českých bankovek, na nichž se podílí
především špičkovými ryteckými transkripcemi.
V letech 1951-1955 vystudoval Školu uměleckých řemesel
v Turnově, obor rytí kovů a dále se soukromě vzdělával u R. Pípala,
L. Havlase a F. Emlera. Od roku 1960 do r. 2000 pracoval jako rytec Státní
tiskárny cenin v Praze, od roku 1965 se stal členem SČSVU. Tvorba
Miloše Ondráčka je velmi rozsáhlá: vytvořil zatím okolo 400
rytin poštovních známek (řadu z nich sám graficky řešil), asi
360 rytin motivů pro FDC a pro kupony a spojky různých tiskových úprav
přepážkových listů známek atd., dále řadu rytin pro cenné papíry.
Podílel se rytecky na 11 tuzemských bankovkách (tu první ryl již v
roce 1970) a na 5 zahraničních bankovkách (od roku 1960). Věnuje se
také volné, užité a drobné grafice. Zúčastnil se celé řady
kolektivních výstav grafiky doma i v zahraničí, např.:
•
Výstavy mladých v Praze (1966),
• Euro ex libris v Olomouci (1966),
• Bienále ex libris v Poznani a Malborku (1967, 1969, 1971),
• mezinárodních výstav Ex libris v Moskvě, Praze,
Amsterdamu, Portu (1974 – 1980),
• Ex libris v Hradci Králové (1980),
• výstavy Grafické techniky v Praze (Portheimka, 1986),
• Současné české ex libris (tamtéž, 1988),
• výstavy Cuprum IV Lublin (1989) atd.
Samostatně vystavoval:
• Ždár nad Sázavou (1996),
• Poštovním muzeum v Praze (1996),
• Tábor (1999).
Je držitelem mnoha domácích i mezinárodních ocenění
za grafickou tvorbu a za tvorbu rytin poštovních známek a bankovek, např.
Čestného uznání Bienále ex libris v Malborku, Polsko (1969,
1971), mnohokrát získal I. Cenu ministra spojů ČSSR za známkovou
tvorbu – rytecké přepisy (1977, 1980, 1985, 1987, 1989), v téže
oblasti velký počet II. a III. cen, vlastní vítězná ocenění v anketách
Mladé fronty atd.
Čs. bankovka 20 Kč z roku 1989, na níž rytecky
spolupracoval, byla Francouzskou asociací pro studium papírových platidel
vyhlášena nejlepší bankovkou roku. O rok později vyryl bankovku pro
Republiku Mali.
Vítěznou známkou mezinárodní
ankety německého časopisu „Briefmarkenwelt“ (1979) se stal
známý aršík s vyobrazením Karlova mostu od V. Morstadta v grafické
úpravě a rytině Miloše Ondráčka. Umělec stále žije a tvoří v Praze.
|