Inet
since 17.05.1999 ISSN
1212-8945 |
|
|
|
|
|||||
|
Svaz českých filatelistů |
MILOŠ ONDRÁČEK |
|||||
 |
||||||
|
Miloš Ondráček (narozen 15. 9. 1936 v Praze-Libni). Sám k tomu říká: Mým rodištěm je Praha, konkrétně její část Libeň, kde jsem prožil dětství a navštěvoval jsem základní školu. Tam jsem v posledním ročníku – to mi bylo 15 let – objevil u sebe zvýšený zájem o kreslení. Můj pan učitel usoudil, že by snad ze mne mohlo něco být, což mělo ten důsledek, že mne rodiče po zralé úvaze přihlásili na Školu uměleckých řemesel v Turnově. Sice se mi z toho bylo trochu smutno, raději bych zůstal v Praze, ovšem dostat se do některé pražské střední umělecké školy bylo v důsledku obrovského zájmu dosti obtížné. Stesk po domově jsem však záhy překonal, zvykl jsem si a tuto školu jsem po čtyřech letech studia úspěšně absolvoval (1955). Byla sice dosti zaměřena na umělecké zpracování šperků, nicméně první rytiny jsem si z vlastního zájmu vyzkoušel právě tam. Zeptáte-li se po kořenech mého vztahu k této práci, zdá se mi, že v jistém smyslu jej mám po tatínkovi, pocházejícím od Borové u Přibyslavi na Vysočině: ten byl manuálně nesmírně zručný. Vždycky tvrdím, že na vysočině se rodí samí šikovní lidé… Následovala vojenská služba a poté jsem nastoupil do zaměstnání. Krátce jsem pracoval v Uměleckých řemeslech, kde jsem nebyl příliš spokojen – šlo skutečně o řemeslo, tj. ražbu medailí, a k rytecké práci podle mých představ jsem se prakticky nedostal. Přešel jsem pak do pražského družstva „Znak“, kde jsem se naopak v oblasti rytiny (byť především průmyslové), mnohému naučil díky cílevědomému vedení jednoho z mistrů. Po roce jsem po upozornění mého bývalého třídního učitele z turnovské školy nabídl své služby tiskárně bankovek v Růžové ulici v Praze (dnes Státní tiskárna cenin), která hledala mladé rytce. Uspěl jsem a od roku 1960 jsem tam pracoval celých 40 let. Tehdy tam ještě působil Jindra Schmidt, dále také Ladislav Jirka a Jan Mráček. Již téhož roku jsem pracoval na zahraniční zakázce (nové bankovky pro Kubánskou republiku). V té době jsem se také doma začal intenzivněji věnovat volné grafice a zaujala mne známková tvorba. Bohužel nestačilo jen to, co jsem již tehdy uměl, byl potřebný určitý vliv odborné autority nebo instituce. Pochopil jsem to brzy a začal jsem usilovat o přijetí do Svazu výtvarných umělců. Asi jsem svou prací prokázal, že „na to mám“, takže v roce 1965 jsem se skutečně stal členem SČSVU: Mezitím jsem si dělal „svoje známky“ (jak se říká „do šuplíku“), až v roce 1966 jsem jednu ze svých prací, jednobarevnou rytinu Vladislavského sálu koncipovanou jako aršík, předložil příslušnému oddělení na ministerstvu. Sice to pochválili, ale dále se nic nedělo – „nenazrál čas“. V té době se již v emisní činnosti objevovaly barevné rytiny. Přemýšlel jsem, jak to asi jejich autoři dělají a začal jsem to také sám zkoušet. Vyryl jsem šestibarevnou rytinu „Zmrtvýchvstání“ z díla Mistra Vyšebrodského, kterou jsem znovu předložil, bohužel tehdy se stejným výsledkem. My víme, že známka později vyšla...
Český grafik a rytec Miloš Ondráček, patřící k vynikajícím tvůrcům československých, českých a slovenských poštovních známek a rovněž československých a nyní českých bankovek, na nichž se podílí především špičkovými ryteckými transkripcemi. V letech 1951-1955 vystudoval Školu uměleckých řemesel
v Turnově, obor rytí kovů a dále se soukromě vzdělával u R. Pípala,
L. Havlase a F. Emlera. Od roku 1960 do r. 2000 pracoval jako rytec Státní
tiskárny cenin v Praze, od roku 1965 se stal členem SČSVU. Tvorba
Miloše Ondráčka je velmi rozsáhlá: vytvořil zatím okolo 400
rytin poštovních známek (řadu z nich sám graficky řešil), asi
360 rytin motivů pro FDC a pro kupony a spojky různých tiskových úprav
přepážkových listů známek atd., dále řadu rytin pro cenné papíry.
Podílel se rytecky na 11 tuzemských bankovkách (tu první ryl již v
roce 1970) a na 5 zahraničních bankovkách (od roku 1960). Věnuje se
také volné, užité a drobné grafice. Zúčastnil se celé řady
kolektivních výstav grafiky doma i v zahraničí, např.: Je držitelem mnoha domácích i mezinárodních ocenění za grafickou tvorbu a za tvorbu rytin poštovních známek a bankovek, např. Čestného uznání Bienále ex libris v Malborku, Polsko (1969, 1971), mnohokrát získal I. Cenu ministra spojů ČSSR za známkovou tvorbu – rytecké přepisy (1977, 1980, 1985, 1987, 1989), v téže oblasti velký počet II. a III. cen, vlastní vítězná ocenění v anketách Mladé fronty atd.
Čs. bankovka 20 Kč z roku 1989, na níž rytecky spolupracoval, byla Francouzskou asociací pro studium papírových platidel vyhlášena nejlepší bankovkou roku. O rok později vyryl bankovku pro Republiku Mali. Vítěznou známkou mezinárodní ankety německého časopisu „Briefmarkenwelt“ (1979) se stal známý aršík s vyobrazením Karlova mostu od V. Morstadta v grafické úpravě a rytině Miloše Ondráčka. Umělec stále žije a tvoří v Praze.
|
||||||
|
|
||||||
|
|
||||||
|
|
||||||
| E-MAIL: |
|
