Inet
since 17.05.1999 ISSN
1212-8945 |
|
|
|
Reklama: |
|||||
|
Svaz českých filatelistů
|
JOSEF HERČÍK
|
|||||
|
V pátek 9. července 1999, jen několik měsíců po oslavě 77. narozenin, zemřel v Praze jeden z nejznámějších českých grafiků a rytců, autor více než čtyř stovek českých, československých, ale i zahraničních poštovních známek, autorské grafiky, poštovních razítek, akcíí... Herčík je synonymem hodnoty a svébytnosti snad nejmenšího a nejmladšího užitého umění naší doby a osobního přínosu Josefa Herčíka, který byl vedle Bedřicha Housy vlastně nestorem současné špičkové české známkové rytiny. Rytec Josef Herčík začínal jako rytec pažbových ornamentů v uherskobrodské Zbrojovce. Postupně se propracoval až na fenomen československé a následně české známkové tvorby. Napomohla tomu náročná a zodpovědná příprava ve fázi seznamování se s ryteckou předlohou, mnohdy hraničící až s pedantickou úporností. Superlativy hovořící o přípravě známkové rytiny nesporně patří k vlastnímu provedení rytiny, která, vezmeme-li například Picassovu Guernicu či Vecelliho Apollóna trestajícího Marsya, představuje absolutní ryteckou špičku. Ostatně lepší vypovídací schopnost mají ocenění, jichž Herčík, počínaje rokem 1967, za zámkovou tvorbu získal. Pětkrát I. cena ministra spojů ČSSR za rytecké transpozice, Grand Prix Neapol za přepis Guernicy, III. cena v Miláně za Preislerovo Černé jezero (1968), nejkrásnější známky vydané k EXPO v Ósace - Pohled na Fudžijamu a Hrad Orlík (1970). Nejkrásnější známka se sportovní tematikou roku 1971 - společně s Vladimírem Kovaříkem Antičtí běžci (jakou shodou okolností zemřeli 3 dny po sobě v jednom měsíci a jednom roce?). Ocenění dostal Josef Herčík mnoho a nejen tato vyjmenovaná - obdržel sice i vyznamenání s politickým akcentem - Zasloužilý umělec ČSSR (současně s Jiřím Švengsbírem) a Za zásluhy o výstavbu, ale v jeho případě to bylo za úpornou dřinu s rydlem v ruce, neustále vystresovaný zrak, tisícovky „v klidu" proseděných hodin nad unavující miniaturou, rytou do kovu z nejtvrdších - oceli.
Velkým oceněním Herčíkovy rytiny byla zakázka německého vydavatelství Hermann Sieger Verlag ke zhotovení faksimile laicky nejoblíbenější známkové jedničky, totiž proslulého modrého Mauritia. Nelze nevzpomenout, že Herčík je v trvalém ohnisku zájmu zahraničních poštovních správ, nabízejících aktivní účast v emisních plánech správ rozesetých po celém světě. Namátkou jmenujme Monako či Organizaci spojených národů (UNPA), avšak jsou i jiné, mnohé realizované. Sám k tomu říkal: „Známkové tvorbě jsem již dávno upsal duši, ale chci dělat především československé známky. Tady přesně vím, pro koho tvořím, vím, že zde myslí stejně jako já, jsem zde bytostně spjat nejen se současností, ale i s odkazem velikána světové grafiky Václava Hollara". Známkovou premiéru měl Josef Herčík v roce 1962 rytím známky v emisi Brouci podle Sivkovy předlohy (Václav Sivko ho vlastně pro známkovou tvorbu „objevil"). Paradoxně tato známka vyšla později než jeho další známka v emisi Světová výstava poštovních známek Praga 1962. Od té doby ryl či navrhl a ryl přes čtyři stovky poštovních známek, nepočítaje v to stovky kreseb pro obálky prvního dne vydání a poštovní razítka. Herčík nikdy nevytvářel pouhý rytecký přepis předlohy. Transkripce zachovává nutně všechny znaky originálu, ale nově přináší rytcovu tvůrčí invenci. Na něm záleží, jak se podaří tlumočit vícebarevné malby s nezřetelnými přechodovými liniemi do podoby známkové rytiny, pracující maximálně s pěti základními barvami. Rytina navíc pracuje jen v lineární síti, na rozdíl od plošného působení štětce. Jednodušší je to u těch známek, kde si Herčík sám vytváří předlohu autorstvím námětu či jeho výběrem. Již tradičně byl Herčík nakloněn filatelistickým výstavám. Zde se setkával se svými obdivovateli a hodiny a hodiny se dokázal trpělivě podepisovat hadu čekajících sběratelů. Právě na uměleckém vývoji Josefa Herčíka můžeme sledovat prioritní zaměření v oblasti tvorby poštovních známek. To však neznamená, že Josef Herčík byl umělecky zaměřen jen úzce specializovaně. Začátky i současnou paralelu věnoval Herčík volné grafice. Grafice komorní, heraldice, květinám, pragensiím... Motivaci spatřuje především ve sto a jednom pohledu na Matku měst - Prahu. Ta se prolíná od samého počátku celým jeho dílem. Jeho Praha je srovnatelná a přece odlišná od Prahy Jiřího Švengsbíra. Tam, kde Švengsbír vršil dominanty, prokládal je fantazií sluníček, měsíčků a jednorožců, korunovaných dráčků, lvíčků či hořících srdcí, postupoval Josef Herčík o poznání reálněji. Jeho Prahy jsou sice plny statických gotických linií, tu a tam přerušeny obloukem barokních a renesančních staveb, ale teplo jde z jemného čerchování obrysů a mistrovsky zvládnutého světla i stínu, vytvářející spolu s gradací linky pocit třetího rozměru. Domovní znamení s dokonalou kaligrafií čerpající u něj z tolik oblíbené heraldiky dělají z Pragensií Josefa Herčíka vyhledávané grafické listy. Tím spíše, že jsou projevem vysoce kultivovaného člověka dokonale ovládajícího důvěrně známý ocelový kov. Že jsou profesionálním vyjádřením autorovy invence v jedné z nejtěžších grafických kategorií - ocelorytině. Josef Herčík byl až do svých dožitých 77 let stále činorodým grafikem s množstvím životní vitality. V posledních letech spolu se svoji ženou Helenou, která byla po celá ta léta jeho dvorní a nejbližší tiskařkou, se svým synem Josefem a snachou založili 1. Českou grafickou společnost, která si ve velmi krátké době zajistila obrovský (i státní) respekt a zakázky z celého světa. Zařadila se mezi čtyři licencované české tiskárny cenných papírů a tiskne hlavně grafické autorské obchodní a cenné papíry a akcie. Že přes syna Josefa pokračuje a bude pokračovat rytecká, grafická a tiskařská kontinuita jména Herčík tušil Josef již dávno. Mimochodem, kolika otcům se podaří to, co se povedlo zesnulému Josefu Herčíkovi? Nezištný a obětavý Herčík však kromě toho vyškolil řadu začínajících rytců, kteří dnes úspěšně provozují tzv. českou známkovou ryteckou školu. Celý svět, Japonci obzvlášť, nám záviděl silnou plejádu českých a slovenských známkových rytců. Josef Herčík byl po celou dobu od svého debutu v roce 1962 na samé špici této plejády. Mistrovská rydla Josefa Herčíka seniora symbolicky osiřela. Děkujeme Mistře Herčíku!
|
||||||
|
|
||||||
|
|
||||||
|
|
||||||
| E-MAIL: |
|
