EXPONET JE MÍSTO, KTERÉ MůŽETE VYUŽÍT K VIRTUÁLNÍ PREZENTACI VAŠICH POŠTOVNĚ HISTORICKÝCH A FILATELISTICKÝCH EXPONÁTů. EXPONET Je určen pro veřejnou prezentaci kvalitních filatelistických exponátů ze všech FILATELISTICKÝCH oblastí a období, k prezentaci v Češtině, angličtině, fracouzštině, španělŠtině a v jiných jazycích. Záměrem provozovatelů Exponetu je zřídit trvalou prezentaci DOBrých, velmi dobrých a vysoce kvalitních filatelistických exponátů a umožnit jejich on-line studium návštěvníkům z celého světa. Nechceme tím konkurovat výstavám klasickým, ale umožnit on line prohlídku kvalitních exponátů každému, bez ohledu na vzdálenost, a tím přispět k propagaci celé filatelie...

    ČESTNÝ DVůR - OFICIÁLNÍ EXPOZICE POŠTOVNÍCH MUZEÍ A POŠTOVNÍCH SPRÁV

ARMÉNSKÁ REPUBLIKA 2005 - 2007
Ukázka z Katalogu vydavatele arménských známek z let 2005 - 2007

WEB

RAKOUSKO 1851 - "MODRÝ MERKUR"
Osmdesátiblok Modrých Merkurů je největší známou dochovanou částí archu prvních novinových známek světa. Tyto známky, na nichž nebyla uvedena nominální hodnota (ta se rozlišovala jen podle jejich barvy), byly vydány 1. ledna 1851 v Rakouském císařství. Byly určeny k úhradě sníženého poštovného za zaslání jednoho výtisku novin a používat je mohly jen oprávněné novinové administrace. Protože k vyplacení jednoho výtisku novin byla zapotřebí jen jedna známka v modré barvě, zachovaly se jejich pásky a větší bloky jen vzácně, a většinou jako razítkované. Neupotřebený 80-blok s původním lepem je však unikátem, a to doslova světového významu. Jako takový byl naposledy vystaven na Mezinárodní výstavě poštovních známek BRNO 2005, v zahraničí pak o rok dříve v rámci výstavy "100 světových filatelistických rarit" v Monaku (MonacoPhil 2004), v souvislosti se vstupem Poštovního muzea v Praze do prestižního Klubu světové filatelistické elity ("Club Monte-Carlo").
Poprvé je unikátní 80ti blok vystaven také elektronicky - na mezinárodní výstavě EXPONET.

WEB

E-MAIL

CZ

RAKOUSKO 1783 - "MALÁ" NEBO "KLAPAČKOVÁ" POŠTA Z PRAHY
Dopis z roku 1783, odeslaný z tzv. malé pošty v Praze. Jde o obálku cenného psaní (tzn. dopis s uvedenou hodnotou obsahu), podaný u soukromé, tzv. malé pošty v Praze. Jde o jediný známý exemplář dochovaný do těchto dnů. V roce 1783 v něm byly odeslány bankovky v celkové hodnotě 50 zlatých, složené v hotovosti radním uherského města Skalitz, dnešní Skalice na západním Slovensku. Částka byla přepočítána na úřadu malé pošty (Bureau Postal) a dopis byl podle předpisu opatřen pečetěmi – pečetí odesilatele a čtyřmi pečetěmi malé pošty (dvě se nalézají na zadní straně obálky). Poté byl dopis předán k přepravě státní poště, kde byl opatřen podélným razítkem "von Prag". Jedinečnost tohoto sbírkového předmětu spočívá především v tom, že unikátním způsobem dokládá činnost tzv. malé, nebo též klapačkové pošty (klapačkové podle zvuku "klapačky", jíž listonoši oznamovali svůj příchod) v Praze a jejím okolí. Malá pošta byla založena na základě povolení poštovní správy v roce 1782 jako soukromá doručovací (ale také podací) služba podnikatelem a majitelem podobného zařízení ve Vídni Francoisem Garsiem. Zabývala se pochůzkovou místní službou (doručováním a příjmem poštovních zásilek) v Praze a blízkém okolí. V provozu byla jen krátkou dobu - už v roce 1789 byla převedena pod poštovní správu, neboť byla zatížena dluhy z neodvedeného zisku.
Dopis byl původně součástí sbírky pana Konštanta z Písku. Tuto sbírku v roce 1989 zakoupil pan F. Hefer, americký sběratel žijící v Německu, který z ní dopis daroval Poštovnímu muzeu v Praze.

WEB

E-MAIL

CZ

STUDIJNÍ SBÍRKA LADY-JAKUŠEVIČE - "RUSKÉ ZEMSKÉ POŠTY"
Sbírka ruské zemské pošty v Poštovním muzeu - V listopadu roku 1981 oslovil Poštovní muzeum pan Jurij Vladimirovič Koreněv s nabídkou světově unikátní sbírky poštovních známek tzv. ruských zemstev, vydávaných pro potřebu těchto samosprávných jednotek v předrevolučním Rusku - v letech 1864 až 1917. Touto nabídkou vyplnil přání svého nedlouho před tím zesnulého přítele filatelisty ing. arch. Leonida Sergejeviče Lady–Jakuševiče, jehož se stal univerzálním dědicem. Rozsáhlou sbírku vysoké historické a filatelistické hodnoty, kterou Lada–Jakuševič vytvářel od svých mladých let, převzalo Poštovní muzeum dne 16. listopadu 1981.
Dle biografických dat, uložených ve zvláštním archivu ruské emigrace ve Slovanské knihovně Národní knihovny ČR, se Leonid Sergejevič Lada-Jakuševič narodil v roce 1898 ve Voroněži. Pocházel z rodiny zemské šlechty. Jeho otec, národností Srb, prožil první světovou válku na srbské frontě a po návratu do Ruska zemřel nebo pravděpodobněji padl v boji proti bolševikům. Leonidovi Lada–Jakuševičovi se spolu s matkou a sestrou podařilo emigrovat před komunistickým terorem do Československa, kde získali státní občanství. Sdíleli tak osud tisíců svých svobodně smýšlejících a nezfanatizovaných spoluobčanů. Na Českém vysokém učení technickém vystudoval L. S. Lada–Jakuševič architekturu. Svou profesi uplatnil při realizaci celé řady projektů, například nemocnice v Bratislavě nebo při úpravě parku na Jungmannově náměstí v Mělníce. Lada–Jakuševič byl předsedou výboru Svazu ruských inženýrů a techniků a od roku 1938 vydával v ruštině časopis „Ruský architekt v zahraničí“.
Život L. S. Lady–Jakuševiče se dramaticky změnil pouhých několik dní po osvobození Prahy Sovětskou armádou. Již 15. května 1945 byl zatčen příslušníky kontrarozvědky, obávané Směršče, 4. ukrajinského frontu a odvlečen do Sovětského svazu. Stejná msta postihla mnoho dalších československých státních příslušníků, emigrantů z let po bolševickém převratu. Dne 8. 9. 1945 byl odsouzen k 10 letům, které prožil v různých lágrech od mrazivého severu ruské Sibiře po mongolské pouště. Trest mu vypršel 3. 7. 1955 a 20. 9. 1955 se vrátil zpět do Československa. Lze řící, že měl štěstí, neboť v lágrech zahynulo mnoho takto odvlečených vězňů. K nim patřil i jeho přítel ing. Kovalevský, po němž v Československu zůstala vdova paní Nelli Ivanovna. S ní se L. S. Lada–Jakuševič po návratu oženil. Manželství zůstalo bezdětné. Nelli Ivanovna zemřela, stejně jako její muž, v roce 1981. Až do smrti spolu žili v Praze - Bubenči v Terronské (v té době Ždanovově) ulici č. 9.
Poštovní známky ruských zemstev začal L. S. Lada–Jakuševič sbírat již jako chlapec a základ své sbírky si údajně přivezl s sebou do Československa a dále jí doplňoval. Po návratu z Gulagu jí vystavoval, jak je patrné z označení na některých albových listech, na několika národních filatelistických výstavách. Poštovní muzeum vystavilo část sbírky poprvé v roce 1988 při příležitosti otevření nové expozice v rekonstruovaném objektu v ulici Nové mlýny 2, v Praze 1. Stalo se tak v rámci konání Světové výstavy poštovních známek PRAGA 1988. Sbírka ruských zemstev neunikla pozornosti zástupci sovětské agentury Novosti, který jevil velký zájem především o její původ a o okolnosti, za nichž se do muzea dostala. Jeho zájem, snad také vhledem k politickým změnám v SSSR a probíhající perestrojce, zůstal naštěstí na úrovni pouhé společenské konverzace.

WEB

E-MAIL

CZ

POŠTOVNÍ ZNÁMKY ČESKÉ REPUBLIKY 2005 - 2007 (UKÁZKA TISKOVÝCH TECHNIK)

WEB

E-MAIL