Inet since 17.05.1999
Last edit:  28.10.2007

ISSN 1212-8945
©
Břetislav Janík
1999-2007


E-ZINE CONCERNING PHILATELY AND OTHER COLLECTING INTERESTS ...
ON LINE MAGAZÍN O FILATELII A SBĚRATELSTVÍ ...
http://www.japhila.cz/

   

    
          
       

POŠTOVNA NA SNĚŽCE

       

Jiřík Bejsta a Petr Gebauer

EXPONET FORUM

Aktualizováno a doplněno 28. října 2007
 

 

Když Vojtěch Maxa před bezmála 30 lety uveřejnil článek „Poštovna na Sněžce a záhady kolem ní“ (Filatelie 1978/18, str. 564), jistě nepředpokládal, že většina zde zformulovaných otázek zůstane nezodpovězena po tak dlouhou dobu. Protože nejasnosti trvají v mnoha ohledech dodnes, předkládáme sběratelské veřejnosti existující problémy znovu, uvedené na současný stav našich znalostí. Těžištěm citovaného článku byly události v popřevratovém období 1918/1921, ke kterým chyběla oficiální data i dostatek sběratelských dokladů. Jaká jsou tedy oficiální fakta: na české straně Sněžky existoval od roku 1899 letní poštovní úřad Schneekoppe (Böhmen) s provozem od 1. 6. do 30. 9. každého roku. Ten v roce 1918 přešel pod československou poštovní správu (není jasné, zda jeho provoz v době války byl či nebyl přerušen). Čs. pošta tento poštovní úřad převzala, avšak poměrně brzy jej přeměnila na poštovnu. Velkou neznámou je datum provedení této přeměny. Muselo k ní dojít nejpozději koncem roku 1920, neboť Mapa poštovních spojů v Čechách, která sice není datována, ale podle zde zaznačených služeben a jejich názvů zobrazuje prokazatelně stav z prosince 1920, již na Sněžce uvádí sezónní poštovnu. Také v úředním Seznamu poštovních služeben ke dni 28. 2.1 921 je na Sněžce uvedena poštovna (i když – asi omylem – nikoliv sezónní).

Prostřednictvím Pavla Klimeše, organizátora setkání s potomkem poštovných ze Sněžky panem Heinrichem Pohlem, se podařilo získat důležité informace, které některé věci kolem pošty a poštovny na Sněžce osvětlují. Rodina Pohlových, která vedla na Sněžce nejen poštovní agenturu v Německé boudě, ale i poštu a později poštovnu v České boudě, bydlela v Německu v Karpaczi. V době Rakouska měla smlouvu s rakouskou poštou na provozování pošty na české straně hory. Po vzniku ČSR 28. 10. 1918 už pošta nepracovala (měla jen letní provoz) a v roce 1919 nová smlouva s československou poštou uzavřena nebyla. O důvodech se můžeme dohadovat (porevoluční neklid, možná neochota čs. úřadů pověřit vedením čs. poštovního úřadu říšského Němce, tedy občana jiného státu, malá aktivita Pohlových ...). Ale provoz pošty na Sněžce byl pro rodinu finančně zajímavý, a tak smlouva na letní sezónu 1920 již uzavřena byla. Tato smlouva se uzavírala každoročně nová, a to vždy jen na letní sezónu. Z toho plyne, že poprvé byla čs. poštovní služebna v provozu až v době 1. 6. - 30. 9. 1920 s tím, že zda šlo o poštu nebo poštovnu, není zcela jasné. V druhé sezóně v roce 1921 pak podle výše uvedených čs. pramenů mělo již jít téměř určitě o poštovnu.

Co ukazuje konfrontace uvedených fakt se sběratelskými doklady? Z roku 1919 žádné celistvosti s razítkem ze Sněžky nejsou doloženy, což by potvrzovalo výpověď pana Pohla. Z roku 1920 je doloženo dvojkruhové denní razítko běžného typu (obr. 1), a to z období 19. 7. - 17. 8. Vzhledem k tomu, že jde o razítko přidělované poštovním úřadům, dalo by se usuzovat, že v roce 1920 na Sněžce pracoval letní poštovní úřad. Nejasná je výpověď dokladů z roku 1921.
         
       

       

Klikněte na náhled

         
       

Předně je nutno zmínit razítko z obr. 2, které má tvar razítka nádražní poštovní schránky, ale podle textu náleží poštovně (je uveden vyúčtovací poštovní úřad). Toto razítko je však známo jen v kresbě ze článku Z. Kvasničky (Český filatelista 1934, str. 14) a na dokladu zatím nebylo nalezeno. Proto je nutno existenci tohoto razítka brát s jistými pochybnostmi, i vzhledem k neobvykle časnému (květnovému) datu. Jinak je z prakticky celé sezóny roku 1921 doloženo opět razítko č. 1, známá data použití leží mezi 21. 6. a 15. 9. Vzhledem k tomu, že podle výše uvedených úředních zdrojů měla v roce 1921 na Sněžce fungovat již poštovna (to koresponduje s datem uvedeným v Monografii 20, které autor převzal z přehledu poštoven v tomto zpravodaji kdysi uveřejněném Vojtěchem Maxou, který rovněž vycházel z těchto úředních podkladů), můžeme použití razítka č. 1 v roce 1921 pravděpodobně hodnotit jako provizorní použití razítka poštovního úřadu poštovnou. To tím spíše, že ještě koncem sezóny 1921 je již doloženo použití definitivního razítka poštovny (č. 3, na dokladu z 29. 9. 1921). Razítko č. 3 nemá standardní provedení razítek poštoven a je to jediné místní a denní razítko poštovny té doby. Důvodem jeho dodání byla pravděpodobně skutečnost, že poštovna předávala zásilky adresované do Německa přímo německé poštovní agentuře, což vyžadovalo řádné znehodnocení známek. Proto také asi bylo dočasně poštovnou v roce 1921 používáno razítko č. 1 namísto běžného gumového razítka, které šlo vyrobit téměř okamžitě.

         
        Jedno gumové razítko používané v roce 1921 je však nutno v tomto kontextu zmínit. Jde o jednořádkové gumové razítko s textem „Sněžka – Schneekoppe.“, které se běžně objevuje na zásilkách vedle razítka č. 1 (viz obr. 4). Toto razítko bylo dosud považováno za soukromé přídavné razítko, i když jeho časté umístění přes text naznačuje, že bylo na pohlednice otiskováno až po jejich podání.
         
       

       

Klikněte na náhled

         
        Obr. 5 však ukazuje nedávno nalezený doklad z 2. 6. 1921 (tj. ze samého počátku sezóny), kde je toto razítko použito ke znehodnocení známky namísto dvoukruhového razítka.
         
       

       

Klikněte na náhled

         
        Je tedy nutno připustit možnost, že toto razítko je původním gumovým razítkem poštovny, které však bylo záhy po zahájení sezóny jako nevhodné pro znehodnocení známek nahrazeno denním razítkem bývalého poštovního úřadu až do doby, než bylo dodáno místní a denní razítko poštovny. Typologicky je jednoduché provedení tohoto razítka zcela konformní s razítky ostatních poštoven nově otevřených v roce 1920 a do poloviny roku 1921 (Frýdnava, Rozkoš, Staré Hutě), neboť razítka poštoven v definitivním provedení typu C.1 či C.1a se v českých zemích objevila až ve druhé polovině roku 1921.
         
        V souvislosti se Sněžkou existuje ještě jedna nevyjasněná otázka. Záborem Sudet čs. poštovna na Sněžce ukončila provoz. To bylo logické, protože českou i německou boudu provozoval stejný správce a nemělo smysl na Sněžce udržovat dvě služebny stejné poštovní správy. Nadále proto pracovala jen agentura v německé boudě. Podle vzpomínek tehdejšího správce Heinricha Pohla (viz Hans Veit: Der Kamm der Riesengebirges und die Post. Archiv für deutsche Postgeschichte 2/1984, str. 5-39) však později v důsledku omezení vlivem války a snížení návštěvnosti byla německá bouda zavřena a vše včetně poštovní agentury bylo přestěhováno do české boudy. Tato z provozního hlediska nedůležitá událost je významná z hlediska české poštovní historie, neboť se tím služebna přesunula na území současné ČR. Pravděpodobně k tomu došlo někdy v letech 1938/40, ale přesnější údaj chybí. Úřední název agentury v té době zněl „Schneekoppe über Brückenberg (Riesengeb)“; příslušná razítka (rozlišovací písmena „a“ a „b“) jsou doložena jen do roku 1941 (viz obr. 6).
         
       

       

Klikněte na náhled

       

V letech 1943/44 došlo ke změně úředního názvu na „Schneekoppe über Krummhübel–Brückenberg (Riesengeb)“, ten se však na razítku zřejmě již neobjevil a je otázkou, zda agentura v této době ještě pracovala.

         
        Zůstávají tedy stále nevyřešené následující otázky:

1. Byla sezónní pošta na Sněžce v činnosti ve válečných Ietech 1914-1918? (Odpověď by daly nálezy celistvostí s jejími razítky z této doby.)

2. Kdy došlo k přeměně letní sezónní pošty na poštovnu po vzniku ČSR? (Odpověď by se snad dala nalézt v archivu bývalého pardubického ředitelství.)

3. Je gumové řádkové razítko "Sněžka-Schneekoppe." skutečně provizorním razítkem poštovny po její přeměně z PÚ na poštovnu? (Vítané by byly nálezy dalších dokladů z června 1921, kdy jsou tímto razítkem znehodnocovány vylepené známky.)

4. Existuje otisk razítka z obr. 2 na celistvosti prošlé poštovním provozem? (I negativní odpovědi sběratelů specializujících se na tento region by leccos napověděly.)

5. Kdy došlo ke stěhování německé služebny do České boudy, tedy na záborové území? (Tady lze spoléhat snad jen na pamětníky.)

6. Pracovala německá agentura na Sněžce v letech 1942-1944, nebo byla v seznamu poštovních služeben vedena jen formálně?

         
        Snad by sběratelům při pátrání ve sbírkách mohl pomoci následující přehled doloženého výskytu razítek z poštovní služebny na české části Sněžky:
                 
       

Poštovní služebna

Text na razítku Typ Výskyt Poznámky
        rakouský poštovní úřad SCHNEEKOPPE\ BÖHMEN Vot. G.106 1899-1914  
1914-1918 mimo provoz?
        československý poštovní úřad SNĚŽKA\ SCHNEEKOPPE\
a\Č.S.P.
Vot. M.44 1919 mimo provoz
19.7.-17.8.1920 obr. 1
československá poštovna 21.6.-15.9.1921  
        Sněžka-Schneekoppe. Geb. N.2 2.6.-4.8.1921 obr. 4
        *SNĚŽKA*(PECR)
\dat.\
*SCHNEEKOPEE*
(PETZER)
Geb. N.7 29.9.1921-2.8.1934 obr. 3
       
        *SNĚŽKA*(PEC)
\dat.\
*SCHNEEKOPPE*
(PETZER)
Geb. C.3 15.8.1934-9.8.1838  
        německá agentura SCHNEEKOPPE\
ü
ber\
BRÜCKENBERG
(RIESENGEB)\
a, b
  1940 obr. 6
1942-1944 mimo provoz?
        Převzato ze zpravodaje Poštovny 3/2007.
         
        Na náš příspěvek o Sněžce reagoval Jiří Škaloud zasláním přiloženého obrázku pohlednice s pěknou víceznámkovou hradčanskou frankaturou a otiskem kulatého denního razítka Sněžky s datem 16. 9. 1920. Tento doklad posouvá doloženou dobu používání tohoto razítka v roce 1920 skoro o měsíc.
         
       

       

Klikněte na náhled

         
        Další zajímavý doklad předložil Pavel Janata. Jde o pohlednici odeslanou 6. 8. 1921 z německé agentury, na které se nachází řádkové razítko Sněžka-Schneekoppe. Proč a jak se na zásilku toto razítko dostalo, nelze jednoznačně zjistit. Buď bylo otisknuto na bianko pohlednici před jejím prodejem v České boudě, nebo až po jejím poštovním podání v německé agentuře. Pohlednice je adresovaná do Prahy a bylo tedy logické, že asi putovala z německé poštovní agentury do poštovny v České boudě, kde na zásilku mohlo být otištěno toto razítko. I když žádné úřední informace o výměně pošty mezi oběma poštovními služebnami nemáme, lze se domnívat, že se uskutečňovala, a to velmi neformálně, když vedoucím obou služeben byla tatáž osoba.
         
       

       

Klikněte na náhled

         
        Prosíme sběratele, aby prohlédli své sbírky a ozvali se s dalšími poznatky k této velmi zajímavé problematice.
         
         
       
        Jiné zajímavé materiály z podobného období:
        ::   Poplatek 2f Uherské královské pošty
        ::   Dosílané poštovní zásilky
        ::   Celinové dopisnice Hradčany 15h s přetiskem SO 1920
        ::   Doplatné zúčtované v hotovosti
        ::   Poštovní korespondence osvobozená od poštovného
        ::   Uherské doplatní známky použité jako čs. předběžné nebo souběžné
        ::   Rakouské doplatní známky použití jako čs. předběžné nebo souběžné
        ::   Neznámá československá mezinárodní balíková průvodka
        ::   Nouzové použití čs. doplatní známky emise I. výpotřební vydání jako známky výplatní
        ::   Trojjazyčné poštovní formuláře použité na našem území po 28. říjnu 1918
        ::    Kdy vyšla první československá balíková průvodka?
        ::    Mimořádný doklad poštovního provozu - tiskopis č. 435A (I-1929)
        ::    Miroslav Štefek a Jan Kypast: E-Katalog celistvostí Československo 1918 - 1939
        ::    Exponet forum

 
       

    


 

 

   Since 17.5.1999