Inet since 17.05.1999
Last edit:  28.10.2007

ISSN 1212-8945
© Břetislav Janík
1999-2007

E-ZINE CONCERNING PHILATELY AND OTHER COLLECTING INTERESTS ...
ON LINE MAGAZÍN O FILATELII A SBĚRATELSTVÍ ...
http://www.japhila.cz/

KLasické perly z Karpatské ukrajiny

Otto Hornung
překlad Miroslav Langhammer

Známý publicista Otto Hornung publikoval v nedávné době ve filatelistických časopisech v několika zemích rozsáhlý článek věnovaný "perlám z hor" - vzácným klasickým celistvostem z Lichtenštejnska a z Karpatské Ukrajiny. Vzhledem k tomu, že druhé z těchto území je našim filatelistům z historických důvodů blízké, přinášíme po krátkém úvodu ve stručné podobě část věnovanou Karpatské Ukrajině.

Lichtenštejnsko i Karpatská Ukrajina měly v polovině 19. století, kdy vyšly v Rakousku první poštovní známky, víc společného, než by se na první pohled mohlo zdát. Obě území, ležící na opačných koncích tehdejší monarchie, byla poměrně zaostalá a hornatá. Jejich obyvatelé se živili převážně zemědělstvím, průmysl tam prakticky neexistoval a většina obyvatel byla tehdy negramotná. Tomu odpovídá i malý počet známých dopisů s rakouskými známkami první emise - z Lichtenštejnska jich je evidováno 26, z Karpatské Ukrajiny 49.

Přesto se zejména rakouští (ale i jiní západoevropští) filatelisté dívají na dopisy z obou území značně rozdílně. Zatímco dopisy se známkami první rakouské emise z Lichtenštejnska dosahují na filatelistickém trhu cen v řádu 35 až 50 tisíc euro, dopisy z Karpatské Ukrajiny jsou stále nedoceněné a jsou nabízeny za pouhý zlomek těchto částek.

Důvodem zřejmě je, že Lichtenštejnsko je dnes bohatý stát, jedno z center evropského bankovnictví a mezinárodních obchodu, finančně a hospodářsky těsně navázané na sousední Švýcarsko. Samostatnou známkovou zemí je nepřetržitě od roku 1912 a jeho známky patří mezi oblíbené a hojně sbírané. Zájem je tedy i o jejich předchůdce.

Naproti tomu Karpatská Ukrajina byla známkovou zemí jeden den - 15. března 1939 a potom několik měsíců v roce 1945.

Dodnes je Zakarpatská oblast chudou okrajovou částí Ukrajiny a zůstává do značné míry zapomenutým koutem Evropy. Pro pochopení její poštovní historie je potřeba podívat se nejprve stručně do dějin této země.

Malé historické ohlédnutí

Karpatská Ukrajina má rozlohu asi 12.500 km² a v roce 1850 měla okolo 700.000 obyvatel. Dnes je jich asi 1.250.000. Většinu tvoří Rusíni, jejichž jazyk je blízký ukrajinštině. Část obyvatelstva dříve tvořili Židé, v jejichž rukách byla na počátku 20. století většina obchodu, Romové a Poláci. Všechny důležité posty však byly až do roku 1918 obsazeny Maďary, protože Karpatská Ukrajina patřila po rakousko - uherském vyrovnání k maďarské části habsburské monarchie. V 19. století zde byla silná maďarizační tendence.

Většina země je hornatá a zalesněná. V roce 1850 zde prakticky neexistoval průmysl, s výjimkou dřevařského a těžby soli ve východní části.

Po 1. světové válce se budoucností Karpatské Ukrajiny zabývala mírová konference v Trianonu, která řešila poválečný osud Maďarska. Ta rozhodla o připojení tohoto území (pod názvem Podkarpatská Rus) k Československu. Spojení s etnicky blízkou Ukrajinou nepřicházelo v úvahu, protože obě země byly oddělené územím nově vzniklého Polska.

Území Podkarpatské Rusi bylo, stejně jako Slovensko, napadeno v roce 1919 armádou komunistické Maďarské republiky rad, proti které bojovaly především československé legie a na východě Rumunsko.

Rozpad Československa, obsazení Čech a Moravy a vyhlášení samostatnosti Slovenska vedly i k velmi krátké nezávislosti Karpatské Ukrajiny. Připomíná ji známka vydaná k zahájení činnosti zdejšího sněmu. Zatímco 15. března 1939 vyhlašoval sněm v Chustu nezávislost země, maďarská armáda už obsazovala zbytek území. Československé jednotky nekladly žádný odpor. Pražské ministerstvo obrany v té době už bylo obsazováno německou armádou. Vojenské jednotky se proto snažily ustoupit do Rumunska, které bylo spojencem v rámci Malé dohody. Jednotky dislokované na severu zase ustupovaly do Polska, kde se brzy začal formovat československý legion, základ pozdější československé východní armády.

Slabý odpor maďarské okupaci kladly i karpatoukrajinské jednotky, které se současně snažily odzbrojit ustupující československé vojáky. V Jasině se jim podařilo zabavit na poště zásobu československých známek a opatřit je přetiskem ukrajinského trojzubce.

Po 2. světové válce byla situace na bývalé Podkarpatské Rusi kritická. Byl nedostatek potravin i různého materiálu. Mezi něj patřil i papír. Proto se pro psaní používaly nejprve maďarské formuláře, později "starý papír" z archivů, jak maďarských, tak československých. Často se používal tenký průklepový papír, na který se psalo z druhé strany. Obálky nebyly k dispozici vůbec a většina dopisů z té doby byla složena do trojúhelníku (tzv. šátečkové dopisy známé především z korespondence sovětských vojáků).

Československá exilová vláda poslala na osvobozené území úředníky, kteří měli obnovit pořádek. Sověti však měli s Karpatskou Ukrajinou jiné plány. Filatelistickým dokladem působení československého vládního zmocněnce je chustský přetisk "ČSP 1944" na maďarských známkách. Tyto známky však byly poštovně používány jen na malém území pod kontrolou československých úřadů a poštou prošlé dopisy s těmito známkami jsou vzácné,

Sovětský svaz se snažil změnit politickou situaci na Karpatské Ukrajině ve svůj prospěch. Podporoval volby do národních rad ve všech městech a vesnicích. Rady požadovaly připojení k Sovětskému svazu. Ještě před skončením války museli čeští úředníci opustit Karpatskou Ukrajinu a odejít do Košic. Smlouva o postoupení Karpatské Ukrajiny Sovětskému svazu byla podepsána v Moskvě 29. června 1945.

Prosovětská Národní rada Zakarpatské Ukrajiny nechala přetisknout už v únoru 1945 maďarské známky (včetně známek s chustským přetiskem) textem "Pošta Zakarpatská Ukrajina". Tři známky s kresbou symbolizující osvobození vyšly 1. května. V červnu následovalo šest známek s pěticípou hvězdou, srpem a kladivem, o měsíc později vyšly ještě dvě hodnoty s uvedeným letopočtem 1945. Od října pak nastoupily sovětské známky a známky Zakarpatské Ukrajiny přestaly platit 15. listopadu 1945.

Předznámkové dopisy z Karpatské Ukrajiny

Je překvapivé, že jsou poměrně dostupné předznámkové dopisy z Karpatské Ukrajiny. Vděčíme za to především katolickému biskupovi Basilu Popovicsovi, který sídlil v Užhorodu. Svůj úřad zastával víc než 25 let na přelomu předznámkového a známkového období v polovině 19. století. Velký počet dochovaných dopisů má jeho adresu psanou maďarsky, některé rusínsky, převážná většina ale latinsky. Důvodů pro to je víc - jednak šlo o katolického biskupa, jednak byla latina v Uhrách do poloviny 19. století úředním jazykem, používaným např. u soudů.

Biskup Popovics vyžadoval od svých podřízených přísnou disciplínu. Každý kněz jeho diecéze mu musel posílat měsíčně zprávu. Všechny byly uloženy v archivu v Mukačevu. Byly tam dopisy prakticky ze všech karpatoukrajinských vesnic. Většina má krasopisně napsané adresy a mají nejrůznější poštovní razítka. Církevní pošta byla tehdy v Rakousku, podobně jako úřední pošta, posílána bezplatně.

Krátce po osvobození Karpatské Ukrajiny v roce 1944 byl biskupský archiv vyrabován. Neví se, kdo to udělal. Ale od té doby jsou nádherné předznámkové dopisy s hezkými razítky na filatelistickém trhu. Dopisy se stále objevují, když se rozprodávají staré sbírky.

Dopisů posílaných z Karpatské Ukrajiny do ciziny je velmi málo. Většinou jsou adresované do Maďarska a dalších částí tehdejší monarchie, případně do sousedního Rumunska.

Poštovních úřadů bylo v polovině 19. století na Karpatské Ukrajině málo. První byly otevřeny v roce 1786 v Mukačevu, Užhorodu a Szerednye. V letech 1850 - 1858, kdy platily známky první rakouské emise, bylo v provozu pouhých 13 pošt. Čtrnáctá, v Mezökaszony, byla otevřena 1. října 1858, těsně před skončením platnosti první rakouské emise a její razítko je proto na těchto známkách mimořádně vzácné.

Klikněte na náhled

Klikněte na náhled

Klikněte na náhled

Klikněte na náhled

Dopisy s první rakouskou emisí z Karpatské Ukrajiny

Poštovní historii Karpatské Ukrajiny jsem sbíral asi 20 let. Zpočátku nebylo těžké najít doklady. Ale přestože jsem vidět mnoho starých dopisů, frankovaných první rakouskou emisí z roku 1850, bylo velmi obtížné najít takové, které by pocházely z Karpatské Ukrajiny. Ty byly velmi vzácné. To vědí i ostatní sběratelé této oblasti, ale všeobecně to filatelistům není známo, a to platí i pro jurymany.

Můj průzkum ukázal, že nikdo nemá tušení, kolik dopisů s rakouskou emisí 1850 z Karpatské Ukrajiny zůstalo zachováno. Jsou jich stovky nebo víc, jako z jiných oblastí Rakouska? Obrátil jsem se proto na sběratele poštovní historie Karpatské Ukrajiny s žádostí o podrobnosti o jim známých dopisech s první emisí a pokud možno o barevné kopie. Ohlas byl vynikající. Dokonce jsem dostal kontakty ještě na další sběratele.

Musím zdůraznit, že si nemyslím, že by byl seznam dopisů kompletní. Jsem přesvědčený, že někde existují ještě další doklady. Jde o začátek, který má ukázat, kolik takových dokladů je dnes známo. Doufám, že se jej podaří v budoucnu doplnit.

V současné době mám podrobnosti a vyobrazení 49 dopisů, které byly na poštách Karpatské Ukrajiny vyplaceny známkami první rakouské emise.

Klikněte na náhled

Klikněte na náhled

Klikněte na náhled

Klikněte na náhled