Inet since 17.05.1999
Last edit:  15.11.2007

ISSN 1212-8945
©
Břetislav Janík
1999-2007


E-ZINE CONCERNING PHILATELY AND OTHER COLLECTING INTERESTS ...
ON LINE MAGAZÍN O FILATELII A SBĚRATELSTVÍ ...
http://www.japhila.cz/

   

    
          
       

Provizorní používání
československých poštovních známek
změnou funkce, dělením a vyplácení v hotovosti

       

Miroslav Štefek a Jan Kypast

 

EXPONET FORUM

Zajímavosti a vzácnosti
československých celistvostí z let 1918 – 1939 (14)

         
       

Doba rozpadu Rakousko-Uherské monarchie a vzniku Československa a dalších nástupnických států byla provázena zmatky a nedostatkem všeho druhu, který zachvátil i poštovní provoz této doby. Na poštách byl nedostatek všeho, poštovních známek, razítek, formulářů i kvalifikovaných zaměstnanců. Tím byly vytvořeny podmínky pro nestandardní řešení jindy běžných provozních záležitostí poštovního provozu.

Při nedostatku poštovních známek příslušných druhů a nominálů byly zásilky nejčastěji vypláceny buď částečně nebo úplně v hotovosti. Tato skutečnost byla na korespondenci potvrzována ručními poznámkami nebo otisky razítek (např. Franco, Hotově zaplaceno, atp.). Hotovostní vyplácení však bylo administrativně náročné, zejména vedení evidence hotových příjmů a výdajů, z toho důvodů mnohde dochází ke zjednodušení práce a tím ke vzniku známkových provizórií. Používání poštovních známek se změněnou funkcí, případně známek dělených k vyplácení zásilek je z poštovního provozu dostatečně známé, v některých obdobích poštou tolerované či dokonce úředně povolené.

Používání jiných druhů (např. doplatních, novinových, atp.) známek ve funkci známek výplatních, či známek výplatních, novinových i jiných ve funkci známek doplatních bylo poměrně časté zvláště po vzniku Československé republiky v I. tarifním období, zejména po dobu platnosti rakouských a uherských poštovních známek, coby československých předběžných a souběžných. Poštou bylo tolerováno a důvodem byl již zmíněný nedostatek známek určitých hodnot a druhů na některých poštách, mnoho zásilek z této doby však bylo poznamenáno aktivitou tehdejších filatelistů a poštovních úředníků (často v jedné osobě), kteří uměle vyráběli nejrůznější „rarity“.

Po skončení platnosti rakouských a uherských souběžných známek k 28. únoru 1919 došlo k úbytku zásilek vyplacených známkami se změněnou funkcí a všech ostatních provizórií (např. používání dělených známek). Důvodem bylo bezpochyby zlepšené zásobování poštovních úřadů definitivními čs. výplatními známkami emise Hradčany, doplatními známkami emise Secesní ornament a novinovými známkami emise Sokol v letu, ale i přísnější postoj pošty k různým provizóriím.

Praxi náhradních provizórií pošta zakázala jednoznačně zvláštním výnosem 26. 7. 1919, v případě nedostatku vhodných známek bylo nařízeno vyplácení zásilek v hotovosti. Přes toto nařízení se s různými provizórii setkáváme v omezené míře i v průběhu 20. a 30. let.

Teoreticky mohla vzniknout následující provizória:

Výplatní provizória I. – letecké známky
Výplatní provizória II. – spěšné známky
Výplatní provizória III. – novinové známky
Výplatní provizória IV. – známky pro obchodní tiskoviny
Výplatní provizória V. – doruční známky
Výplatní provizória VI. – doplatní známky
Výplatní provizória VII. – dělené výplatní známky
Výplatní provizória VIII. – vyplaceno v hotovosti
Výplatní provizória IX. – neplatné známky

Novinová provizória I. – výplatní známky
Novinová provizória II. – dělené novinové známky
Novinová provizória III. – vyplaceno v hotovosti

Doplatní provizória I. – rakouské a uherské výplatní známky použité v ČSR jako předběžné nebo souběžné
Doplatní provizória II. – výplatní známky emise Hradčany
Doplatní provizória III. – výplatní známky emisí Legionářské, Holubice, Osvobozená republika a Hospodářství a věda 1920 a 1923
Doplatní provizória IV. – výplatní známky emisí T. G. Masaryk 1923-26
Doplatní provizória V. – výplatní známky ostatních emisí z let 1926-39
Doplatní provizória VI. – letecké známky
Doplatní provizória VII. – spěšné známky
Doplatní provizória VIII. – novinové známky
Doplatní provizória IX. – doruční známky
Doplatní provizória X. – plebiscitní známky
Doplatní provizória XI. – dělené doplatní známky
Doplatní provizória XII. – vyplaceno v hotovosti

Fiskální provizória I. – výplatní známky

 

       

1. Výplatní provizória

Jako výplatní provizória byly nejčastěji používány známky doplatní. Z doby platnosti rakouských a uherských známek coby známek předběžných a souběžných je doložena řada celistvostí, často filatelisticky ovlivněných, za autentické je možno považovat nouzové použití těchto doplatních známek na průvodkách a poukázkách. Použití první emise československých doplatních známek Secesní ornament jako výplatních je sice ve sbírkách doloženo, ale spíše již ojediněle v roce 1919, pozdější doklady jsou vzácné. Použití doplatních známek namísto výplatních bylo již od roku 1920 výjimečné a u doplatních známek výpotřebních vydání (přetisky na emisích Hradčany, Secesní ornament, Hospodářství a věda 1920 a Osvobozená republika) a definitivního vydání z roku 1928 není známo a doloženo (s výjimkou jednoho případu viz obrázek).
 

       

       

Ústřižek československé telegrafické poukázky odeslaný z pošty Šumburk – Jistebsko 24.6. 1922 do Bratislavy. Frankovaný československými výplatními známkami 300h Hospodářství a věda 1920, 50h Osvobozená republika a nouzově československou doplatní známkou 20h Secesní ornament použitou jako výplatní známka. Na zadní straně příchozí razítko Bratislava 26. 6. 1922.

         
       

        Ústřižek československé telegrafické poukázky odeslaný z pošty Karlovy Vary 14. 6. 1922 do Prahy. Frankovaný čs. výplatními známkami 50h a 100h Osvobozená republika a čs. doplatní známkou 20h I. výpotřební vydání nouzově použitou jako výplatní známka. Na zadní straně částečný otisk příchozího razítka Praha 1
         
       

Předběžné a souběžné spěšné známky byly používány ve funkci známek výplatních často k dofrankování rakouských dopisnic z 8h na 10h, jinak v období do 28. 2. 1919 pro jejich provizorní použití platí totéž, co pro známky doplatní. Československé spěšné známky byly ve II. tarifním období opět často používány jako výplatní k dofrankování dopisnic, tentokrát však z 10h na 15h. Ostatní příklady použití čs. spěšných známek ve funkci výplatních jsou většinou filatelisticky motivované.

         
       

       

Klikněte na náhled

        Horní díl rakouské celinové poštovní příkazky odeslané z pošty Votice (Wotitz) 21. 11. 1918 do Vídně. Frankovaná rakouskými známkami použitými jako československé předběžné 30h Karel a 5h Spěšný obdélník (spěšná známka nouzově použitá jako výplatní). Na zadní straně příchozí razítko Vídeň (Wien) 23. 11. 1918.
         
       

       

Klikněte na náhled

        Pohlednice odeslaná z pošty Bechyně 7. 8. 1919 do Prahy. Frankovaná československými spěšnými známkami 3x 5h použitými jako výplatní.
         
       

Používání novinových známek jako známek výplatních je celkově méně četné než u známek doplatních a spěšných. Pro předběžné a souběžné novinové známky platí totéž, co pro spěšné a doplatní. Použití první emise československých novinových známek Sokol v letu jako výplatních je ve sbírkách doloženo, zejména u nižších hodnot 2h a 5h, použití ostatních hodnot je vzácné nebo neznámé. Novinové známky výpotřebního vydání (přetisky na známkách Sokol v letu s nominálem 2h a 6h a spěšné známky) nebyly jako provizorní výplatní zaznamenány, snad s výjimkou přetištěné spěšné známky s hodnotou 10h. Čs. novinové známky Holubice v letu nejsou jako výplatní spolehlivě doloženy. Výjimku tvoří firemní dopisy, úředně povolené vyplácet novinovými známkami.

         
       

       

Klikněte na náhled

        Obyčejný dopis odeslaný z pošty Vsetín 17. 2. 1920. Frankovaný československými známkami 5h a 15h Hradčany a československou novinovou známkou 6h Sokol v letu použitou jako výplatní známka.
         
       

       

Klikněte na náhled

        Reklamní noviny odeslané z pošty Brno 13. 11. 1937 do Janoslavic u Zábřeha. Neuznáno jako novinová zásilka, podáno jako tiskopis. Frankováno čs. známkami 5h a 10h Státní znak a novinovou známkou 5h Holubice v letu použitou jako výplatní známka.
         
        Použití leteckých známek pro vyplácení zásilek jinak než letecky přepravených nebylo povoleno. Letecké známky I. emise, vzhledem k jejich vysokým nominálům, nebylo možno prakticky k jiným účelům použít. Letecké známky II. a III. emise, zejména nižších hodnot, se sporadicky jako obyčejné výplatní známky vyskytují.
         
       

       

Klikněte na náhled

        Dopis odeslaný v místě poštovního úřadu Brno 12. 2. 1930. Frankovaná čs. známkou 10h Holubice a leteckou známkou 50h II. letecké provizórium použitou jako výplatní.
         
       

       

Klikněte na náhled

        Pohlednice do ciziny doporučeně odeslaná z pošty Nové Zámky 31. 12. 1931 do Francie. Frankovaná československou leteckou známkou 4 Kč emise Letecké – definitivní vydání použitou nouzově jako výplatní známka. Správně vyplaceno.
         
       

Specifické druhy známek „pro obchodní tiskoviny“ – přetisk O.T. na novinových známkách a známky doruční se vyskytují ve funkci známek výplatních jen zřídka.

Dělené výplatní známky jsou zejména v I. tarifním období a zvláště pak po dobu platnosti rakouských a uherských známek jako známek čs. předběžných a souběžných častým jevem.  Známky byly většinou půleny, méně často čtvrceny, čímž byly jednoduše získány „známky“ nižších hodnot. Tolerování frankování dělenými výplatními známkami je problematické, protože pokud takto upravené známky použila veřejnost, mohlo se jednat o již dříve znehodnocené známky, u kterých byla razítkovaná část odstřižena. Jiná byla situace při používání dělených výplatních známek, které na balíkové či peněžní zásilky vylepovala sama pošta. Dělení hradčanských výplatních známek, hlavně hodnoty 10h, je celkem běžné, vyšších hodnot již vzácnější, dělení těchto známek od nominálu 60h je již nedoloženo. Dělení výplatních známek ostatních čs. emisí je velmi vzácné, většinou nedoložené.

         
       

       

Klikněte na náhled

        Obyčejný dopis odeslaný z pošty Říčany v Čechách 4. 7. 1919 do Prahy. Frankovaný československou známkou 50h Hradčany diagonálně půlenou.
         
       

       

Klikněte na náhled

        Pohlednice odeslaná v místě poštovního úřadu Fryštát 5. 11. 1936. Frankovaná čs. známkou 1 Kč T. G. Masaryk – nový portrét diagonálně půlenou.
         
       

Vyplácení zásilek v hotovosti bylo nejčastějším řešením nedostatku potřebných známek. Nejvíce dokladů se zachovalo z I. tarifního období, později, z důvodu lepšího zásobování pošt známkami, je již méně časté.

         
       

       

Klikněte na náhled

        Expres a doporučeně podaný dopis odeslaný z pošty Novosedlice – Kramoly (Ober Sedlitz – Krammel) 24. 1. 1919 do Lublaně. Obálka opatřena nálepkami EXPRES a EINSCHREIBEN a ruční poznámkou Porto 1.05, tzn., že poštovné bylo zaplaceno v hotovosti.
         
       

Neplatné rakouské známky občas používala k frankování zejména veřejnost a to většinou z neznalosti. Některé pošty, vesměs krátce po vzniku ČSR, toto použití tolerovaly. Jako skutečně provizorní použití rakouských neplatných známek se jeví jejich použití ve vnitřním zúčtovacím styku pošty. Jiná situace byla na Slovensku, kde i některé poštovní úřady používaly vědomě neplatné známky k vyplácení zásilek. Známé jsou zejména balíkové průvodky a peněžní poukázky frankované slovenskými poštami již neplatnou emisí známek Turul. Jedním z důvodu jejich používání byla ta skutečnost, že podle předpisů uherské pošty se po ukončení platnosti vracely jen celé archy známek, načaté zůstávaly na poštách a byly vypotřebovány.

         
       

       

Klikněte na náhled

        Uherská mezinárodní poštovní peněžní poukázka odeslaná z pošty Košice (Kassa) 25. 2. 1919 do Prahy - Smíchov. Frankovaná uherskými výplatními známkami použitými jako československé souběžné 5f (na zadní straně) a 15f Ženci a neplatnými uherskými známkami 2x 50f Turul. Na zadní straně příchozí razítko Smíchov 5. 3. 1919.
         
        2. Novinová provizória

Používání výplatních známek ve funkci známek novinových je po celé sledované období první republiky sporadické, u mnohých dokladů nelze spolehlivě rozhodnout, zda se jedná o provizorní použití výplatní známky jako novinové, či o sdruženou zásilku.

         
       

       

Klikněte na náhled

       

Výstřižek z novinové pásky či přebalu na 9 kusů novin odeslaný z neznámého místa do Prahy. Frankovaný čs. novinovou známkou 5h Sokol v letu a výplatní známkou 40h Portréty nouzově použitou jako známka novinová. Známky znehodnoceny razítkem doručovací pošty Praha 2. 1. 1937.

        Z výstřižku nelze určit zda se nejedná o sdruženou zásilku.
         
       

Dělené novinové známky se vyskytují na celistvostech opět jen velmi sporadicky, častější je jen hodnota 2h emise Sokol v letu, použitá k dofrankování do hodnoty 5h při změně sazby ze 2h na 5h za jeden výtisk novin.

         
       

       

Klikněte na náhled

        Novinová páska na 5 ks novin odeslaná z neznámého místa na Žižkov. Frankovaná československou novinovou známkou 50h Sokol v letu, podélně půlená. Známka znehodnocena razítkem podací pošty Praha 2. 4. 1921.
         
       

Vyplácení novinových zásilek v hotovosti bylo povoleno v části I. tarifního období při splnění stanovených podmínek. Z tohoto období se vyskytují doklady, které lze většinou hodnotit jako vzácné a velmi vzácné. Podrobný popis však překračuje rámec tohoto článku.

         
        3. Doplatní provizória

Po dobu I. tarifního období, zejména do 28. 2. 1919, kdy byly v platnosti rakouské a uherské výplatní známky používané jako čs. předběžné a souběžné, bylo jejich náhradní použití jako známek doplatních častým jevem. Takto používány byly hlavně rakouské známky nižších hodnot 5h, 10h, 20h a 40h emisí Císařská koruna, Císař Karel I. a Státní znak, ostatní nižší hodnoty byly méně časté, použití známek hodnot 50h a výše je ojedinělé. Známky byly někdy opatřeny různými přetisky např. T, P, PORTO, Doplatit, atp. Tyto provizória se často vyskytují na dopisech, mnohdy filatelisticky laděných, použití na průvodkách, poukázkách, úředních dopisech a poštovních tiskopisech (např. doručovacích kartách poštovních poukázek) je zpravidla autentické. Uherské výplatní známky použité jako doplatní jsou zastoupeny výrazně méně, jsou známé převážně jen z peněžních poukázek, kde jsou známky 2f, 3f a 5f emise Ženci a 10h emise Císař Karel I. používány k úhradě návěstného či doručného. Uherské známky ostatních emisí a hodnot jsou vzácně doloženy také na výstřižcích z doručovek poštovních poukázek.

         
       

       

Klikněte na náhled

        Úřední obálka okresního soudu v Karlových Varech odeslaná doporučeně z pošty Karlovy Vary (Karlsbad) 17. 1. 1919 do Prahy. Jednoduché doplatné 20h je zúčtováno náhradně rakouskou výplatní známkou 15h Karel s ručním přepisem PORTO a rakouskou doplatní známkou 5h Malé číslice, známky použity jako československé souběžné doplatní známky. Známky znehodnoceny razítkem poštovního úřadu Praha (Prag 22) 19. 1. 1919
         
       

       

Klikněte na náhled

        Uherská vnitrostátní poštovní peněžní poukázka odeslaná z pošty Pohranice (Pográny) 16. 1. 1919 do Nitry. Frankováno uherskou výplatní známkou použitou jako československá souběžná 5x 10f Karel. Na zadní straně příchozí razítko Nitra (Nyitra) 22. 1. 1919 a doručné zúčtované nouzově uherskými výplatními známkami 2x 2f  a 2x 3f Ženci použitými jako československé souběžné doplatní známky.
         
       

Výplatní známky emise Hradčany, zejména nezoubkované známky hodnot 5h a 10h byly po dobu trvání I. tarifního období a začátkem II. TO hojně používány jako doplatní provizória převážně na filatelisticky motivovaných dopisech. Hradčanské známky hodnot 3h, 5h modrozelená, 15h, 20h, 25, a 30h jsou zastoupeny méně často, hodnoty 40h a vyšší jsou vzácné, nejvyšší nám známá doložená hodnota hradčanské známky použité jako doplatní je 200h. Zoubkované hradčanské známky použité jako doplatní byly doloženy hodnoty 5h modrozelená, 15h a 20h karmínová. Známky byly opatřeny různými přetisky např. T, P, PORTO, Doplatit, atp. Tyto známky použité bez filatelistického vlivu je možno nalézt na průvodkách a poukázkách a jejich ústřižcích, na úředních dopisech a na poštovních tiskopisech (např. doručovacích kartách poštovních poukázek a na výstřižcích z nich).

         
       

       

Klikněte na náhled

       

Československá balíková průvodka odeslaná z pošty Brno 13. 8. 1920 do Veľkých Bošan. Frankovaná československou známkou 300h Hradčany. Na zadní straně příchozí razítko Veľké Bošany 14. 8. 1920 a doručné zúčtované nouzově československými výplatními známkami 20h a 80h Hradčany použitými jako doplatní známky.

         
       

       

Klikněte na náhled

        Nedostatečně vyplacený dopis odeslaný z pošty Netolice (?) (…itz – Netolitz) datum nečitelné do Bohumilic pošta Čkyně. Frankovaný československou známkou 10h Hradčany. Trestní porto uhrazeno československými výplatními známkami 2x 20h Hradčany použitými jako doplatní. Známky znehodnoceny razítkem poštovního úřadu Čkyně 20. 4. 1920.
         
       

       

Klikněte na náhled

        Výstřižek z doručovací karty poštovních poukázek frankovaný československou výplatní známkou 100h a 200h Hradčany použitou nouzově jako doplatní známka a československou doplatní známkou 20h Secesní ornament. Známky znehodnoceny ve II. TO razítkem poštovního úřadu Stupno 2. 6. 1919.
         
       

Výplatní známky emisí Legionářské, Holubice, Osvobozená republika a Hospodářství a věda 1920 a 1923 byly vydány až po zákazu používaní známkových provizórií, vyskytují se již sporadicky nefilatelisticky použité na průvodkách, úředních dopisech a poštovních tiskopisech, stejně jako výplatní známky emisí T. G. Masaryk 1923-26 a známky ostatních vydání z let 1926-39. Celistvosti s těmito doplatními provizórií je možno, z hlediska četnosti výskytu, považovat za vzácné.

         
       

       

Klikněte na náhled

       

Úřední obálka (porto hradí adresát) okresního soudu v Nechanicích odeslaná v místě poštovního úřadu Nechanice 2. 12. 1919. Jednoduché porto uhrazeno nouzově čs. výplatní známkou 25h Legionářské s přetiskem D (tzv. Nechanické provizórium) použitou jako doplatní. Známka znehodnocena razítkem poštovního úřadu Nechanice 3. 12. 1919. Známka použita po skončení platnosti.

         
       

       

Klikněte na náhled

        Československá balíková průvodka odeslaná z pošty Hranice 4. 5. 1922 do Boskovic. Poštovné uhrazeno v hotovosti. Na zadní straně příchozí razítko Boskovice 11. 5. 1922 a návěstné uhrazené nouzově československými výplatními známkami použitými jako doplatní 2x 20h Holubice.
         
       

       

Klikněte na náhled

       

Korespondenční lístek z Rakouska odeslaný z pošty Linec 1. 8. 1922 na Žižkov poste restante. Úložný poplatek 50h (platil od 1.1.1922 do 30.4.1923) byl zúčtovaný československou výplatní známkou použitou jako doplatní 50h Osvobozená republika. Známka znehodnocena razítkem poštovního úřadu Žižkov 3. 8. 1922.

         
       

       

Klikněte na náhled

        Úřední obálka okresního soudu v Ústí nad Orlicí odeslaná z pošty Ústí nad Orlicí 7. 4. 1923 do Běchovic. Poštovné uhrazeno nouzově československou výplatní známkou 100h Hospodářství a věda 1923 použitou jako doplatní. Známka znehodnocena razítkem poštovního úřadu Běchovice 8. 4. 1923.
         
       

       

Klikněte na náhled

       

Úřední dopis okresního soudu v Liptovském Sv. Mikuláši doporučeně odeslaný z pošty Liptovský Svätý Mikuláš 28. 12. 1928 do Bobrovce. Frankovaný československou výplatní známkou 1 Kč T. G. Masaryk – 75. narozeniny (rytina II) nouzově použitou jako doplatní. Známka znehodnocena razítkem poštovního úřadu Bobrovec 29. 12. 1928. Adresátem nepřijato, viz nálepka a zasláno zpět, viz razítko podatelny Okresního soudu v Liptovském Sv. Mikuláši 5. 1. 1929.

         
       

       

Klikněte na náhled

        Tiskopis „Doručovací karta šekových poukázek“ vystavený na poště Brušperk 3. 9. 1938. Doručné souhrnně uhrazeno československými doplatními známkami 50h a 1 Kč Doplatní – definitivní vydání a nouzově čs. výplatními známkami 9x 2 Kč X. Všesokolský slet – J. Fügner použitými jako doplatní známky. Známky znehodnoceny razítkem poštovního úřadu Brušperk 3. 9. 1938.
         
       

       

Klikněte na náhled

        Nevyplacený „kyvadlový“ dopis odeslaný v místě poštovního úřadu Praha 55, 26. 11. 1928. Trestní porto ve výši dvojnásobku chybějícího výplatného uhrazeno nouzově československou výplatní známkou 1,20 Kč 10. výročí ČSR. Známka znehodnocena razítkem poštovního úřadu Praha 13, 26. 11. 1928. Adresát úhradu porta nepřijal, obsah vyjmut a obálka zaslána zpět odesílateli k vybrání porta (viz poznámka na zadní straně). Trestní porto uhrazeno odesílatelem československými doplatními známkami 2x 60h Doplatní – definitivní vydání. Známky znehodnoceny razítkem poštovního úřadu Praha 22, 29. 11. 1928. Obálka poté doručena adresátovi k založení do spisu.
         
       

Použití leteckých známek nouzově jako známek doplatních je sice teoreticky možné, ale je nepravděpodobné a takovéto celistvosti nebyly zaznamenány.

Pro předběžné a souběžné spěšné známky rakouského původu použité jako doplatní platí totéž, co pro známky výplatní, jejich výskyt je však méně častý. Československé spěšné známky použité jako doplatní jsou vzácné, relativně častěji se vyskytuje hodnota 5h.

         
       

       

       

Klikněte na náhledy

       

Obyčejný dopis odeslaný z pošty Ptení 19. 2. 1919 do Plumlova. Frankovaný rakouskou výplatní známkou 15h Karel použitou jako československá souběžná známka. Chybějící poštovné 5h zúčtováno trestním portem 10h vyplaceným náhradně rakouskými spěšnými známkami 5x 2h Obdélník s přetiskem Doplatit. Známky znehodnoceny razítkem pošty Plumlov 20. 2. 1919.

         
       

       

Klikněte na náhled

        Československá balíková průvodka odeslaná do Brna – Židenic. Na zadní příchozí razítko Brno 15 (Židenice) 16. 11. 1923 a návěstné vyplacené československými spěšnými známkami 4x 5h použitými nouzově jako doplatní známky a čs. doplatní známkou 20h I. výpotřební vydání.
         
       

Pro předběžné a souběžné novinové známky rakouského původu platí totéž, co pro známky výplatní, jejich výskyt je však ještě méně častý než známek spěšných. Československé novinové známky použité jako doplatní jsou vzácné, nefilatelistické použití je zcela ojediněle doloženo známkami emise Sokol v letu, použití ostatních emisí jako doplatní provizória není doloženo.

         
       

       

Klikněte na náhled

        Úřední obálka okresního soudu v Nuslích odeslaná doporučeně z pošty Nusle (Nusle 1) 8. 1. 1919 na Královské Vinohrady. Jednoduché doplatné 20h je zúčtováno náhradně rakouskými novinovými známkami 2x 10h Merkur s přetiskem T, známky použity jako československé souběžné doplatní známky. Známky znehodnoceny razítkem poštovního úřadu Královské Vinohrady 8. 2. 1919.
         
       

       

Klikněte na náhled

        Úřední notářský dopis (porto hradí adresát, viz poznámka) odeslaný nevyplaceně z pošty Plumlov 26. 6. 1919 do Rozstání. Jednoduché porto uhrazeno adresátem na dodací poště a zúčtováno již neplatnou rakouskou známkou 5h Koruna a nouzově československými novinovými známkami 2x 10h Sokol v letu použitými jako doplatní známky. Známky znehodnoceny razítkem poštovního úřadu Rozstání u R. Plumlova 26. 6. 1919.
         
       

Použití doručních známek obou typů (výplatních i doplatních) jako známek doplatních je velmi vzácné, je však na celistvostech doloženo.

         
       

       

Klikněte na náhled

        Obyčejný dopis odeslaný nevyplaceně z pošty Hranice 24. 10. 1938 do Hrabačova, pošta Víchová nad Jizerou. Označeno trestní porto T 2 Kč. Doplatné zúčtováno na dodací poště nouzově 4x 50h Doruční použité jako doplatní známky. Známky znehodnoceny razítkem poštovního úřadu Víchová nad Jizerou 26. 10. 1938.
         
       

       

Klikněte na náhled

        Úřední dopis (porto hradí adresát) odeslaný z pošty Zlaté Moravce 2. 5. 1938 do Třebovic ve Slezsku. Jednoduché porto uhrazeno nouzově 2x 50h Doruční použité jako doplatní známky. Známky znehodnoceny razítkem poštovního úřadu Třebovice ve Slezsku 3. 5. 1938.
         
       

Plebiscitní známky (výplatní známky emise Hradčany s přetiskem SO 1920) jsou doloženy na ústřižcích průvodek nouzově použité jako doplatní známky. Toto použití je velmi ojedinělé a vzácné (prozatím známá jediná pošta, kde byly plebiscitní známky takto použity).

         
       

  

        Ústřižek peněžní poukázky odeslaný z pošty Komárno 8. 5. 1920 do Mútného. Frankovaný čs. známkami 20h a 25h Hradčany. Na zadní straně příchozí razítko Mútné 10. 5. 1920 a návěstné uhrazené čs. doplatní známkou 10h Secesní ornamenty a plebiscitní výplatní známkou S0 1920 nouzově použitou jako známka doplatní. Známky znehodnoceny razítkem poštovního úřadu Mútné 16. 5. 1920.
         
       

Dělené doplatní známky jsou zejména v I. tarifním období a zvláště pak po dobu platnosti rakouských a uherských známek jako známek čs. předběžných a souběžných doloženy (dělené rakouské doplatní známky se vyskytují hojněji).  Známky byly většinou půleny, méně často čtvrceny, čímž byly jednoduše získány „známky“ nižších hodnot. Dělené doplatní známky vylepovala na zásilky a další poštovní doklady sama pošta, odpadají tedy pochybnosti o tom, zda dělená známka nebyla již dříve použita a znehodnocena. Dělení doplatních známek Secesní ornamenty je známé z průvodek a jejich ústřižků a z úředních dopisů, dělení vyšších hodnot je vzácnější, dělení těchto známek od nominálu 100h je již nedoloženo. Dělení doplatních známek ostatních čs. emisí je velmi vzácné, většinou doložené jen z jedné pošty v určitém období. Relativně častěji se vyskytují jen dělené doplatní známky emise I. výpotřební vydání hodnoty 40h.

         
       

  

       

Ústřižek rakouské balíkové průvodky odeslaný z pošty Vídeň (Wien) 5. 10. 1918 do Želenice nad Bělou. Na zadní straně úložné za zásilku nevyzvednutou ve stanovené lhůtě zúčtované rakouskou čtvrcenou doplatní známkou 20h Výpotřební vydání. Známka znehodnocena razítkem poštovního úřadu Želenice nad Bělou (Sellnitz a.d. Biela) 28. 10. 1918.

         
       

       

Klikněte na náhled

       

Uherská poštovní peněžní poukázka odeslaná z  pošty Tatranská Kotlina (Barlangliget)  28. 1. 1919 do Prievidze. Na zadní straně doplatné zúčtované uherskou doplatní známkou 20f (30f (?)) diagonálně půlenou Červené číslice. Známka znehodnocena razítkem poštovního úřadu Prievidza (Privigie) 29. 1. 1919.

         
       

       

Klikněte na náhled

        Úřední doporučený dopis Okresního soudu v České Kamenici (poštovné hradí příjemce) odeslaný v místě poštovního úřadu Česká Kamenice (Böhm. Kamnitz) 7. 10. 1919. Uhrazena sazba jako za obyčejný dopis československými doplatními známkami 2x 10h a 10h půlená Secesní ornament. Známky znehodnoceny razítkem poštovního úřadu Česká Kamenice (Böhm. Kamnitz) 8. 10. 1919.
         
       

       

Klikněte na náhled

        Úřední dopis (porto hradí adresát) Okresního soudu v Rožňavě odeslaný z pošty Rožňava 3. 7. 1928 do Tornaly. Frankovaný půlenou československou doplatní známkou 200h I. výpotřební vydání. Známka znehodnocena razítkem dodací pošty Tornala 6. 7. 1928.
         
       

       

Klikněte na náhled

        Úřední doporučený dopis (porto hradí adresát) Okresního soudu v Kremnici odeslaný v místě poštovního úřadu Kremnica 23. 4. 1926. Frankovaný československými doplatními známkami 40h a diagonálně půlená 40h II. výpotřební vydání. Známky znehodnoceny razítkem poštovního úřadu Kremnica 24. 4. 1926.
         
       

       

Klikněte na náhled

        Úřední doporučený dopis (porto hradí adresát) Okresního soudu v Kremnici odeslaný v místě poštovního úřadu Kremnica 23. 4. 1926. Frankovaný československými doplatními známkami 40h a diagonálně půlená 40h II. výpotřební vydání. Známky znehodnoceny razítkem poštovního úřadu Kremnica 24. 4. 1926.
         
       

       

Klikněte na náhled

        Doporučený úřední dopis (porto hradí adresát) okresního soudu ve Vimperku odeslaný z pošty Vimperk 7. 1. 1919 do Zdikova. Jednoduché porto 20h zúčtováno v hotovosti, viz razítko, nevybráno. Zásilka vrácena zpět a přeposlána do Vídně, viz poznámky na obálce. Na zadní straně příchozí razítko Zdikov (Gross Zdikau) 8. 1. 1919.
         
       

       

Klikněte na náhled

        Uherská vnitrostátní poštovní peněžní poukázka odeslaná z pošty Turna nad Bodvou (Torna) 27. 1. 1919 do Spišské Nové Vsi. Frankovaná uherskými výplatními známkami 10f a 20f Karel použitými jako československé souběžné známky. Na zadní straně příchozí razítko Spišská Nová Ves (Igló) 11. 2. 1919 a doručné 20h „z nedostatku známek hotově započítáno“.
         
        4. Fiskální provizória

V případě fiskálních provizórií je daň, která měla být uhrazena státu fiskálními známkami (kolky) vydávanými ministerstvem financí, zaplacena nouzově poštovními známkami, které vydávalo ministerstvo pošt a telegrafů. Tímto postupem sice stát, jako vlastník a provozovatel pošty, k finanční újmě nepřišel a vzhledem k nízké četnosti těchto případů použití poštovních známek a celkovému malému objemu takto zúčtovaných plateb, nedošlo ani k podstatnému ovlivnění statistik vybraných daní. Tento postup však byl věcně nesprávný.
Poštovní známky namísto kolků výjimečně používaly fyzické osoby k úhradě poplatku na účtech a fakturách, toto použití je doloženo v několika případech u hradčanských známek, použití jiných emisí poštovních známek není dostatečně doloženo.

Použití poštovních známek namísto kolků bylo praktikováno (možná úředně nařízeno) i samotnou poštou v případě dofrankování fiskálního poplatku za přepravu balíku, který byl dne 8. 5. 1925 zvýšen z 10h na 50h. Bylo povoleno vypotřebovat balíkové a dobírkové průvodky s dříve natištěným kolkem v hodnotě 10h, u kterých byl navýšen fiskální poplatek na požadovaných 50h dolepením poštovní známky hodnoty 40h emise T. G. Masaryk – neotypie nebo 40h emise Osvobozená republika. Použití i jiných poštovních známek v příslušné hodnotě je teoreticky možné, je však velmi vzácné.

         
       

       

Klikněte na náhled

        Ozdobný účet na 35,- Korun vystavený firmou Antonín Fric, velkozávod nožířský v Písku. K uhrazení fiskálního poplatku místo kolku použity československé poštovní známky 2x 5h Hradčany. Známky znehodnoceny firemním razítkem.
         
       

       

Klikněte na náhled

        Československá mezinárodní balíková dobírková průvodka odeslaná z pošty Olešnice u Nového Města nad Metují 22. 7. 1925 do Švýcarska, vráceno zpět. Výplatné uhrazeno v hotovosti. Zvýšený fiskální poplatek za přepravu balíků je uhrazen nouzově poštovními známkami 2x 20h Holubice.
         
         
       

Použitá literatura:
1.
      Jan Klim, Vladimír Schödelbauer – Československo 1918-1939, Specializovaný katalog známek a celistvostí, Merkur-revue, Brno 2002
2.
      E-katalog celistvostí Československo 1918 – 1939, uveřejněný na internetu na stránkách EXPONETU:
http://www.japhila.cz/hof/0064/index0064a.htm jako jeden z exponátů mezinárodní virtuální výstavy EXPONET

 

         
        Podobné materiály:
        ::   Celistvosti prvního dne
        ::   Poplatek 2f Uherské královské pošty
        ::   Dosílané poštovní zásilky
        ::   Celinové dopisnice Hradčany 15h s přetiskem SO 1920
        ::   Doplatné zúčtované v hotovosti
        ::   Poštovní korespondence osvobozená od poštovného
        ::   Uherské doplatní známky použité jako čs. předběžné nebo souběžné
        ::   Rakouské doplatní známky použití jako čs. předběžné nebo souběžné
        ::   Neznámá československá mezinárodní balíková průvodka
        ::   Nouzové použití čs. doplatní známky emise I. výpotřební vydání jako známky výplatní
        ::   Trojjazyčné poštovní formuláře použité na našem území po 28. říjnu 1918
        ::    Kdy vyšla první československá balíková průvodka?
        ::    Mimořádný doklad poštovního provozu - tiskopis č. 435A (I-1929)
        ::    Miroslav Štefek a Jan Kypast: E-Katalog celistvostí Československo 1918 - 1939
        ::    Exponet forum

 
       

    


 

 

   Since 17.5.1999