ON LINE MAGAZÍN O FILATELII A SBĚRATELSTVÍ ...
http://www.japhila.cz/

BRITSKÉ LISTY:
FRONTÁLNÍ NESPOKOJENOST S ČESKOU POŠTOU

Reklama:

Svaz českých filatelistů  

   Internetový deník Britské listy (www.blisty.cz), vydávaný z Velké Británie Občanským sdružením Britské listy (ISSN 1213-1792, šéfredaktor Jan Čulík) nelze podezřívat z primární podjatosti vůči České poště s.p. Není tu od toho aby si, pokud možno vůbec, všímal České pošty s.p. a má jistě ušlechtilejší cíle než kritizovat "starého unaveného molocha". Na to se stále nabízejí lepší terče. 

Především díky jejich každodenní zkušenosti s královskou poštou britských ostrovů, je tu však celá řada důvodů, které stojí za velkým a posuďte zda oprávněným mediálním propíráním praktik pošty české. Přestože se Česká pošta, s.p. brání a jistě bude bránit, že postupuje v souladu s platnou legislativou, je otázka nakolik tato dáma pohotově, ochotně a profesionálně odráží potřeby a možnosti své doby a nakolik - diplomaticky řečeno - není v souladu s moderní evropskou poštovní společností a s jejími technologickými trendy. Žádný soukromý subjekt nemůže usnout na pomyslných vavřínech (Češi čtěte: bobkových listech), podle mého soudu si to vůbec nemůže dovolit organizace typu České pošty, která kýženého angloamerického standardu zdaleka nedosáhla. Nechci být však jejím arbitrem, natolik jsem ještě soudný. Začtěte se do periodika, který nás o víkendu k těmto řádkům inspiroval. Jedenáct níže zveřejněných odkazů je symbolickým dokladem z prvních 11 dní měsíce srpna 2003 (!), jak je zaznamenal deník Britské listy:

Ještě jednou o České poště
Česká pošta: Pracuje méně, kasíruje více   
Česká pošta, kapitalismus, který zešílel za další   
Česká pošta má své předpisy, vyplývající ze zákona, a ty musí dodržovat
Předpisy České pošty pro doručování zásilek
Všemu člověk rozumět nemůže, České poště obzvlášť
Já jsem zase nedostal balík
Inspirace od České pošty
Česká pošta: škrtli mou adresu a dopis doručili jinam
Česká pošta: "Peníze nevyměňujeme"
Česká pošta: kapitalismus, který zešílel, aneb "mají toho hodně"

Do jaké míry si svoji mediální situaci Česká pošta s.p. zavinila sama posuďte sami. Nicméně veřejně známá malá inovační iniciativa a nevelká ochota u přemíry přepážkových úřednic a poštovních doručovatelek (čest výjimkám), alibisticky sešroubovaný systém různých "musů", které občan musí podstoupit a těch, které nerovnoprávně pošta vůbec nemusí, je skutečně zarážející. Množství článků na Britských listech je dosti výmluvným svědectvím, další si můžete přečíst z jiných měsíců než srpna a navíc, dle vlastní zkušenosti, si je můžete dosadit sami z běžného styku. 

Náš pohled není ani zaměřen na filatelistickou nabídku České pošty, s.p., s tou se možná zdá být vše v pořádku - i když namátkou: kvalitní otisky poštovních razítek a to i na specializovaných pracovištích České pošty s.p., vzniklých ke službě sběratelů (!) jsou stále nereálným a zbožným přáním. Co jsem filatelista, tak si pamatuji, že sběratelé (ale i nesběratelé a turisté, kteří České poště nyní dramaticky snižují tržby) reptají na mizernou kvalitu razítkové barvy, otisků razítek a neochoty poštovních úřednic dát do otisku lásku a péči. Jenom proto, aby ta filatelistická zásilka, která navíc (s výjimkou činnosti emisní) v převážné většině téměř žádnou činnost pošty nespotřebává a je jakýmsi finančním darem sběratelů České poště, s.p., alespoň trochu vypadala. Co zklamaných zahraničních sběratelů bylo z mojí korespondence, přestože byla vyfrankována skutečně velmi pěknými známkami a měla za prvotní úkol a za mé peníze potěšit adresáty... Samoúčelně byla právě moje filatelistická korespondence prostředkem i cílem!, který díky technické nemožnosti, často i bezohlednosti a nejčastěji neumětelství nebyl naplněn, ale přímo zničen. Přitom já od zahraničních sběratelů odkudkoliv ze světa dodnes dostávám překrásné poštovní obálky razítkované excelentními otisky prakticky po celou dobu - 35 let - co se filatelií zabývám..... Anebo: Ještě si velmi dobře vzpomínám na stovky svých malých prohraných bitev, kdy po mě pošta vždy chtěla razítko, když byla na prvním řádku "japhila" a teprve na druhém mé příjmení a jméno s adresou dle občanského průkazu, přestože mi nikdy živnostenský zákon neukládal povinnost vlastnit svoje razítko. Nakonec jsem ho stejně vždycky musel z kufru vytáhnout. Vždy to bylo výhodnější než skončit na koronárce.

Současně posledních 35 let poslouchám, že je to otázka peněz a nutných inovačních změn - výměna poštovních razítek, které - obrazně řečeno - chudinku přepážkovou pracovnici stejně příjemně znetvoří po celodenním razítkování jako paralytické zpuchýřující látky hromadného ničení. Také jsem zaslechl, že se jedná o finančně velmi náročný investiční počin anebo konečně "víte co máme pošt?". Průběžná výměna rozložená například na dvě pětiletky by ale již tři a půl krát za těch posledních 35 let proběhla za ceny víceméně podobné s prostou obměnou stavu současného. Poštovního razítka se pošta jen tak nezbaví, vzdor tomu, že už i u nás postupně na síle nabývá mechanizace a konečně i automatizace. Teď zase bude ze všeho třeba nejvíce slušného lidského zacházení, založeného na partnerství pošty s každým každičkým jednotlivcem.

Až uslyšíte že pošta nemá peníze, vzpomeňte si na ty jalově bezduché barevné magazíny, které jsou v gigantických nákladech do všech českých a moravskoslezských rodin a pošt zdarma dodávány asi jenom proto, že má někdo krásnou polygrafickou zakázku. Pravda, o České poště je v magazínu zmínka téměř na každé straně. Ale co s těmi informacemi? Jaký a komu dávají smysl? Jaké informace jsou hodny tak hromadně masového šíření? Hodí se, ale ano, hodí: jednou ročně při změnách poštovních sazeb nahoru, nejste-li zrovna online a máte-li jej po ruce! Zabírají zlomek potištěné plochy. Nejspíš velmi lukrativní prodej tamní inzerce, kdy musí zbýt ještě i na přípravu, tisk a distribuci, je tím hlavním důvodem pro existenci tak plytkého a tak nepotřebného periodika s tím nejširším možným rozsevem. 

Ještě i v této chvíli jsem ochoten si představit, že od 1. ledna 2004 začne postupná výměna poštovní razítkovací barvy a poštovních razítek (čtěte: těch ergonomicky zastaralých dřevěných klacků držených v pravém úhlu na rozdíl např. od severských "kladívek" s perfektně čistým otiskem za pomoci barvy skutečně černé a nematlavé) tak, aby k 31. prosinci 2013 byla dokončena. DESET LET. Co všechno se dá prožít nebo změnit za 10 let?! Věřím, že i technologie přetiskování fiskálního dokladu o platbě. A v našich podmínkách doslova znehodnocování mnoha krásných českých známek, které získaly nejedno světové uznání pro svou autorskou invenci a mnohé z nich i pro mistrovské polygrafické zpracování. A nemluvě o předchozí tradici  československé známkové tvorby... Těšíte se se mnou na 1. ledna 2014? 

Ale vraťme se k deníku Britské listy. Jakoby vydavatelům Britských listů došla trpělivost a hodlali svým reptáním zavdat příčinu ke změnám. Mnozí potrefení si pomyslí: Zase plivou jedovatou slinu do těchto končin, ať nás nechají v klidu a teploučku, my jim do toho taky nekafráme... Vydavatelé Britských listů nechápou, že přemnozí obyvatelé zdejšího prostoru jsou na SVOU POČTU tak navyklí, že ani ve snu netuší, že by to mělo (a nedej bože mohlo) být jinak. Nebyli nikdy ani v Rozvadově, ani v Hatích, natož za pruhovanou závorou. A v Rumunsku nebo na ukrajinském Krymu může být ještě hůř (tam zejména bez bumážky ni kroku...). Netuší ti naivní snílkové, že jejich snaha je stejně marná, jako boj známého blouznivce s větrnými mlýny. Poštu si nemůžeš vybírat jako manželku, poštu buď máš anebo nemáš rád, ale stejně je tu pořád s Tebou. Nevezmeš si jinou a ani nezůstaneš bez ní. A starou poštu nepředěláš, na "stará kolena" nezměníš. Koho zajímá že je tvou poštou nemilovanou, že tě obden štve a otravuje? A kolik lidí má internet a kolik z nich si otevře právě Britské listy, aby si přečetlo "deník o všem, o čem se v České republice nemluví?" Desítky? Stovky? Tisíce? 

Nicméně jedině tímto způsobem se patrně dá postupně domoci nápravy a proto bychom si z jejich deníku mohli vzít poučení. Pakliže to vykouzlí namísto shovívavého úsměvu alespoň mimickou vrásku u odpovědných osob, pak je snad možno někdy počítat i se změnou poštovní. A to by bylo zadostiučinění nejen pro vydavatele Britských listů, ale hlavně by to potěšilo těch 10 miliónů obyvatel Česka mínus (hrubým odhadem) padesát tisíc pošťáků. Těm může být tento křik stejně ukraden, karavana jde dál... 

Nechci se však dotknout zejména těch žen, které na poště doslova s vypětím fyzických sil usilovně a denně naplňují svoji pracovní dobu a (někdy možná i s úsměvem) vykonávají jenom to, co jim paní vedoucí a Pracovní řád káže.

Aby tyto řádky nebyly jednostranné ve svých sympatiích s Britskými listy proti zkostnatělému šlendriánu, jakkoliv přemalovanému do moderních šatiček, Japhila e-zine je připraven dát a dávat pětkrát větší prostor kterýmkoliv pracovníkům České pošty s.p. Využijí nabídku? Ve Velké Británii by tuto příležitost měli jistě za povinnost.

BŘETISLAV JANÍK, Praha 11.8.2003 

PROFILY:

LADISLAV FISCHMEISTER - František Beneš   
ENRICO STANKO VRÁZ & JOSEF KOŘENSKÝ, Břetislav Janík   
FRANCOIS FOURNIER - geniální padělatel ke škodě sběratelů, Břetislav Janík   
ARŠÍK "KDE DOMOV MůJ?", Peter Hoffmann, Švédsko   
JOSEF HERČÍK A 1. grafická společnost   
ONDRÁČEK Miloš, český grafik a rytec  
MISTŘI PERA: Pierre MAHÉ & Jean Baptista Phillip Constant MOENS   
DÍLA NĚMECKÝCH tvůrců na československých poštovních známkách
LEXIKON českých a slovenských autorů a rytců poštovních známek
KDO JE DĚVČÁTKO Z POŠTOVNÍ ZNÁMKY?, Karel Černý
MISTR JOSEF HERČÍK, IN MEMORIAM
DÍKY, PANE MOENSI
BOHUMIL HEINZ  
FILIP DE FERRARI - Pan Filatelista - Pan Ferrari   

KONTAKT:

Inet since 17.05.1999 
Last edit: 22.08.2004
ISSN 1211-8945
© 1999-2003 BRETISLAV JANIK
EDITOR & BOARD / VYDAVATEL & REDAKČNÍ RADA