| MAIN PAGE / | 
 CO SE STALO S CENAMI ZNÁMEK ČSR II ? 
 | Reklama: 
 | |||||||||
| 
  Tento
      týden vyšlo dlouho očekávané, v pořadí již třetí vydání
      Specializované příručky pro sběratele poštovních známek ČSR 1945-1992. Od jejího předchozího vydání už uplynulo více než pět let
      a za tu dobu se v oboru studia „druhého Československa“ mnohé
      událo a na trhu jeho známek mnohé změnilo. Byly objasněny některé i
      desítky let nezodpovězené otázky (například rozlišení čtyř typů
      u známky 20 K emise Košické 1945), učiněny nové objevy (např.
      odchylka papíru - oz - u známky 60 h SOF 1965), zavedeny nové typy (např.
      u č. 701) a popsána řada nových deskových vad a odchylek. Co však
      asi zaujme nejvíce je skutečnost, že u naprosté většiny emisí došlo
      v posledních letech k výraznému pohybu cen oběma směry, především
      ale dolů. Příručka obsahuje doslova tisíce nových cenových záznamů,
      z nichž řada bude pro mnoho čtenářů určitým překvapením. 
 Obecně
      se dá říci, že na trhu je nyní mimořádně velká nabídka standardních
      známek ČSR II a současně jen velmi omezená poptávka po nich (přesněji
      řečeno po většině materiálu, který svého času za nominál odebíraly
      desítky a možná stovky tisíc abonentů v novinkové službě). A protože
      žijeme v tržním prostředí, je jasné, že převaha nabídky nad poptávkou
      nutně vede ke snižování cen většiny standardního materiálu. Na
      druhé straně však trvající zájem o specializované a studijní sbírání
      vede k udržení nebo dokonce i k vzestupu cen různých specialit, tedy
      toho, co se v běžných sbírkách z novinkové služby obvykle nenachází
      (odlišné typy, odchylky a retuše, deskové vady, odchylky barev, papíru
      a perforace, méně běžné kombinace kuponů, spojek a křížů, malé
      přepážkové listy, sestavy aršíků a PL podle tiskových desek, sešitky
      apod.). Zájmu se těší i některé námětové emise, na rozdíl od vydání
      s politickými motivy, která řada filatelistických firem už nevykupuje
      ani do sestav. Dobrou
      a snadno dostupnou ilustrací tohoto stavu jsou například nabídky zásilkové
      služby Profil, která na jedné straně v časopise Filatelie před
      časem nabízela velké sestavy neupotřebených známek a aršíků ČSR
      II i za pouhých 5 % (!) z katalogové ceny (viz F 7/2000 a násl.), a na
      straně druhé vykupuje pro své potřeby některé speciality za vysoké
      ceny - až za 90 % katalogu. Stejná situace je i v aukcích Profil, kde
      jsou běžně nabízeny obsáhlé sbírky a partie ČSR II v ceně mnoha
      desítek tisíc korun hluboko pod katalog (za pouhých 5 až 20 %)1),
      zatímco různé speciality katalogové ceny vysoko překračují.2)
      Je samozřejmé, že při úpravách katalogových záznamů nové příručky
      nebylo možno takové disproporce přehlédnout. Nyní
      se pokusme najít odpověď na otázku, co vlastně k takové situaci
      vedlo? Na současných cenách známek ČSR II se asi nejvíc podepsaly změny,
      k nimž došlo po roce 1989 a pak i po rozpadu státu. Už koncem 80. let
      se známky postupně začaly prodávat volně na filatelistických přepážkách
      pošt a nebylo třeba je odebírat v novinkové službě; navíc zanikly vázané
      hodnoty - kdysi častý důvod odběru většího počtu sérií. A s pádem
      totality se před námi otevřely do té doby netušené možnosti. Vynořilo
      se mnoho nových lákadel, v důsledku čehož řady sběratelů (nejen v
      našem oboru) značně prořídly. U těch zbylých pak počínaje rokem
      1993 postupně došlo k přirozenému a očekávatelnému přesunu zájmu
      na vydání obou nově vzniklých republik, což po čase vyústilo do značného
      poklesu poptávky po známkách ČSR II, zejména po většině emisí
      vydaných po roce 1967. K tomu
      je třeba přičíst vysloveně nešťastné (a nečekané) opatření
      Slovenské pošty, která své značné zásoby neupotřebených československých
      známek (a bylo mezi nimi mnoho zajímavých položek - např. vzácné a
      po léta vysoko hodnocené dotisky výplatních známek na odlišných papírech,
      které se tím nezřídka staly běžnějšími a levnějšími než známky
      původního nákladu, ale i mnoho příležitostných známek z konce
      federace aj.) rozprodala doslova za zlomek jejich nominální hodnoty
      (hovoří se o paušální ceně 30 haléřů za kus, což například u
      známky 20 Kčs Poštovní banka 1992 činí pouhých jeden a půl
      procenta z nominální ceny!). Právě vysoké počty známek uvedené do
      prodeje z tohoto zdroje byly důvodem procentuálně největších cenových
      propadů na trhu a tím i v katalogových záznamech. Už před
      tím psychologicky negativně zapůsobilo ukončení platnosti čs. známek
      v roce 1993; mnoho sběratelů si u známek vydaných po roce 1953 do té
      doby říkalo - v nejhorším je vylepíme na dopisy nebo prodáme na
      frankování, což nyní samozřejmě už neplatí. Navíc se projevil určitý
      generační problém, kdy staří sběratelé ČSR II odcházejí a nových
      přibývá jen velmi málo. Netýká se to přitom jen řadových sběratelů
      - v posledních letech můžeme pozorovat, že zanikla řada významných
      exponátů ČSR II a nové na výstavách nevidíme. A pokud už někdo
      například v rodině převezme či zdědí sbírku, základní známky už
      obvykle má a snaží se získávat jen takové, které v ní nejsou obsaženy
      - tedy ty, které většina abonentů novinkové služby neodebírala -
      obvykle malé přepážkové listy, odlišné typy, některé varianty
      kuponů, aršíků a podobně. Známky
      ČSR II po desítky let nacházely mnoho příznivců i v zahraničí, kde
      se však situace rovněž změnila k horšímu. I tady staří sběratelé
      - krajané
      odcházejí a jejich potomci už mnohdy k původní vlasti necítí takové
      pouto, respektive necítí potřebu pokračovat ve sbírání čs. známek.
      A tak nejen, že je už nenakupují, ale mnoho takového materiálu (v
      zahraničí jen těžko prodejného) se nyní vrací na náš trh, kde však
      jen obtížně hledá uplatnění. A ještě jedna pro zahraniční sběratele
      nepříjemná skutečnost: naše koruna v průběhu let nebývale posílila
      (jestliže počátkem 90. let dostali za německou marka zhruba 25 korun,
      dnes (v přepočtu na euro) pouhých 15 - 16 korun), takže za stejnou věc
      musí nyní zaplatit o bezmála 70 % více! Při
      zpracování příručky jsme se oprostili i od mýtu už zmíněných
      tzv. vázaných hodnot, které desítky let 
      hrály v naší známkové tvorbě značně kontroverzní roli.
      Vycházely ve výrazně nižším nákladu než zbytek emise, na poštách
      se zpravidla nedaly koupit, a aby je sběratelé získali za nominál,
      museli se přihlásit do svazu filatelistů a jeho novinkové služby. Pro
      utvrzení pocitu, že jde o něco výjimečného, byly vázané hodnoty v
      katalozích tradičně hodnoceny výrazně výše než ostatní známky v
      sérii. Z praxe však víme, že jim právě z tohoto důvodu sběratelé
      věnovali více pozornosti a snažili se jimi zásobit, takže jsou dnes
      leckdy stejně běžné jako ostatní známky emise - což se nyní v řadě
      případů projevilo značným snížením jejich neodůvodněně vysokých
      cenových záznamů. Při přípravě
      příručky jsme obdrželi mnoho rad a připomínek - za všechny jejich
      autorům děkujeme, ale ne všem jsme mohli a chtěli vyhovět. Jedním z
      častých doporučení pak bylo, abychom bez ohledu na tržní situaci
      ponechali katalogové ceny v původní výši, nebo je jen kosmeticky
      upravili. Takovou politiku už desítky let sledují např. katalogy
      Michel, Zumstein či Yvert a všichni jsme si už dávno zvykli, že
      jejich ceny je třeba přepočíst určitým koeficientem, abychom došli
      k ceně reálné (kdysi se mezi sběrateli říkávalo, že např. jedna
      Michel marka jsou dvě koruny). Takovou cestou jsme však jít nechtěli.
      Katalogy a příručky POFIS se snaží vycházet ze skutečných tržních
      cen, a to přesto, že si uvědomujeme, že v oboru sběratelského zájmu
      (a samozřejmě tedy i ve filatelii) ve skutečnosti žádné pevné ceny
      prostě neexistují! Jejich stanovení je vždy předmětem dohody mezi
      prodávajícím a kupujícím a ta bývá případ od případu jiná.
      Katalogové ceny uvedené v nové příručce tedy rozhodně není možno
      brát jako nějaké dogma, ale spíš jako kvalifikovaný odhad (vycházející
      z naší zkušenosti), který má čtenáři posloužit k orientaci a
      pomoci mu k vlastnímu rozhodnutí. Sbírání
      známek je činnost stará už více než sto třicet let a masově rozšířená
      už více než století. Za tu dobu se ukázalo, že zájem o jednotlivé
      země a oblasti není stálý, ale pohybuje se v jakýchsi vlnovkách, kde
      vzestup se střídá s poklesem a naopak. U nás lze vzestup zájmu o sbírání
      známek druhého Československa vysledovat obvykle v souvislosti s nadcházejícími
      významnými výstavami, zejména celostátními, mezinárodními a světovými
      výstavami PRAGA. Tak tomu bylo v letech 1950, 1955, 1962, 1968, 1978,
      1988 a naposled 1998. Právě v období poslední zmíněné výstavy dosáhly
      ceny materiálu ČSR II zřejmě svého dosavadního vrcholu, po němž však
      následoval asi nevyhnutelný pohyb opačným směrem. Snažme se však věc
      vidět z lepší stránky: v takovém období můžeme přece snáze a
      levněji doplnit svou sbírku, nižší ceny mohou ke sbírání ČSR II
      zlákat i nejednoho dosud váhajícího sběratele jiné země či období.
      Je to jako v jiných oblastech - pokles cen vede k oživení zájmu a
      stoupající poptávka sebou po čase přinese i opětovný vzestup cen. V
      této souvislosti je třeba připomenout, že žádný katalog, tedy ani
      nová příručka POFIS, ceny nevytváří, ale pouze více či méně přesně
      zachycuje. Trh totiž funguje podle své vlastní logiky a vlastními
      mechanismy, a je vždy jen otázkou času, kdy se nabídka potká s poptávkou,
      bez ohledu na katalogy, ba dokonce i kdyby žádné katalogy
      neexistovaly… A teď
      ještě několik slov k dalšímu obsahu nové příručky. V jejích
      cenových záznamech jsme zachovali tradiční členění na neupotřebené
      a razítkované, i když právě razítkované známky by si zasloužily
      sloupce dva - jednak pro známky s čitelným a identifikovatelným kulatým
      razítkem a jednak pro známky s razítkem válečkovým, či kulatým,
      ale neidentifikovatelným (podobně jako je tomu u posledního vydání
      katalogu POFIS - Česká republika). Někteří sběratelé totiž sbírají
      známky s razítky z běžného provozu, jiní dávají přednost známkám
      smytým z FDC (s příležitostným razítkem), další se spokojí s razítkem
      válečkovým. Rozdíl v cenách těchto skupin je přitom mnohdy značný,
      což by se v budoucnu v záznamech mělo určitě projevit. Nejnižším cenovým záznamem v příručce je padesátihaléř, i když v řadě případů - zejména u nejběžnějších (balíčkových) známek - zdaleka nevyjadřuje jejich skutečnou hodnotu; ta může být i výrazně nižší. Avšak vzhledem k připravovanému rušení mincí nižších nominálních hodnot (a s přihlédnutím k manipulaci, kterou s těmito známkami obchodníci mají) jsme ceny pod 50 h v záznamech nepoužili. Zvláštní
      zmínku zaslouží jakost známek - ocenění se vztahuje výhradně na
      jakost standardní; známky poškozené jsou obvykle výrazně levnější,
      pokud jsou vůbec prodejné, zatímco známky v jakosti nadstandardní
      mohou být naopak dražší. Sběratelům odlišných papírů (jmenovitě
      fl 1) doporučujeme k přečtení poznámku u známky 60 h Besip 1978 týkající
      se jakosti opticky aktivní látky, viditelné jen pod UV lampou. Stejně
      jako u minulých dvou vydání i dnes jsme si vědomi, že přes veškerou
      péči, kterou jsme přípravě příručky věnovali, se v ní může
      vyskytnout přehlédnutá chyba, nepřesnost nebo nezahrnutý nový údaj.
      Naším cílem je samozřejmě takovéto skutečnosti zjistit a v případném
      dalším vydání odstranit. Vyzýváme proto všechny specializované sběratele,
      kteří s příručkou budou pracovat, aby nám své případné připomínky
      sdělili;3) deseti nejaktivnějším pošleme filatelistický dárek
      a o jejich poznatcích budeme informovat na stránkách Filatelie. Novou příručku POFIS – Československo 1945 – 1992 žádejte u svého obchodníka s poštovními známkami, nebo si ji můžete objednat v Zásilkové službě Profil (110 00 Praha 1, Klimentská 6). Prodejní cena příručky je 328 Kč (při objednávce poštou na dobírku se přičítá balné 30 Kč + poštovné). ---- 2) Např. II. typ a spojené typy známky 40 h L. Beethoven 1970, Pof. č. 1813, byly v jarní aukci vyvolány společně za 1.000 Kč a přiklepnuty za 8.600 Kč, tedy za cca 270 % katalogové ceny; což je mimochodem víc, než za kolik se prodala zmíněná kompletní generální sbírka ve třech zásobnících 3)    Napsat
      nám můžete na adresu POFIS, Klimentská 6, 110 00 Praha 1, nebo e-mailem
      na adresu stamps@stamps.cz
         | 
 | ||||||||||
| 
 | |||||||||||
| PROFILY: | 
 
 | ||||||||||
| 
 | 
 | ||||||||||
| 
 
 |