Japhila filatelistický deník

MAIN PAGE / HLAVNÍ STRANA:	ON LINE MAGAZÍN O FILATELII A SBĚRATELSTVÍ ... http://www.japhila.cz/ 18. PROSINEC - 85 LET ČESKOSLOVENSKÉ ZNÁMKY V SOUVISLOSTECH	Reklama:
Svaz českých filatelistů	Osmdesátpět let od vydání první československé známky je jistě vhodná příležitost k zamyšlení za uplynulou dobou a zrekapitulování některých událostí, významných dat a ostatních filatelistických souvislostí. Byl to právě 18. prosinec 1918 - kdy se začaly prodávat první československé poštovní známky na pražské hlavní poště v Jindřišské ulici. Byly to tenkrát prozatím jen dvě nejpotřebnější hodnoty výplatních známek 5 a 10 hal. s motivem Hradčan. Téhož dne byly vydány i 2 hodnoty známek novinových 2 a 10 hal. S kresbou „sokola v letu“, novinových byl v té době citelný nedostatek. Autorem našich prvních poštovních známek byl, jak je ostatně dostatečně známo, Alfons Mucha, umělec zvučného jména i za hranicemi tehdejší nově vzniklé republiky. Naše první známky na celistvostech, s razítky 18. 12. 1918, jsou podnes ozdobou každé specializované sbírky československých známek, ale i vyhledávaným poštovně historickým dokladem. Pro zvětšení klikněte na náhled První československé poštovní známky – dnes již klasické „Hradčany“ a „novinoví sokolíci“ se nám jeví s odstupem času jako obdivuhodný výsledek úsilí nepočetné skupiny nadšených a obětavých pracovníků momentálně seskupených v pražské tiskárně UNIE. Navíc se jim tehdy nedostávalo - byť i sebemenších - zkušeností s tiskem známek; navíc neměli ani vhodné technologické zařízení a konec konců ani vhodný kvalitní materiál pro výrobu poštovních známek. Proto ani výsledek zdaleka neodpovídal tehdejší západoevropské úrovni známkové tvorby, a to i přesto, že našinci pracovali s obrovským nadšením a obětavostí, které přinášela hektická a současně radostná popřevratová politická situace a tisíceré naděje na nové státoprávní uspořádání. I přesto však byly naše první poštovní známky přijaty veřejností převelice radostně a s velkým zadostiučiněním. Svoje nezaměnitelné kouzlo si Hradčany a sokol v letu ponechávají i do dnešní doby. Naše známková tvorba, zejména ve svých skromných počátcích tápající a hledající vhodnou formu výrazu, dosahovala v uplynulých desetiletích světové úrovně. Rozhodující podíl na tomto úspěchu mají hlavně naši vynikající umělci a rytci – mistrně interpretující umělecké předlohy do známkových miniatur. Nelze nevzpomenout nezapomenutelné rytecké osobnosti typu Eduarda Karla, Karla Wolfa, Karla Seizingera, Bohumila Heinze, Jaroslava Goldschmidta, Jindry Schmidta, později Karla Mráčka, Bohdana Rouleho, Jiřího Švengsbíra a Josefa Herčíka, nepočítaje do této plejády slavných jmen dosud celou řadu Mistrů žijících. Již dávno přestaly poštovní známky plnit výhradně jen své poštovně provozní poslání, neboť se staly významným faktorem propagace státu, staly se zrcadlem kulturní úrovně národa a tvůrčími doklady tvořivé práce obyvatel nevelkého státu. Tento dnes již obecný faktor známkové tvorby převzaly i současné české poštovní známky v celé pojmové šíři i bohaté paletě námětů a motivů. Na našich známkách se promítá nejen historická a především z pohledu Čecha, Moravana i Slezana slavná minulost, ale i vyspělá kulturní úroveň našich národů. V neposlední řadě i dynamika rozvoje naší soudobé společnosti ve všech oblastech života a ve všech jejích proměnách a souvislostech. 18. prosinec se tedy stal zcela právem svátkem československých sběratelů a zároveň i historickým mezníkem naší filatelie. Tímto dnem se vymaňuje československá filatelie z poplatnosti filatelie rakouské a stává se svébytnou a nezávislou, mající již svůj objekt sběratelského zájmu – poštovní známku vlastního znovuzrozeného státu. Sebevědomí tehdejších sběratelů bylo na tak skvělé úrovni, že se nám podařilo spoluzaložit i Mezinárodní filatelistickou federaci – FIP. Dodnes si nás národní filatelistické svazy váží mimo jiné i za to, že jsme zakládajícími členy FIPu. Do té tehdejší převratné doby měli sběratelé jen jediné zájmové sdružení – Klub českých filatelistů v Praze – v jehož řadách působili nejen sběratelé pražští a sběratelé z historických zemí tzv. Koruny české, ale i krajané v zahraničí. Po politickém převratu v roce 1918 se u nás začíná slibně rozvíjet čilý ruch v nově zakládaných spolcích a klubech. Prvním takovým takovým filatelistickým seskupením se stalo „České sdružení filatelistů v Brně“, založené již 7. října 1919. Je zvláště pozoruhodné, že právě toto sdružení uspořádalo v Brně již v srpnu 1923 první úspěšnou „Mezinárodní výstavu poštovních známek“ a to vlastními silami a bez cizí pomoci, a historicky doloženo i navzdory nepochopení (či žárlivosti) tehdejších filatelistických činovníků v hlavním městě Praze. Čilý spolkový ruch filatelistických klubů v rozmezí mezi dvěma světovými válkami byl neblaze poznamenán Protektorátem Čechy a Morava, kdy nakonec (po heydrichiádě) došlo k zastavení všech filatelistických časopisů a veškeré shromažďovací činnosti ve filatelistických klubech. Teprve po osvobození Československa v roce 1945 dochází – přes všechny nedostatky, omyly a potíže – k nebývalé renesanci československé filatelie, vrcholící v roce 1965, kdy byla založena dodnes vrcholná organizace českých sběratelů poštovních známek - „Svaz československých filatelistů“, sdružující v dobách největší slávy snad i více než 70.000 členů. Česká (československá) organizovaná filatelie prokázala za 85 let své úspěšné činnosti neobyčejnou životaschopnost a vyspělost, jak to dokazuje i její současné uznávané místo ve světovém filatelistickém dění. Dosvědčují to nejen naši filatelističtí funkcionáři, kteří měli a mají vliv i na světovém filatelistickém poli, ale odborně fundovaní vystavovatelé, jurymani, komisaři, znalci, publicisté… V neposlední řadě organizátoři světově proslulých výstav PRAGA či BRNO, z nichž mnohé patří k nejlepším, nejnavštěvovanějším a největším filatelistickým výstavám na světě, byť se jim tehdy říkalo, zejména kvůli potřebnému partnerství a finančnímu spojenectví s národní poštou - výstavy poštovních známek (ostatně to rovněž nepochybně také byly). Propagace filatelie, odborný růst sběratelů a zejména péče o v současnosti nepočetný dorost jsou a musí být hlavní náplní odborných svazových společností. Mimořádná péče je věnována také výstavní činnosti, která podporuje zdravou soutěživost, bez níž by filatelie těžko naplňovala své kulturní poslání, stagnovala by a rezignovala do ústraní individuálního sběratelství. Zejména internet může sehrát významnou roli při práci s mladšími ročníky sběratelů – filatelistů, ale také při popularizaci filatelie směrem k veřejnosti. Uvědomme si, že i když došlo po roce 1989 k rapidnímu poklesu poněkud uměle udržované vysoké členské základny (založené především na spekulativním odběru novinkových řad na "vázané" hodnoty), stále je svými cca 14 tisíci organizovanými členy x-násobně větší než přemnohé politické strany. Ty však svého vlivu a pidi členské základny dovedou podstatně lépe marketingově využít. Na závěr. Existuje-li ve vedení SČF nějaké kolektivní myšlení ve smyslu Public Relations, zde je příklad k poučení, čerstvý a živý: V letošním roce se mimo jiné dostatečně prokázalo, že právě internetová forma Petice za společnou známku v souběhu české a izraelské poštovní správy s námětem kresby nacisty zavražděného 14letého Petra Ginze „Pohled z Měsíce na planetu Zemi“ má obrovskou potenci připoutat k filatelistickému záměru stovky lidí, a především z okruhu „nefilatelistické-nesběratelské“ veřejnosti. Jak jinak si vysvětlit, že i přes jisté osobní riziko přímé a adresné podpory myšlenky, hlásící se přes námět poštovní známky volně k propagaci judaismu, našlo v sobě tuto „veřejnou odvahu“ téměř pět set lidí z celého světa (podstatná část signatářů je přitom naštěstí z Česka), kteří se o této akci právě z internetu dozvěděli. Mediální podpora nebyla moc silná a výhradně probíhala v Česku, nevím, že by nějaká podobná akce probíhala k vydání společné známky v Izraeli. Dovolím si jen stručně odbočit: v tradičně xenofobních českých zemích, tím spíše v 21. století (a zejména po 11. září) se podpora judaismu moc nenosí. Soudím podle mnoha lidí, kteří mi osobně mezi čtyřma očima podporu pro vydání známek sice vyjádřili, ale adresně podepsat Petici už odmítli; chce se mi pojmenovat přímo, že tito lidé trpí jistou "ostražitostí" vůči židovské komunitě, která ovšem od nepaměti trvale spolu s Němci a se Slovany spoluobývala české země; a téměř dokonale za staletí asimilovala... Lidsky naprosto čistý a silný příběh mladého a skutečně geniálního židovského chlapce z Prahy (tatínek Žid, maminka Češka) a stejně tragický osud osádky raketoplánu Columbia - astronautů, z nichž jeden byl občanem židovského státu Izrael je pro tyto signatáře natolik silný, že se rozhodli podepsat výzvu a tím v podstatě rozhodnout o vydání společné české a izraelské známky (ve smyslu přímé podpory k tomu vypsané Petice). A zdaleka ne všichni signatáři jsou židovského původu (!) a už vůbec toho není zapotřebí. Pokud člověk pročítá ta jména, je jen velká škoda, že tak málo známých filatelistů se rozhodlo tuto dosud nevídanou iniciativu (a v oblasti tvorby emisních plánů poštovních známek doslova převratnou!) osobně podpořit. Přesto a právě proto konkrétně internet dokázal, že je i v oblasti filatelie dnes již neodmyslitelným. Že má tu moc přitáhnout pozornost lidí po celém světě, byť třeba k jedné jediné filatelistické internetové stránce a že informace, jsou-li dostatečně zajímavé a na ní uložené, mohou skutečně v té samé chvíli oslovit obrovské davy lidí po celém světě, bez ohledu na jejich věk, na jejich společenské postavení, na jejich kulturní nebo politickou příslušnost. Využijme pro rozvoj filatelie tohoto poznatku, tohoto Fenoménu a osedlejme si filatelistický internet. Nemudrujme nad koncem filatelie, nesýčkujme, nedávejme předčasně hlavu na špalek. Nečekejme na nic! Neříkejte si v duchu, že je to jenom pro ty mladé a ještě mladší. Není to pravda. Do kaváren chodíme všichni, stovky přibývajících internetových kaváren po celé republice účtují za čtvrthodinku surfování 20 Kč (mnohé i méně) a s prvním "osaháním internetu" rádi pomohou i internetoví číšníci - obsluha těchto kaváren. U internetu mnohem důrazněji platí, že „kdo chvíli stál, už stojí opodál“. BŘETISLAV JANÍK	Reklama:

PROFILY:	NEDOCEŇOVANÉ ZNÁMKY ČESKOSLOVENSKA - Jan Karásek LADISLAV FISCHMEISTER - František Beneš ENRICO STANKO VRÁZ & JOSEF KOŘENSKÝ, Břetislav Janík FRANCOIS FOURNIER - geniální padělatel ke škodě sběratelů, Břetislav Janík ARŠÍK "KDE DOMOV MůJ?", Peter Hoffmann, Švédsko JOSEF HERČÍK A 1. grafická společnost ONDRÁČEK Miloš, český grafik a rytec MISTŘI PERA: Pierre MAHÉ & Jean Baptista Phillip Constant MOENS DÍLA NĚMECKÝCH tvůrců na československých poštovních známkách LEXIKON českých a slovenských autorů a rytců poštovních známek KDO JE DĚVČÁTKO Z POŠTOVNÍ ZNÁMKY?, Karel Černý MISTR JOSEF HERČÍK, IN MEMORIAM DÍKY, PANE MOENSI BOHUMIL HEINZ FILIP DE FERRARI - Pan Filatelista - Pan Ferrari
KONTAKT:	Inet since 17.05.1999 Last edit: 26.12.2003 ISSN 1211-8945 © 1999-2003 BRETISLAV JANIK EDITOR & BOARD / VYDAVATEL & REDAKČNÍ RADA