MAIN PAGE / |
18. PROSINEC -
|
Reklama: |
|||||||||
|
Osmdesátpět
let od vydání první československé známky je jistě vhodná příležitost
k zamyšlení za uplynulou dobou a zrekapitulování některých událostí,
významných dat a ostatních filatelistických souvislostí. Byl
to právě 18. prosinec 1918 - kdy se začaly prodávat první československé
poštovní známky na pražské hlavní poště v Jindřišské ulici.
Byly to tenkrát prozatím jen dvě nejpotřebnější hodnoty výplatních
známek 5 a 10 hal. s motivem Hradčan. Téhož dne byly vydány i 2
hodnoty známek novinových 2 a 10 hal. S kresbou „sokola v letu“,
novinových byl v té době citelný nedostatek. Autorem našich
prvních poštovních známek byl, jak je ostatně dostatečně známo,
Alfons Mucha, umělec zvučného jména i za hranicemi tehdejší nově
vzniklé republiky. Naše první známky na celistvostech, s razítky
18. 12. 1918, jsou podnes ozdobou každé specializované sbírky československých
známek, ale i vyhledávaným poštovně historickým dokladem.
První
československé poštovní známky – dnes již klasické
„Hradčany“ a „novinoví sokolíci“ se nám jeví
s odstupem času jako obdivuhodný výsledek úsilí nepočetné
skupiny nadšených a obětavých pracovníků momentálně seskupených v pražské
tiskárně UNIE. Navíc se jim tehdy nedostávalo - byť i sebemenších -
zkušeností s tiskem známek; navíc neměli ani vhodné
technologické zařízení a konec konců ani vhodný kvalitní materiál
pro výrobu poštovních známek. Proto ani výsledek zdaleka neodpovídal
tehdejší západoevropské úrovni známkové tvorby, a to i přesto, že
našinci pracovali s obrovským nadšením a obětavostí, které přinášela
hektická a současně radostná popřevratová politická situace a tisíceré
naděje na nové státoprávní uspořádání. I přesto však byly naše
první poštovní známky přijaty veřejností převelice radostně a s
velkým zadostiučiněním. Svoje nezaměnitelné kouzlo si Hradčany a
sokol v letu ponechávají i do dnešní doby. Naše
známková tvorba, zejména ve svých skromných počátcích tápající
a hledající vhodnou formu výrazu, dosahovala v uplynulých
desetiletích světové úrovně. Rozhodující podíl na tomto úspěchu
mají hlavně naši vynikající umělci a rytci – mistrně
interpretující umělecké předlohy do známkových miniatur. Nelze
nevzpomenout nezapomenutelné rytecké osobnosti typu Eduarda Karla, Karla
Wolfa, Karla Seizingera, Bohumila Heinze, Jaroslava Goldschmidta, Jindry
Schmidta, později Karla Mráčka, Bohdana Rouleho, Jiřího Švengsbíra
a Josefa Herčíka, nepočítaje do této plejády slavných jmen dosud
celou řadu Mistrů žijících. Již
dávno přestaly poštovní známky plnit výhradně jen své poštovně
provozní poslání, neboť se staly významným faktorem propagace státu,
staly se zrcadlem kulturní úrovně národa a tvůrčími doklady tvořivé
práce obyvatel nevelkého státu. Tento dnes již obecný faktor známkové
tvorby převzaly i současné české poštovní známky v celé
pojmové šíři i bohaté paletě námětů a motivů. Na našich známkách
se promítá nejen historická a především z pohledu Čecha,
Moravana i Slezana slavná minulost, ale i vyspělá kulturní úroveň našich
národů. V neposlední řadě i dynamika rozvoje naší soudobé
společnosti ve všech oblastech života a ve všech jejích proměnách a
souvislostech. 18.
prosinec se tedy stal zcela právem svátkem československých sběratelů
a zároveň i historickým mezníkem naší filatelie. Tímto dnem se vymaňuje
československá filatelie z poplatnosti filatelie rakouské a stává
se svébytnou a nezávislou, mající již svůj objekt sběratelského zájmu
– poštovní známku vlastního znovuzrozeného státu. Sebevědomí
tehdejších sběratelů bylo na tak skvělé úrovni, že se nám podařilo
spoluzaložit i Mezinárodní filatelistickou federaci – FIP. Dodnes
si nás národní filatelistické svazy váží mimo jiné i za to, že
jsme zakládajícími členy FIPu. Do
té tehdejší převratné doby měli sběratelé jen jediné zájmové
sdružení – Klub českých filatelistů v Praze – v jehož
řadách působili nejen sběratelé pražští a sběratelé z historických
zemí tzv. Koruny české, ale i krajané v zahraničí. Po politickém
převratu v roce 1918 se u nás začíná slibně rozvíjet čilý
ruch v nově zakládaných spolcích a klubech. Prvním takovým
takovým filatelistickým seskupením se stalo „České sdružení
filatelistů v Brně“, založené již 7. října 1919. Je zvláště
pozoruhodné, že právě toto sdružení uspořádalo v Brně již v srpnu
1923 první úspěšnou „Mezinárodní výstavu poštovních známek“
a to vlastními silami a bez cizí pomoci, a historicky doloženo i
navzdory nepochopení (či žárlivosti) tehdejších filatelistických činovníků
v hlavním městě Praze. Čilý
spolkový ruch filatelistických klubů v rozmezí mezi dvěma světovými
válkami byl neblaze poznamenán Protektorátem Čechy a Morava, kdy
nakonec (po heydrichiádě) došlo k zastavení všech filatelistických
časopisů a veškeré shromažďovací činnosti ve filatelistických
klubech. Teprve po osvobození Československa v roce 1945 dochází
– přes všechny nedostatky, omyly a potíže – k nebývalé
renesanci československé filatelie, vrcholící v roce 1965, kdy
byla založena dodnes vrcholná organizace českých sběratelů
poštovních známek - „Svaz československých filatelistů“,
sdružující v dobách největší slávy snad i více než 70.000
členů. Česká
(československá) organizovaná filatelie prokázala za 85 let své úspěšné
činnosti neobyčejnou životaschopnost a vyspělost, jak to dokazuje i
její současné uznávané místo ve světovém filatelistickém dění.
Dosvědčují to nejen naši filatelističtí funkcionáři, kteří měli
a mají vliv i na světovém filatelistickém poli, ale odborně fundovaní
vystavovatelé, jurymani, komisaři, znalci, publicisté… V neposlední
řadě organizátoři světově proslulých výstav PRAGA či BRNO, z nichž
mnohé patří k nejlepším, nejnavštěvovanějším a největším
filatelistickým výstavám na světě, byť se jim tehdy říkalo, zejména
kvůli potřebnému partnerství a finančnímu spojenectví s národní
poštou - výstavy poštovních známek (ostatně to rovněž nepochybně
také byly). Propagace
filatelie, odborný růst sběratelů a zejména péče o v současnosti
nepočetný dorost jsou a musí být hlavní náplní odborných svazových
společností. Mimořádná péče je věnována také výstavní činnosti,
která podporuje zdravou soutěživost, bez níž by filatelie těžko
naplňovala své kulturní poslání, stagnovala by a rezignovala do ústraní
individuálního sběratelství. Zejména
internet může sehrát významnou roli při práci s mladšími ročníky
sběratelů – filatelistů, ale také při popularizaci filatelie směrem
k veřejnosti. Uvědomme si, že i když došlo po roce 1989 k rapidnímu
poklesu poněkud uměle udržované vysoké členské základny (založené především
na spekulativním odběru novinkových řad na "vázané"
hodnoty), stále je svými cca 14 tisíci organizovanými členy x-násobně
větší než přemnohé politické strany. Ty však svého vlivu a pidi
členské základny dovedou podstatně lépe marketingově využít. Na
závěr. Dovolím si jen stručně odbočit: v tradičně xenofobních českých zemích, tím spíše v 21. století (a zejména po 11. září) se podpora judaismu moc nenosí. Soudím podle mnoha lidí, kteří mi osobně mezi čtyřma očima podporu pro vydání známek sice vyjádřili, ale adresně podepsat Petici už odmítli; chce se mi pojmenovat přímo, že tito lidé trpí jistou "ostražitostí" vůči židovské komunitě, která ovšem od nepaměti trvale spolu s Němci a se Slovany spoluobývala české země; a téměř dokonale za staletí asimilovala... Lidsky naprosto čistý a silný příběh mladého a skutečně geniálního židovského chlapce z Prahy (tatínek Žid, maminka Češka) a stejně tragický osud osádky raketoplánu Columbia - astronautů, z nichž jeden byl občanem židovského státu Izrael je pro tyto signatáře natolik silný, že se rozhodli podepsat výzvu a tím v podstatě rozhodnout o vydání společné české a izraelské známky (ve smyslu přímé podpory k tomu vypsané Petice). A zdaleka ne všichni signatáři jsou židovského původu (!) a už vůbec toho není zapotřebí. Pokud člověk pročítá ta jména, je jen velká škoda, že tak málo známých filatelistů se rozhodlo tuto dosud nevídanou iniciativu (a v oblasti tvorby emisních plánů poštovních známek doslova převratnou!) osobně podpořit. Přesto a právě proto konkrétně internet dokázal, že je i v oblasti filatelie dnes již neodmyslitelným. Že má tu moc přitáhnout pozornost lidí po celém světě, byť třeba k jedné jediné filatelistické internetové stránce a že informace, jsou-li dostatečně zajímavé a na ní uložené, mohou skutečně v té samé chvíli oslovit obrovské davy lidí po celém světě, bez ohledu na jejich věk, na jejich společenské postavení, na jejich kulturní nebo politickou příslušnost. Využijme pro rozvoj filatelie tohoto poznatku, tohoto Fenoménu a osedlejme si filatelistický internet. Nemudrujme nad koncem filatelie, nesýčkujme, nedávejme předčasně hlavu na špalek. Nečekejme na nic! Neříkejte si v duchu, že je to jenom pro ty mladé a ještě mladší. Není to pravda. Do kaváren chodíme všichni, stovky přibývajících internetových kaváren po celé republice účtují za čtvrthodinku surfování 20 Kč (mnohé i méně) a s prvním "osaháním internetu" rádi pomohou i internetoví číšníci - obsluha těchto kaváren. U internetu mnohem důrazněji platí, že „kdo chvíli stál,
už stojí opodál“.
|
|
|||||||||
|
|||||||||||
PROFILY: |
NEDOCEŇOVANÉ ZNÁMKY ČESKOSLOVENSKA
- Jan Karásek
|
||||||||||
|
|
||||||||||
|
|