MAIN PAGE /
HLAVNÍ STRANA:
SVAZ ČESKÝCH FILATELISTů, PRAHA
http://www.japhila.cz/scf
POŠTOVNÍ A HISTORICKÉ ZAJÍMAVOSTI
Z DOBY RAKOUSKA-UHERSKA
PŘED ROKEM 1918 AŽ DO PRVNÍCH DNŮ ČESKOSLOVENSKA
Reklama:
Svaz českých
filatelistů
Velvyslanectví České republiky v Londýně uspořádalo
ve spolupráci s Československou filatelistickou společností ve Velké
Británii (CzPSofGB) propagační filatelistickou výstavu.
Konala se v reprezentačních prostorách velvyslanectví ve dnech 24.-28. října 2003 na počest 85. výročí založení Československé republiky v roce 1918. Byly vystaveny 24 filatelistické exponáty se vztahem k historii českých a slovenských zemí a k jejich významným osobnostem.V rámci výstavy byl uspořádán 25. října 2003 odborný seminář s mottem „neortodoxní pohled na historii“. K účasti na výstavě a semináři byli velvyslanectvím pozváni předsedové Svazu českých filatelistů a Zväzu slovenských filatelistov. Předseda SČF Lumír Brendl vystavil na ploše tří výstavních rámů 48 albových listů pod názvem Od českého národního obrození až do nezávislosti v roce 1918, jež byly výběrem z tematického exponátu se souborným názvem „Z temna k národnímu probuzení a vzniku Československa (1620-1918)“. Tématem dvacetiminutové přednášky Lumíra Brendla bylo anglické znění v záhlaví uvedeného českého názvu „Postal and historical curiosities from the Austro-Hungarian period before 1918 to the first days of Czechoslovakia“, včetně názorných ukázek albových listů s poštovně-historickými dokumenty. Uvádíme český překlad přednášky i ukázky.
Díky laskavému pozvání Velvyslanectví České republiky v Londýně a jmenovitě pana velvyslance Štefana Fűlle a paní Moniky Studené, jakož i přátelskému pozvání předsedkyně Společnosti CzPS of GB paní Lindy Bosworth se mohu alespoň touto skromnou ukázkou zúčastnit výstavy. Chci upozornit na některé poštovně-historické i tematické zajímavosti v českých zemích z období po porážce českých stavů na Bílé Hoře v roce 1620 panovníky z rodu Habsburků. Jedná se o několik listů z mého tematického exponátu, které ukazují různé poštovně-historické celistvosti (dopisy, obálky, dopisnice, poštovní razítka a poštovní poznámky i rukopisné údaje) i tematicky zajímavé poštovní známky a dokumenty. Jsou dobovými svědky někdy dramatických, někdy tragických událostí v dějinách českého národa.
Odkud císařové z rodu Habsburků na český trůn přišli? Pocházejí ze starobylého zámku HABSBURG v Aargau ve Švýcarsku. V bitvě na Bílé Hoře pokořili Království české a jeho symbol, Českého lva, na 300 let spoutali, aby zde vládli a germanizovali zemi (obr. 1).
Co se dále stalo po roce 1620? Představitelé katolické církve se především snažili vymýtit husitské kacířství a jeho symbol, kalich, a zemi rekatolizovat. Posílali svým kněžím nabádavé dopisy, oběžníky. Jeden takový napsal a svou pečetí opatřil arcibiskup pražský a primas český Jan Josef Breuner 23. listopadu roku 1696 (obr. 2).
Čeští protestanté odešli nebo byli z českých zemí vyhnáni a jejich majetek novými pány zabaven. Do pobělohorského exilu odešli i významné české osobnosti, například Jan Amos Komenský a kreslíř Václav Hollar – ten žil v Londýně a ve svých rytinách zachytil významné londýnské stavby, parlament, scény na řece Temži, apod. V Čechách zatím čeština jako úřední jazyk postupně mizela. Jak stará čeština vypadala, to nám dokazuje adresní strana dopisu z roku 1697 spolu s pěti suchými pečetěmi. Husím brkem psané květnaté oslovení v jazyku bible kralické zní: „Maudrým a oppatrným Purkmistru a konšelům miesta Pisku, przatelům nám milým“ (obr. 3).
Čeština byla postupně nahrazována němčinou, ale přesto se udržela hlavně na venkově a díky vlastencům. K těm patřil nejen novinář Karel Havlíček Borovský, ale i řada vlasteneckých poštmistrů, zejména na venkově. Ti např. i v úředních poštovních razítkách používali, byť obezřetně, místní české názvy. Dokladem může být poštovní razítko z jižních Čech s názvem BLATNÁ namísto úředního německého názvu BLATTNA, jak z vyobrazení jasně vidíme (obr. 4).
Po období obrozeneckém a národním úsilí o zrovnoprávnění na poli kulturním i hospodářském vyvrcholil český národní zápas v době 1. světové války (1914-1918). Do čela boje proti habsburské monarchii se postavil prof. T.G.Masaryk. Od roku 1915 řídil odbojovou činnost z Londýna, kde bydlel v domku č. 21 na Platt´s Lane v severozápadní části Londýna. Možná, že Masarykův „zrádcovský“ pobyt v nepřátelské Anglii byl důvodem k tomu, aby c. a k. rakousko-uherská pošta zahájila válečnou poštovní propagandu pomocí přídavných razítek např. s takovými texty, jaký je vidět z vyobrazení: „GOTT STRAFE ENGLAND!“ neboli „Bůh ztrestá Anglii!“ (obr. 5).
Důvod by možná stál za poštovně-historický nebo tematický výzkum.
Dne 28. října 1918 se zrodila Československá republika. Symbolický Český lev zlomil okovy otroctví, rakouské známky byly přetištěny monogramem nové nezávislé země – ČSR - a do čela vlády se v Praze postavil Československý národní výbor. V prvních dnech a týdnech svobody a anezávislosti se do služeb československé vlády a jejích orgánů dali čeští skauti, kteří zaručovali spolehlivé a rychlé dodávání listovních zásilek mezi úřady. Pošta českých skautů ve službách národní vlády se stala světovou klasikou (k níž patří skautské známky a pošta v obléhaném jihoafrickém Mafekingu a skautské známky Siamu) a jedním z vrcholů české filatelie (obr. 6).
Bohužel, krátce po 28. říjnu 1918, počátkem roku 1919, se objevily v poštovním provozu zákonité potíže. Na poštách nebyl dostatek nových čs. poštovních známek a tak naše známky a dosud platné známky rakouské i uherské musely být půleny (obr. 7),
ba dokonce místo nedostatkových známek bylo zavedeno z příkazu československého Ministerstva pošt a telegrafů zavedeno vyplácení listovních zásilek V HOTOVOSTI. V češtině byl pro to výraz „Franko hotově“, ve zkratce F.h. (s uvedenou částkou výplatného), v německy mluvících oblastech republiky poštovní úředníci zásilky označovali obvykle zkratkou „B.f.“ (Bezahlt franco) čipod. A protože se většinou nedostávalo ani rekomandačních nálepek, byly doporučené zásilky opatřovány provizorními R-razítky s ručním doplňováním podacích čísel, nebo byly R-zásilky označovány pouze rukou, apod. (obr. 8).
Potíže v čs. poštovnictví však netrvaly dlouho. Kromě poštovních razítek s českými a německými názvy se však nějaký čas objevovaly na zásilkách i razítka s maďarskými a polskými místními názvy a poté, kdy se de iure stala 10. září 1919 součástí ČSR i Podkarpatská Rus, objevily se v čs. poštovních razítkách i na celinách také názvy a nápisy v rusínském jazyku (obr. 9).
Jak je vidět jen z několika málo příkladů, poštovní historie území království Českého a Československé republiky je nejen zajímavá, ale i pestrá – a to jsme zcela pominuli poštovní historii pomnichovskou, válečnou a poválečnou. A tato pestrost a zajímavost je jistě důvodem, proč se tolik britských sběratelů a vystavovatelů, členů Československé filatelistické společnosti ve Velké Británii, československou filatelií zabývá.
předseda
SVAZ
ČESKÝCH FILATELISTů
PROFILY:
NEDOCEŇOVANÉ ZNÁMKY ČESKOSLOVENSKA
- Jan Karásek
LADISLAV
FISCHMEISTER - František Beneš
ENRICO
STANKO VRÁZ & JOSEF KOŘENSKÝ, Břetislav Janík
FRANCOIS
FOURNIER - geniální padělatel ke škodě sběratelů, Břetislav Janík
ARŠÍK
"KDE DOMOV MůJ?", Peter Hoffmann, Švédsko
JOSEF
HERČÍK A 1. grafická společnost
ONDRÁČEK
Miloš, český grafik a rytec
MISTŘI
PERA: Pierre MAHÉ & Jean Baptista Phillip Constant MOENS
DÍLA
NĚMECKÝCH tvůrců na československých poštovních známkách
LEXIKON
českých a slovenských autorů a rytců poštovních známek
KDO
JE DĚVČÁTKO Z POŠTOVNÍ ZNÁMKY?, Karel
Černý
MISTR
JOSEF HERČÍK, IN MEMORIAM
DÍKY,
PANE MOENSI
BOHUMIL
HEINZ
FILIP
DE FERRARI - Pan Filatelista - Pan Ferrari
KONTAKT:
Inet since 17.05.1999
Last edit:
22.08.2004
ISSN 1212-8945
© 1999-2004 BRETISLAV JANIK
EDITOR & BOARD / VYDAVATEL
& REDAKČNÍ RADA