Inet
since 17.05.1999
Last edit:
26.01.2008
ISSN
1212-8945
© Břetislav Janík
1999-2008
E-ZINE CONCERNING PHILATELY AND OTHER COLLECTING INTERESTS ...
ON LINE MAGAZÍN O FILATELII A SBĚRATELSTVÍ ...
http://www.japhila.cz/
POŠTOVNÍ zásilky S DOBÍRKOU
Miroslav Štefek a Jan Kypast
EXPONET FORUM
Zajímavosti a vzácnosti
československých
celistvostí
z let 1918 – 1939 (17)
Podle platných poštovních předpisů převzatých po vyhlášení ČSR od rakouské
c. a k. pošty, musela být k balíkům zaslaným na dobírku, k cenným psaním
s dobírkou do Uher a Řecka a k cenným psaním obsahujícím mince zasílaným
do Švýcarska a na c.k. poštovní úřady v Turecku povinně přiložena
dvoudílná dobírková průvodka, tvořená balíkovou průvodkou a poštovní
poukázkou dobírkovou. Ostatní zásilky na dobírku mohly být odeslány bez
průvodky a na rozdíl od dnešní doby také bez poukázky.
Jednodílné poštovní poukázky dobírkové
Jednodílné poštovní poukázky dobírkové jsou formuláře o rozměru cca 180 x
125 mm, vytištěné oboustranně na tuhém papíru. Přední strana poukázky měla
tři části. Do střední se zapisovala adresa příjemce peněz, údaje o výši
poukazované částky číslicemi i slovy a údaje pošty související se zásilkou
(např. číslo zásilky, datum jejího podání, okresní razítko). Pravá část
sloužila k úhradě poštovného nalepením výplatních známek. Levou část pak
tvořil ústřižek (de facto stvrzenka) pro adresáta zásilky s uvedením
adresy odesílatele, výše poukázané částky
a otiskem razítka podací pošty.
Na zadní straně
poukázky byl prostor pro potvrzení převzetí zásilky adresátem
a místo pro záznamy pošty o doručení zásilky. Zde byly také doplatními
známkami zúčtovány poštovní poplatky vztahující se k doručení zásilky
(obvykle návěstné či doručné).
Dobírkové poukázky rakouského původu pro tuzemsko byly na území ČSR používány v jazykových mutacích: německá, německo-česká, německo-polská, německo-polsko-ukrajinská a německo-polsko-rusínská, poukázky pro cizinu měly text německo-francouzský. Dobírkové poukázky rakouského původu pro cizinu a uherského původu pro tuzemsko nám nejsou známé. Dobírkové poukázky uherského původu pro cizinu byly zhotoveny v mutaci maďarsko-francouzské. Definitivní poukázky vydané čs. poštovní správou pro tuzemsko mají text český, česko-německý a slovenský, poukázky pro cizinu pak česko-francouzský.
Jednodílné poštovní poukázky dobírkové byly určeny k poukazování peněz za ty zásilky, zaslané na dobírku ve vnitrostátním i mezinárodním poštovním styku, které nemusely být vybaveny dvoudílnou dobírkovou průvodkou.
Tyto dobírkové
poukázky vyhotovoval až poštovní úředník dodacího poštovního úřadu (tj.
v místě adresáta dobírkové zásilky), a to až poté, co ji příjemce dobírky
na poště převzal a dobírku v plné výši uhradil. Úředník vyplnil ve střední
části přední strany formuláře adresu příjemce peněz za dobírku a
poukazovanou částku sníženou o poukazné, v levé části pak adresu příjemce
dobírky, datum
a místo podání. Poté na poukázce uhradil výplatními známkami poštovné
(resp. zaúčtoval hotovostní platbu apod.) a poukázku zaslal zpět podací
poště. Podací pošta vyplatila příjemci dovybrané částky poukázanou
hotovost oproti potvrzení jejího převzetí (ve střední části zadní strany
poukázky). Příjemce zároveň spolu s hotovostí obdržel i levý ústřižek
poukázky, zbylé dva díly poukázky zůstaly archivovány na podací poště.
Z popisu zpracování
a přepravy dobírkové peněžní poukázky je zřejmé, že se kompletní formuláře
zachovaly jen zcela výjimečně, neboť odesílatel dobírky si své peníze
téměř vždy převzal. Dochovat se mohla vlastně jen v případě, kdy nebylo
možno peníze doručit nebo při ztrátě či poškození dobírkové poukázky
a vystavení náhradní, či při jiné mimořádné události (takové poukázky byly
archivovány celé).
V tuzemsku bylo možno v I. – III. tarifním období poslat jednou poukázkou částku max. 1000 Kč. Teoreticky bylo možno dobírkovou poukázku zaslat i spěšně (expres), tj.s doručením mimo řádnou doručovací obchůzku, ale takové použití nám není známé. Zasílání peněz poukázkami do ciziny pak bylo vzhledem k složité poválečné situaci úředně zastaveno. Odesílatel sice mohl požádat o výjimku příslušný úřad, ten ji však uděloval jen sporadicky a ve zvláštních případech (např. vybraným institucím či firmám). Není proto divu, že z formulářů mezinárodních dobírkových poukázek se prakticky dochovaly jen ty použité nouzově v tuzemsku.
Klikněte na náhledy
Rakouská poštovní peněžní poukázka dobírková odeslaná z pošty Třinec (Trzynietz) 4. 12. 1918 (pod polskou správou) do Broumova. Frankovaná rakouskou výplatní známkou 25h Karel. Na zadní straně příchozí razítko Broumov (Braunau) 9. 12. 1918. Zadní strana poukázky je chybotisk, texty jsou německo-italské.
Klikněte na náhledy
Klikněte na náhledy
Klikněte na náhledy
Dvoudílné dobírkové průvodky
Dvoudílné dobírkové
balíkové průvodky sloužily jako doklad doprovázející dobírkovou balíkovou
zásilku, na který se zaznamenávaly potřebné údaje
o zásilce, odesílateli, příjemci i provedených poštovních úkonech, a na
kterém byly též zúčtovány různé poštovní poplatky (známkami, v hotovosti
atd.). Zároveň byly tyto průvodky spojeny v jeden celek s poštovní
poukázkou, kterou byly odesílateli zaslány peníze dovybrané od adresáta
(např. tak byla obvykle vyinkasována cena za zboží zaslané v balíku).
Dobírkové průvodky měly úpravu dvoudílného formuláře o rozměru cca 180 x 250 mm, vytištěné oboustranně na tuhém papíru. Dolní díl formuláře tvořila modifikovaná balíková průvodka, horní díl (oddělený perforací) představovala peněžní dobírková poukázka.
Přední strana balíkové průvodky (dolní díl formuláře) měla tři části. Do střední se zapisovala adresa příjemce, údaje o zásilce (např. cena a druh zboží), výše požadované dobírky a údaje pošty související se zásilkou. Pravá část sloužila k úhradě poštovného nalepením výplatních známek. Levou část pak tvořil ústřižek (de facto stvrzenka) pro adresáta zásilky s uvedením adresy odesílatele, hodnotou dobírky a razítkem. Přední strana byla dále opatřena kolkem, jímž byla zúčtována „přepravní“ daň.
Na zadní straně
průvodky byl prostor pro potvrzení převzetí zásilky adresátem
a místo pro záznamy pošty o doručení zásilky. Zde byly také doplatními
známkami zúčtovány poštovní poplatky vztahující se k doručení zásilky
(např. návěstné, doručné, celní poplatky aj.).
Také přední strana
peněžní dobírkové poukázky (horní díl formuláře) měla tři části. Do
střední části se zapisovala adresa odesílatele dobírkového balíku (tj.
příjemce dovybraných peněz), hodnota dobírky a údaje pošty související se
zásilkou. Pravá část sloužila k úhradě poštovného nalepením výplatních
známek. Levou část tvořil ústřižek (de facto stvrzenka) pro příjemce
dovybraných peněz (tj. odesílatele balíku) s uvedením adresy adresáta
dobírkového balíku
(a odesílatele peněz), hodnotou dobírky a razítkem.
Na zadní straně byl
prostor pro potvrzení převzetí peněz odesílatelem dobírky
a místo pro záznamy pošty o doručení zásilky. Zde byly také doplatními
známkami zúčtovány případné poštovní poplatky vztahující se k doručení
zásilky (např. návěstné či doručné).
Tuzemské dobírkové
průvodky rakouského původu byly na území ČSR používány v těchto jazykových
mutacích: německé, německo-české, německo-polské,
německo-polsko-ukrajinské a německo-polsko-rusínské; mezinárodní dobírkové
průvodky měly text německo-francouzský. Uherské dobírkové průvodky určené
pro tuzemskou přepravu byly jen s textem maďarským; obdobné průvodky
mezinárodní, které však byly ve sledovaném období standardně používány i
ve vnitrostátním styku, měly text maďarsko-francouzský. Definitivní
průvodky vydané čs. poštovní správou pro tuzemsko mají text český,
česko-německý
a slovenský, poukázky pro cizinu pak česko-francouzský.
Dobírkové balíkové průvodky byly určeny k zasílání balíkových zásilek na dobírku ve vnitrostátním a mezinárodním poštovním styku. Odesílatel vyplnil na přední straně dolní části průvodky adresu příjemce i odesílatele, druh balíku, jeho obsah a případně udal cenu, ze které se vypočítávalo pojistné. Dále na horním dílu průvodky vyplnil adresu příjemce peněz za dobírku (nemusela být stejná jako adresa odesílatele) a částku, kterou požadoval dovybrat od adresáta.
Poštovní úředník nalepil nálepku s názvem odesílací pošty a číslem dobírkového balíku, zapsal na ní ověřenou hmotnost zásilky a vylepením výplatních známek uhradil v pravé části průvodky potřebné poštovné, resp. i pojistné a dále i tzv. předložné. Šlo v podstatě o nízký poplatek za dobírku, kterým si pošta zúčtovala náklady za předložení dobírky adresátovi (ten mohl ovšem dobírku odmítnout). Poté byla průvodka (včetně svého horního dílu – poukázky) odeslána spolu s balíkem na dodací poštu adresáta.
Dodací pošta vydala zásilku adresátovi oproti potvrzení převzetí na zadní straně dolního dílu průvodky a zaplacení požadované dobírkové částky. Dobírkový balík byl předán adresátovi i s levým ústřižkem (stvrzenkou) dolního dílu průvodky. Zbylé dvě části dolního dílu průvodky zůstaly archivovány na dodací poště. Dodací pošta poté vylepila na odtržený horní díl průvodky (tj. na pravou část dobírkové poukázky) výplatní známky, kterými uhradila odpovídající výši poštovného za zaslání peněz. Sazba byla stejná jako u běžné poštovní poukázky a potřebné poštovné se strhlo příjemci peněz z dovybrané částky přímo na dodací poště (skutečně vyplacená částka tedy byla o tuto sumu nižší).
Vyplácení poukázečného známkami objasňuje, jak se mohly objevit uherské známky na rakouských formulářích, a naopak výskyt rakouských známek na formulářích uherských (většinou jde totiž rovněž o dobírkové poukázky). V některých případech mohl odesílatel (např. pokud si byl jist, že adresát zásilku skutečně přijme) předem známkami vyplatit i dobírkovou poštovní poukázku. V takovém případě mu byla vyplacena dovybraná částka celá, neboť poštovní poplatky již byly uhrazeny. Tato občasná praxe je zajímavá zejména proto, že vysvětluje existenci rakouských známek se slovenskými razítky na formulářích zasílaných z území Slovenska v průběhu I.TO. Domníváme se proto, že většina takto vyplacených dobírkových poukázek z území Slovenska vznikla právě tímto způsobem.
Z celkového popisu zpracování, přepravy a zúčtování dobírkové zásilky je zřejmé, že celé dobírkové průvodky se zachovaly jen výjimečně, a to v případě nedoručení zásilky např. vzhledem k chybě v adrese nebo (a to častěji) v důsledku nepřevzetí zásilky adresátem. V takovém případě byla dobírka zaslána zpět na odesílací poštu. Ta balík vrátila odesílateli (přesněji: vyzvala jej k odebrání vráceného balíku) a nerozdělenou dobírkovou průvodku "zaarchivovala".
Klikněte na náhledy
Ústřižek dolního dílu rakouské mezinárodní dobírkové průvodky – balíková průvodka odeslaná z Želetavy roku 1919. Frankovaný československou známkou 100h Hradčany.
Velmi vzácné použití formuláře rakouské mezinárodní dobírkové průvodky z roku 1899 jako čs. předběžné/souběžné.
Klikněte na náhled
Horní díl rakouské mezinárodní dobírkové průvodky – peněžní poukázka, odeslaná z Trebišova (Töketerebes) 17. 5. 1919 do Třebíče. Frankováno československými známkami 40h a 5h Hradčany. Na zadní straně příchozí razítko Třebíč 20. 5. 1919.
Klikněte na náhled
Dolní díl rakouské mezinárodní dobírkové průvodky – balíková průvodka odeslaná z Plesné (Fleissen) 22. 4. 1919 do Lomu u Mostu. Frankováno československými známkami 100h a 10h Hradčany. Na zadní straně příchozí razítko Lom u Mostu (Bruch in Böhmen) 24. 4. 1919 a doručné vyplacené doplatní známkou 5h Ornamenty.
Velmi vzácné použití rakouské mezinárodní dobírkové průvodky z roku 1900 jako čs. předběžné/souběžné.
Klikněte na náhled
Horní díl dobírkové průvodky – peněžní poukázka, odeslaný z Bánské Štiavnice (Selmeczbánya) 31. 1. 1919 do Lučence. Frankováno uherskými známkami použitými jako československé souběžné 40+2f Válečná příplatková a 2f Ženci. Na zadní straně příchozí razítko Lozonc 3. 2. 1919.
Klikněte na náhled
Ústřižek dolního dílu dobírkové průvodky – balíková průvodka odeslaná z Prešova (Eperjes) 25. 2. 1919. Frankována smíšenou frankaturou uherských známek 50f Parlament a československou známkou Hradčany 10h.
Vzácné použití formuláře uherské dobírkové průvodky pro tuzemsko (texty jen maďarské) jako čs. předběžné/souběžné.
Klikněte na náhled
Klikněte na náhled
Literatura:
Jan Klim, Vladimír
Schödelbauer – Československo 1918-1939, Specializovaný katalog známek a
celistvostí, Merkur-revue, Brno 2002
Jaroslav Pšenička – Poštovní služba výkonná, Praha 1910
časopis Merkur-Revue 2/2005, Brno 2005
E-katalog celistvostí Československo 1918 – 1939, uveřejněný na internetu
na stránkách
http://www.japhila.cz/hof/0064/index0064a.htm
jako
jeden z exponátů virtuální výstavy EXPONET
