MAIN PAGE /
HLAVNÍ STRANA:

ON LINE MAGAZÍN O FILATELII A SBĚRATELSTVÍ ...
http://www.japhila.cz/

JOSEF HERČÍK V JAPONSKU

Reklama:

Svaz českých filatelistů 

   Grafika a rytce, zasloužilého umělce Josefa Herčíka nemusíme snad žádnému čtenáři představovat. V povědomí filatelistů je trvale zapsán jako jeden z nejlepších navrhovatelů a rytců československých (i českých) poštovních známek. Narodil se 23.3.1922 a zemřel 9.7.1999. Letos tomu bude tedy již 5 let co Josef Herčík zemřel.

Známkovou premiéru měl Josef Herčík v roce 1962 rytím známky podle Sivkovy předlohy. Od roku 1962 ryl, či navrhl a ryl přes 400 československých poštovních známek, nepočítaje v to stovky kreseb pro obálky prvního dne vydání. Nestalo se, že by odevzdal nekvalitní práci, ostatně pro srovnání stačí každému mít po ruce pouze lupu a pro srovnání známkovou produkci posledních let.

Přitom Herčík nevytváří nikdy pouhý rytecký přepis předlohy. Transkripce zachovává nutně všechny známky originálu, ale nově přináší rytcovu tvůrčí invenci. Na něm záleží, jak se podaří tlumočit vícebarevné malby s nezřetelnými přechodovými liniemi do podoby známkové rytiny, pracující maximálně s pěti základními barvami. Rytina pracuje jen v lineární síti na rozdíl od plošného působení štětce. Jednodušší je to u těch známek, kde si Herčík sám vytváří předlohu autorstvím námětu či jeho výběrem.

klikněte na náhled

Oceněním Herčíkovy rytiny je i zakázka německého vydavatelství Hermanna Siegera ke zhotovení faksimile laicky nejoblíbenější známkové jedničky, totiž proslulého modrého Mauritia. 

Nelze nevzpomenout, že Herčík byl v trvalém ohnisku zájmu cizích poštovních správ, nabízejících aktivní a atraktivní účast v emisních plánech. Jmenujme Monako, Organizaci spojených národů, Japonsko; ale i další státy projevily zájem o jednorázovou nebo i trvalou spolupráci. Sám k tomu dodává:

Známkové tvorbě jsem již dávno upsal duši, ale chci dělat především československé známky. Tady vím přesně pro koho tvořím, vím, že zde myslí stejně jako já, jsem zde bytostně spjat nejen se současností, ale i s odkazem velikána světové grafiky Václava Hollara.

Nalezl jsem rozhovor s Josefem Herčíkem z prosince roku 1988, který nebyl mediálně realizován (už ani nevím proč vlastně) a proto Vám jej nabízím v premiéře nyní, k blížícímu se 5. výročí jeho skonu. Podařilo se mi nalézt i několik průvodních ilustrací, které jsem k rozhovoru chystal a dokonce i kopii autentického dopisu - řekli bychom cestovní zprávy (i když Herčík nikdy nebyl zaměstnancem FMDS) z Japonska. Kopie není (v souladu se zvyklostmi) v originále podepsána, je však jisté, že pod tehdejší běžně používanou závěrečnou formulkou byl na originále dopisu i Herčíkův podpis. Autenticitu tohoto dokladu to však nijak nezlehčuje. Kopii dopisu mi osobně Josef Herčík dal při přípravě rozhovoru s ním o jeho cestě do Japonska. 

  
klikněte na náhled

Vraťme se tedy k rozhovoru. Byl do Japonska pozván jako význačná osobnost světové kultury nadací The Japan Foundation. Jeho dojmy mě pochopitelně zajímaly a nyní je mohu zprostředkovat i Vám. Není tajemstvím, že s Josefem Herčíkem jsem byl velmi dobrým kamarádem a proto není ode mě ani troufalé ani nepravdivé, že jsem si s ním, s jeho paní - Helenou - a samozřejmě i se synem Josefem Herčíkem ml. tykal (respektive tykám). Neberte to prosím jako projev nemístné familiérnosti k člověku, který se již nemůže bránit.

Pepíku, proč jsi do Japonska jel a kým jsi byl pozván?

Byl jsem do Japonska pozván prezidentem nadace Katori Jasuem a japonskými ministerstvy financí a telekomunikací a spojů. Cesta se uskutečnila se souhlasem ministerstva kultury ČSR a Svazu českých výtvarných umělců. 

klikněte na náhled

V Japonsku jsem byl od první chvíle vřele uvítán a provázen zástupci hostitelských institucí. Hovořili jsme o umění a zvláště o tvorbě poštovních známek. Setkal jsem se s předními japonskými umělci, ať už na oficiální půdě nebo v ateliérech malířů, grafiků, tiskařů a rytců dřevorytů. Na vysokých školách výtvarného umění v Tokyu a v Kyotu pořadatelé připravili besedy se mnou.

Z Tvé cesty máš jistě poznatky o organizaci japonské známkové tvorby. V čem je podle Tebe jiná?

Tvorba japonských poštovních známek je řízena japonským ministerstvem spojů. Rozhodujícím činitelem je hlavní výtvarník a komise. Společně posuzují zadané návrhy jednotlivcům  nebo známky vzešlé ze soutěží. Vždy vítězí kvalita. Jak jsem měl možnost vidět, přijaté návrhy mají vysokou profesionální úroveň s dokonalým grafickým a kreslířským provedením. To je největší rozdíl proti nám. Ve většině případů bych Vám přál vidět návrhy našich známek, podle nichž musí rytec pracovat. Celý systém výběru japonských umělců, zadání práce, projednávání na ministerstvu i v komisi a následné realizace známek je postavena na vzájemné úctě, řádu a s těžiště, k dosažení vysoké umělecké úrovně.  Umělci a rytci jsou velmi pečlivě vybíráni k práci na japonských známkách. Jsou to absolventi vysokých škol a umělci již prověření praxí i veřejností. Pracovat na poštovních známkách mohou nejdříve po deseti až dvaceti letech, až prací a výsledky prokáží svoji vysokou profesionální úroveň.

Pokud vím, Japonci nadšeně přijali "za svou" Tvoji poštovní známku Pohled na Fudžijamu, vydanou k EXPO 70 v Ósace. Předpokládám, že jste o ní často mluvili...

V celé řadě měst, které jsem navštívil nechyběla ani Ósaka. Tady mi ukázali výstavní areál EXPO a z rukou ředitele výstavního areálu jsem dodatečně převzal medaili za československé poštovní známky k této světové události.

klikněte na náhled

Skočím ti do řeči - proč dodatečně?

Jak jsem se nyní dozvěděl, Japonci mi ji udělili již v roce 1970 a do ČSSR tehdy poslali výzvu k jejímu převzetí. Dopis pravděpodobně skončil v některém ministerském šuplíku. Ale Japonci ji měli pro mně celých 18 let schovanou. Sami považují čs. poštovní známku Pohled na Fudžijamu za dodnes nepřekonanou cizí poštovní známku s japonskou tematikou. Je také v československé části výstavní síně japonského ministerstva spojů. Tady mají trvale vystaveny podle jejich názoru a výběru nejkrásnější známky světa. Výstavní síň slouží jako měřítko a příklad pro poučení všech, kteří se na japonské známkové tvorbě jakkoliv podílejí. Doporučoval jsem hned po svém návratu zřídit podobnou trvalou studijní výstavní síň na FMDS, aby sloužila stejným poučným a srovnávacím způsobem.

Z Tvých slov je zřejmé, že Japonci mají "zmapované" emisní počiny poštovních správ z celého světa...

Ano. Zcela přesně, detailně a komplexně. Ve výstavní síni je enkláva čs. poštovních známek, které jsem autorsky zpracoval. Především se zajímají o evropskou tvorbu známek a snad zcela nejvíce o francouzské poštovní známky. Oni znají celé zákulisí známkové tvorby v každé zemi dokonale jsou informováni také o známkové tvorbě, produkci a problematice jejího vzniku v Československu. Znají osoby, mají výstřižkový archiv (i z našeho tisku), znají způsoby a formy vystupování jednotlivých představitelů známkových vydavatelství u nás  i ve světě. Můj dojem je ale, že to všechno mají jenom proto, aby se poučili z cizích chyb a dotáhli japonskou emisní tvorbu na světovou špičku.

Předpokládám, že jsi byl i v japonské státní tiskárně cenin?!

Japonská tiskárna poštovních známe, kterou jsem měl možnost navštívit je plně automatizována, řízena složitými elektronickými pochody. K dispozici mají pouze špičkovou polygrafickou techniku. Japonské poštovní známky jsou toho výmluvným dokladem. Avšak precizní a snad i stoprocentně bezchybná práce již hraničí s odcizením lidského faktoru. Podle mého soudu tohle právě by Japonci chtěli dosáhnout. Aby z jejich technicky dokonalých známek občas prosákl dech člověka tvůrce i s tou nechtěnou možností vloudění se lidské chybičky.

Jednal jsi asi nejen s tvůrci a vydavateli poštovních známek...?

Celé přijetí i pobyt v Japonsku byl protkáno ohromnou srdečností a tradiční japonskou vlídností a pohostinností. Zúčastnil jsem se mnoha besed, absolvoval jsem mnoho rozhovorů s  novináři, umělci... Přijal mně i prezident Japonské filatelistické společnosti - Meiso Mizuhara, známý i v Československu jako vystavovatel na světových výstavách  PRAGA. Celý pobyt měl jistě oboustranný přínos. Soudím tak podle jejich zájmu o mé výklady z oblasti vlastní známkové tvorby, mé zkušenosti z tisku, ale například i z výběru námětů na poštovní známky. Pochopitelně mnoho poučného jsem viděl a slyšel i já.

Děkuji za rozhovor a věřím, že se brzo zase všichni potkáme s Tvoji novou známkovou tvorbou. 

I když se v posledním období Josef Herčík zaměřil jen na volnou a užitkovou grafiku, dostalo se mu nové perspektivní nabídky k další spolupráci v oblasti původní známkové tvorby. Snad nezůstane jen u slibu, vždyť mistrovské rydlo grafika a rytce Josefa Herčíka zůstává ve světě pojmem.

Tady původní rozhovor z konce roku 1988 končí a dnes je již jen němou vzpomínkou na Josefa Herčíka.

BŘETISLAV JANÍK
 

Podobná tematika:
MISTR JOSEF HERČÍK, IN MEMORIAM

PROFILY:

LADISLAV DVOŘÁČEK - František Beneš
NEDOCEŇOVANÉ ZNÁMKY ČESKOSLOVENSKA - Jan Karásek
LADISLAV FISCHMEISTER - František Beneš
ENRICO STANKO VRÁZ & JOSEF KOŘENSKÝ, Břetislav Janík
FRANCOIS FOURNIER - geniální padělatel ke škodě sběratelů, Břetislav Janík
ARŠÍK "KDE DOMOV MůJ?", Peter Hoffmann, Švédsko
JOSEF HERČÍK A 1. grafická společnost
ONDRÁČEK Miloš, český grafik a rytec
MISTŘI PERA: Pierre MAHÉ & Jean Baptista Phillip Constant MOENS
DÍLA NĚMECKÝCH tvůrců na československých poštovních známkách
LEXIKON českých a slovenských autorů a rytců poštovních známek
KDO JE DĚVČÁTKO Z POŠTOVNÍ ZNÁMKY?, Karel Černý
NĚMECKÉ MĚSTEČKO NA SLOVENSKÉM ARŠÍKU? Gerhard Batz
MISTR JOSEF HERČÍK, IN MEMORIAM
DÍKY, PANE MOENSI
BOHUMIL HEINZ
FILIP DE FERRARI - Pan Filatelista - Pan Ferrari

KONTAKT:

Inet since 17.05.1999 
Last edit: 24.05.2004
ISSN 1212-8945
© 1999-2004 BRETISLAV JANIK
EDITOR & BOARD / VYDAVATEL & REDAKČNÍ RADA