Svaz českých filatelistů

Main menu:

 

Reklama:

 

 

 

 

 

 

 

 


ISSN 1212-8945
O
N LINE DENÍK O FILATELII A SBĚRATELSTVÍ
www.japhila.cz


DISKUSE
ÚVODNÍ STRANA:
ON LINE BLOK 1:
VYSTAVOVATELÉ : JURYMANI
ON LINE BLOK 2:
ČERNOTISKY, PŘÍLEŽITOSTNÉ TISKY, VÝSADNÍ TISKY
ON LINE BLOK 3:
BUDE MÍT INTERNET VĚTŠÍ VÝZNAM PRO ROZVOJ FILATELIE?
JAK HODNOTÍTE CELOSVĚTOVÝ FILATELISTICKÝ INTERNETOVÝ BOOM?
ON LINE BLOK 4:
FILATELISTICKÁ LITERATURA, KATALOGY
ON LINE BLOK 5:
SLOVENSKÉ ZNÁMKY
ON LINE BLOK 6:
NEOFICIÁLNÍ PŘÍLEŽITOSTNÉ CELINY (neoficiální přítisky na celinách)


Příspěvky starší než 1 rok se odspodu umazávají společně ve své stromové struktuře diskuse.

Skautské přítisky na celinách a ještě něco navíc … (1918 – 2005)

Autor: Ivan Vápenka
Vydavatel: PRESSFIL Plzeň, s.r.o., 2006

  V krátké době po vydání publikace Ivana Vápenky „Skautská filatelie na našem území“ se na filatelistickém trhu objevil katalog z pera téhož autora „Skautské přítisky na celinách a ještě něco navíc… (1918 – 2005)“. Nová publikace zaujme nejen sběratele neoficiálních příležitostných celin (NPC), ale i skautské sběratele – nefilatelisty.
  Katalog je velmi přehledně uspořádán, na každé stránce jsou vyobrazeny motivy čtyř NPC, sice jen v černobílém podání, avšak i v podrobnostech dobře vykreslené. Každá NPC je řádně specifikována, nechybí ani informace o používání příležitostného razítka nebo orážecích strojků s propagační vložkou. Vlastní obsah katalogu je rozdělen do několika oddílů – tři období Československa, období České republiky, Slovenské republiky a „příbuzné“ – NPC s foglarovskými motivy, trampskými motivy a Pony Express.
  První období charakterizuje autor takto: „Využívat soukromých přítisků v době I. republiky nebylo prakticky vůbec rozšířeno, a tak z té doby neexistují ani žádné skautské přítisky na CDV …“. To je sice rozšířený, avšak mylný názor. Z té doby totiž existují desítky, snad i stovky vzácných soukromých firemních přítisků na dopisnicích, bohužel se dosud nikdo nepokusil tyto poštovní skvosty zkatalogizovat.
  Druhé, krátké období po osvobození ČSR v roce 1945 je charakterizováno jen několika necelinovými, avšak mezi sběrateli vyhledanými a ceněnými přítisky, proto i takové mají v katalogu své místo.
  Třetí období je sice časově rozsáhlé, avšak z hlediska produkce skautských NPC zahrnuje (v důsledku dvaceti let „normalizace“) jen roky 196 8 – 1970 a 1989 – 1992. Není bez zajímavosti, že z let 1968 – 1970 se zachovalo více exemplářů, než některých NPC po roce 1989, od kterých se autorovi ani jeho spolupracovníkům nepodařilo sehnat předlohy pro vyobrazení.
  Po rozdělení ČSFR a vzniku České republiky jako samostatného státu vstupuje do produkce NPC Česká pošta svým odštěpným závodem Dodavatelské a obchodní služby (OZ DOS) Postfila. A právě v souvislosti s tímto komerčním počinem České pošty autor u 14 NPC chybně uvádí DOS Postfila jako vydavatele, ačkoli jím není, u 13 NPC ztotožňuje vydavatele s objednatelem a u některých NPC uvádí neznámého vydavatele (N.V.), třebaže jejich původ je znám. Jako NPC 2002/9 (169) je do katalogu zařazena i oficiální dopisnice CDV71.
  Přesto, že se autor distancuje od ocenění, nelze tato přehlédnout. Již při prvním otevření katalogu šokují čtenáře vysoké ceny. U převážné většiny NPC je stanovena jednotná cena: 150 Kč za nepoužitou a 200 Kč za razítkovanou. Nepopírám, že některé NPC mohou být za tuto i vyšší cenu prodejné (např. skautské NPC z produkce Postfily na zakázku Poštovního muzea). Avšak nereálné, nezdůvodnitelně vysoké a poptávce–nabídce neodpovídající ocenění v katalogu mate jak prodejce (v naději na vysoký zisk), tak i neznalé sběratele (domnívající se, že si koupili „vzácnou“ celinu) a žene vodu na mlýn všem odpůrcům a kritikům, kteří NPC považují jen za „bezcenný nefilatelistický brak“.
Bez poznámky nemohu přejít dvě úvodní autorova vyjádření. Názor, že „… jen NPC opatřené poštovním razítkem (nikoli však denním) je možné zařadit mezi filatelistické materiály…“ je poněkud svérázný. Z hlediska poštovní přepravy nelze oddělovat použití denních razítek od příležitostných. Z filatelistického hlediska sice mohou být celiny (či obecně celistvosti) s příležitostným razítkem hodnoceny odlišně od celistvostí opatřených denním razítkem, to však neznamená, že celiny bez razítka, byť je na ně kýmsi cosi přitištěno, nejsou způsobilé k poštovní přepravě, a tedy i tyto mohou být považovány za filatelistický materiál. (Tuto svou poznámku připojuji s vědomím, že o zařazení NPC mezi filatelistické materiály se neustále vede diskuse, jejíž problém spočívá v neujasněnosti, co je předmětem posuzování – zda NPC jako celina způsobilá poštovního provozu a nebo jen jako na oficiální poštovní celinu neoficiálně vyhotovený přítisk.) Druhé autorovo vyjádření se bezprostředně dotýká mé osoby. Neprávem je mi přisuzováno autorství za současnou kategorizaci NPC. Již mnohokrát jsem tento mylný a mezi sběrateli rozšířený názor dementoval (v posuzování NPC mám poněkud jiné priority, než je jejich vazba na poštovní správu). Duchovním otcem stávající a dnes všeobecně mezi sběrateli uznávané kategorizace NPC je JUDr. Vratislav Palkoska, usilující o oddělení – cituji: „koukolu od pšenice“ podle zásady, že co je poštovní, je i filatelistické (viz V. Palkoska: Není celina jako celina, Merkur Revue č. 3/1999).

doc. Jaroslav Špaček, 26.10.2006
 
 
 

TECHNICKÁ POZNÁMKA
Dnešního dne byla v souladu s nově používanou terminologií předělána kompletní prezentace doc. Špačka včetně změn názvů internetových substran. Doporučuji všem čtenářům, aby (pokud nemají v prohlížeči nastaveno automatické nové načtení internetových stran při opětovném spuštění prohlížeče) na zobrazených stránkách zmáčkli současně tlačítko Control = CTRL a funkci F5. Stránka se jim automaticky načte znovu podle poslední úpravy. Tato pomůcka platí všeobecně pro jakoukoliv internetovou stranu. Po nějakou dobu budou však obě strany (v nové i staré úpravě) na e-zinu Japhila k dispozici souběžně. Čtenáři, kteří mají uloženy stránky o celinách doc. Špačka mezi oblíbenými si jistě uloží nově změněné strany mezi své oblíbené stránky (bookmarky); (Břetislav Janík):

Stručný přehled NPC kategorie "A" (Postfila)

Stručný přehled NPC kategorie "B" (Postfila PP)
| PŘEDBĚŽNÉ a 1993 | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 |
| 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 |

Rejstřík NPC Poštovního muzea

Diskuse - neoficiální příležitostné celiny

Břetislav Janík, 16.5.2004

 
 
 

ZAMYŠLENÍ NAD "TERMINUS TECHNICUS" VE FILATELISTICKÉ TERMINOLOGII
24. dubna 2004 byla ustavena nová odborná společnost (OS) SČF - Společnost sběratelů neoficiálních příležitostných celin (SSNPC) a již se mezi filatelisty rozšířila námitka proti názvu nové společnosti - „jaképak neoficiální příležitostné celiny, když jde o neoficiální či privátní přítisky na oficiálních celinách“. Proč byl zvolen pro novou OS SČF právě tento a nikoli jiný název, bylo zdůvodněno v Prohlášení přípravného výboru pro založení SSNPC a je zakotveno v Organizačním řádu SSNPC - oba tyto dokumenty jsou stále k disposici na internetových stránkách www.japhila.cz a www.infofila.cz. Pokusím se odpovědět na vznesenou námitku z hlediska odborné terminologie obecně a filatelistické terminologie zvláště.
Nejprve se pozastavíme u pojmu terminus technicus. Podle naučného slovníku je to „odborný název (výraz), který je jednoznačně přiřazen určitému pojmu zpravidla státní nebo oborovou normou“. Slovně to může být výraz i jazykově nesprávný, nelogický, ba dokonce nesmyslný, avšak jednoznačně určující. Každý ví, že  v „autoservisu“ se opravují automobily a poskytují i jiné služby motoristům, přestože v doslovném překladu by to měla být „samoobsluha“. Každý ví, že „mikrofon“ převádí zvukové vlny na elektrický signál, přestože v doslovném překladu by to měla být „miliontina fonu“. Uvážíme-li, že „digit“ v doslovném překladu znamená „prst na ruce“, pak digitální hodinky by měly být spíše hodinky „prstové“ či ručičkové než hodinky s číslicovým displejem. Nesmyslnými se mohou zdát i termíny „půlstopý“, resp. „čtvrtstopý“ záznam zvuku na magnetickém pásku, protože žádná „půlstopa“ nebo „čtvrtstopa“ na pásku neexistuje (jde o počet dvou, resp. čtyř souběžných záznamových stop zasahujících do poloviny, resp. čtvrtiny šířky pásku); název “dvoustopý“ nebo „čtyřstopý“ však není jednoznačný - dvě stopy mohou být zaznamenány nejen na pásku se dvěma záznamovými stopami (tedy „půlstopě“), ale  i na pásku se čtyřmi záznamovými stopami (tedy „čtvrtstopě“). Mnohé obdobné jazykově nesmyslné pojmy pronikají do odborného jazyka jako terminus technicus doslovnými překlady z cizích jazyků. Tak např. pronikl do filatelie pojem „polooficiální“ (z německého „halbamtliche“ nebo anglického „semiofficial“), ve významu privátního přítisku pořízeného se souhlasem poštovní správy, ačkoli fakticky „polooficiálně“ nic vydáno být nemůže.
Za normu filatelistického názvosloví se považuje Základní filatelistická terminologie (ZFT), zpracovaná autorským kolektivem členů komisí SČSF pod vedením Pavla Pittermanna, která vyšla v publikaci Československá filatelie vydané ke Světové filatelistické výstavě Praga 88. Zastavme se u tří hesel ZFT, a to „celina s přítiskem“, „přítisk“ a „příležitostná celina“.
U hesla „celina s přítiskem“ je uvedeno, že přítisk může být úřední (provedený orgány poštovní správy), poloúřední (provedený se souhlasem poštovní správy) a soukromý ... Tuto specifikaci nutno chápat v historickém kontextu a byl smysluplný v době, kdy poštovní správa neprováděla přítisky na zakázku soukromých subjektů. V opačném případě by dnes musely být za „úřední“ považovány všechny přítisky provedené orgány poštovní správy, tedy i přítisky kategorie B (privátní) objednané u OZ DOS Postfila a dokonce i některé přítisky kategorie C, pokud by je mimo Postfilu pořídil např. ke svému výročí místní poštovní úřad. Rovněž pojem „poloúřední přítisk“ ztratil opodstatnění, protože dnes poštovní správa žádný souhlas k vydání přítisků nevydává a používat tento pojem v přeneseném významu (např. pro přítisky kategorie A) je nesprávné, neboť tím by byl popřen základní atribut terminus technicus, totiž jeho jednoznačnost.
U hesla „přítisk“ se dočteme, že interpretace tohoto pojmu je velmi nepřesná ... a do budoucna lze  považovat za účelné používat tento pojem ve smyslu polygrafického názvosloví. Jinak řečeno, nedoporučuje se tento pojem používat ve filatelistickém názvosloví.
Příležitostná celina“ je definována jako celina vydávaná při příležitosti různých oslav, výstav, výročí apod., která se od běžných celin liší zvláštní úpravou, obvykle obrazem, kresbou či nápisy v levé polovině adresní strany ..., aniž by byl specifikován původ celiny (oficiální nebo neoficiální).
Předmětem zájmu členů SSNPC jsou (v souladu s výše uvedenou definicí) „příležitostné celiny“ s omezením, že se jedná o neoficiální, neúřední vydání těchto příležitostných celin. Podkladem pro vyhotovení neoficiální příležitostné celiny je sice oficiální celina, ta však není celinou příležitostní. Teprve, když se na tuto „podkladovou“ či „nosnou“ oficiální celinu při příležitosti různých oslav, výstav, výročí apod. vytiskne zvláštní úprava, obvykle obrazem, kresbou či nápisy..., teprve pak lze hovořit o „příležitostné celině“; a protože ona zvláštní úprava byla provedena neoficiálně, jedná se o „neoficiální příležitostnou celinu“. Celinu je nutné posuzovat vždy jako celek. Přítisk na celině je jen graficko textová část příležitostné celiny. Neoficiálním či privátním přítiskem se „nosná“ oficiální celina bez přítisku, změnila na příležitostnou celinu, taková však už oficiálně vydaná nebyla. Tedy shrnuto s odvoláním na výše uvedené: pro neoficiálně (neúředně) vydaný přítisk na oficiálně (úředně) vydané nosné celině je pojem neoficiální příležitostná celina (NPC) terminus technicus, a to v naprostém souladu se ZFT. S pojmem příležitostná dopisnice ve významu neoficiálního přítisku na oficiální dopisnici se běžně setkáváme v odborném filatelistickém tisku; např. ve Filatelii č. 7/03 je  na straně 6 zveřejněn program Poštovního muzea v roce 2003 a u tří akci ze čtyř výstav je uvedeno, že k výstavám bude vydána příležitostná dopisnice; na straně 42 v témž čísle je v glose 300. výročí založení gymnázia Benešov uvedeno, že k tomuto výročí vydá
Česká pošta dopisnici; ve Filatelii č. 8/03 se na straně 32 dočteme, že v informacích na Mezinárodním veletrhu Sběratel bude ke koupi mj. příležitostná dopisnice; v Merkur Revui č. 2/04 na straně 18 je informace o výstavě Mladá Příbram, ke které bude vydána příležitostná dopisnice s přítiskem atd.; ve všech těchto (i jiných obdobných) glosách se vždy jedná o neoficiální příležitostnou dopisnici“.
Ještě poznámka, co je a co není ve filatelii „oficiální (úřední)“. Zpravidla když vyjde nový katalog Merkur Revue nebo Pěnkava, kritizuje časopis Filatelie, že tyto katalogy zahrnují kromě oficiálních materiálů i materiály neoficiální. To je sice pravda, ale vždy jsou neoficiální materiály odděleny od oficiálních v samostatných částech katalogu, takže sběratel nemůže být pomýlen, aby zaměnil oficiální materiál za neoficiální a naopak. Jediným katalogem ČR, ve kterém jsou oficiální celiny vedeny společně s neoficiálními (CDV s přítisky „A“ a „PM“), je katalog POFIS, na to však časopis Filatelie neupozorňuje. Neobstojí názor předsedy redakční rady Filatelie pana Dr. Františka Crhy (kterého si jinak jako filatelistického experta velice vážím), že přítisky „Postfila“ a „Poštovní muzeum“ jsou „oficiální“ (viz Filatelie č.1/04 str. 40 - recenze specializovaného katalogu ČR, Filatelie Pěnkava); takový názor má sice oporu v ZFT u hesla „celina s přítiskem“, ale pak by (jak bylo uvedeno výše) měly být jako „oficiální“ označovány i privátní přítisky poštovní provenience, což zřejmě odporuje obecnému filatelistickému myšlení i stávající praxi. Celiny s oficiálními přítisky byly v dosavadní filatelistické historii vždy považovány za oficiální příležitostné celiny a také tak jsou všechny katalogizovány (např. převážná většina čs. oficiálních příležitostných dopisnic z let 1928÷1938 a 1947÷1967 jsou dopisnice s oficiálními přítisky, které existují i bez přítisku a z pozdější doby připomeňme čs. celinové obálky COB59, což je COB52 s oficiálním přítiskem, COB93, což je COB92 s oficiálním přítiskem a nebo čs. dopisnice CDV222 a CDV223/1÷6, což jsou CDV215 s oficiálními přítisky). Tak tomu však u rádoby oficiálních přítisků „Postfila“ a „PM“ není.
Všeobecně se ve filatelii za „oficiální (úřední)“ považují pouze poštovně filatelistické emise zveřejněné ve Věstníku (vydavatelem je ministerstvo nadřízené poštovní správě, v současnosti je to Ministerstvo informatiky ČR); ostatní filatelistický materiál, ať už je jeho vydavatelem kdokoli, je materiál „neoficiální (neúřední)“. Snad by bylo vhodné ještě rozlišit pojmy „neoficiální (neúřední)“ a „privátní (soukromý)“. Pojem „neoficiální“ je nadřazený pojmu „privátní“ (co je privátní, je i neoficiální, neboť nic privátního nemůže být oficiální; avšak co je neoficiální, nemusí být privátní). O privátním filatelistickém materiálu (může jím být nejen příležitostná celina, ale i pamětní list, příležitostný tisk a nově se objevují i privátní FDC) hovoříme tehdy, je-li jeho vydavatelem nebo objednatelem soukromý subjekt, a to i tehdy, jestliže byl takový materiál vyhotoven prostřednictvím poštovní instituce a nebo dodatečně „posvěcen“ poštovní správou (viz např. terminus technicus „privátní celina“).
V závěru bych chtěl apelovat na výbor nové SSNPC, aby přispěl k vytvoření odborné terminologie ve svém oboru, a to v návaznosti na stávající ZFT upřesněním, rozšířením a doplněním hesel, nikoli však změnou významu již do ZFT zařazených hesel.
Doc. Ing. JAROSLAV ŠPAČEK, CSc.

10.5.2004

 
 
 
PROHLÁŠENÍ PŘÍPRAVNÉHO VÝBORU PRO USTAVENÍ SPOLEČNOSTI SBĚRATELů NEOFICIÁLNÍCH PŘÍLEŽITOSTNÝCH CELIN
(ve zkratce SSNPC)  jako odborné společnosti Svazu českých filatelistů
Přítisky na celinách existují a jsou předmětem filatelistického sběratelského zájmu od samého počátku vydávání celin, tedy 135 let. Publikace „Československá filatelie“, vydaná po záštitou SČSF ke světové výstavě PRAGA 1988, v oddílu Základní filatelistická terminologie považuje za účelné používat pojem „přítisk“ spíše ve smyslu polygrafického než filatelistického názvosloví. Tento filatelistický slovník také definuje pojem „příležitostná celina“ jako celinu, vydanou při příležitosti různých oslav, výstav, výročí apod., aniž specifikuje původ takové celiny; tedy může to být příležitostná celina vydaná:
a) oficiálně ministerstvem, pod které spadá poštovní správa, 
b)
neoficiálně poštovní správou za účelem vlastní obchodně propagační činnosti, 
c)
neoficiálně poštovní správou na zakázku soukromých subjektů či nižších organizačních jednotek pošty (z historického hlediska patří do této skupiny i tzv. „soukromé celiny“ a „polooficiální“ celiny, vydávané sice privátně, avšak se souhlasem poštovní správy), 
d)
privátně bez jakékoli vazby na poštovní správu. Název ustavující se společnosti byl zvolen s ohledem na výše uvedené definice a výstižně postihuje odborné zaměření společnosti - konkrétně na příležitostné dopisnice vydávané pod písmeny b) až d). Proto odmítáme včlenit do názvu společnosti označení „sběratelé přítisků“, které se mnohdy ve filatelistické publicistice používá s pejorativním nádechem.
Co je předmětem odborné zájmové činnosti ustavující se společnosti SČF
Předmětem zájmu sběratelů zakládajících novou společnost v rámci SČF jsou celiny vydané na teritoriu České republiky, Slovenské republiky a bývalého Československa,  na které bylo dodatečně přitištěno graficko-textové příležitostné sdělení, propagující nebo informující o určité události, výročí, výstavě, nabídce zboží atp., označované jako „neoficiální příležitostné celiny“ nebo obsahově „výstavní celiny“ či „propagační celiny“ nebo též všeobecně „celiny s přítiskem“. Předmětem zájmu jsou i příležitostná razítka, příležitostné propagační vložky do orážecích a výplatních orážecích strojků, Reco-nálepky a nálepky APOST s příležitostným textem, pokud byly vydány ke stejné příležitosti jako neoficiální příležitostná celina. Předmětem zájmu jsou také tzv. „soukromé celiny“, tj. příležitostné nebo jednoúčelové celiny, na které bylo nejprve vytištěno graficko-textové sdělení a až dodatečně poštovní správou vytištěna poštovní známka. Předmětem zájmu zůstávají i oficiální příležitostné celiny, které však spadají do odborné náplně sesterské Společnosti sběratelů celin (SSC). Zdůrazňujeme, že předmětem sběratelského zájmu členů společnosti nejsou přítisky jako takové (např. na necelinových kartičkách nebo obálkách) a že pro členy společnosti zůstává prioritní filatelistické hledisko, spočívající v možnosti použití materiálů předmětného zájmu v poštovním provozu, tedy celina.
Proč je zakládána nová odborná společnost SČF
Až dosud se sběratelé neoficiálních příležitostných celin sdružovali ve Společnosti sběratelů celin (SSC), která vznikla v roce 1990 transformací z Komise celin SČSF, ve které se sdružily dřívější sekce celin Teritoriální komise a Komise čs. známky. Pozitivním jevem bylo sjednocení sběratelů celin do jediné odborné společnosti, negativním jevem pak byla různorodost zájmů; sběratele čs. (českých, popř. i slovenských) celin nezajímaly celiny z oblasti teritoriální filatelie a uvnitř SSC existovala i skupina sběratelů tzv. „celin s přítisky“. Přestože se vedení SSC se již na XIX. setkání členů SSC dne 20. 5. 1995 vyjádřilo, že „celiny s přítisky nepatří do odborné náplně SSC“, všechny zájmové skupiny se v rámci SSC vzájemně tolerovaly. Názorový zlom nastal v dubnu r. 2003, kdy Informace SČF č. 2/2003 (a některá další periodika) zveřejnily stanovisko vedení SSC k přítiskům na dopisnicích, ve kterém tyto materiály jednoznačně odsoudilo a vyzvalo sběratele, aby je nesbírali. Tato výzva byla sběrateli „celin s přítisky“ považována za nepřípustné zasahování do jejich zájmové oblasti a požadovali, aby se k problematice „přítisků“ vyjádřila širší členská základna SSC. Vedení SSC dohodlo, že tato otázka bude postoupena k vyjádření všem členům SSC formou ankety ve zpravodaji CELINY (viz 5. bod zprávy z XXXVI. setkání členů SSC dne 11. října 2003) a bylo zvažováno i ustavení „přítiskové sekce“ v rámci SSC. Ve svém novém prohlášení (viz příloha zpravodaje CELINY č. 1/2004) však vedení SSC od dohody jednostranně odstoupilo a potvrdilo své původní odmítavé stanovisko k „přítiskům“ tím, že předmětem odborného zájmu SSC jsou jen oficiální celiny z celého světa, včetně našich. Za této situace považujeme další úsilí za emancipaci sběratelů neoficiálních příležitostných celin (tj. „celin s přítisky“) v rámci SSC za nemožné a jediným možným východiskem je, v souladu se Stanovami SČF § 26, ustavení Společnosti sběratelů neoficiálních příležitostných celin (SSNPC), která by řešila odborné problémy v předmětu své působnosti nezávisle na SSC.
Další spolupráce se stávající Společností sběratelů celin (i jinými OS SČF)
Ustavení Společnosti sběratelů neoficiálních příležitostných celin by nemělo vést k rivalitě se SSC. Vždyť dlouholetá osobní přátelství a společný zájem o oficiální celiny má hluboké kořeny a nelze je zpřetrhat jen proto, že se neshodneme v názoru na „přítisky“ a že tu vzniká nová, nikoli však konkurenční odborná společnost. Ustavení SSNPC také neznamená, že se stávající členové SSC, pokud mají širší sběratelský zájem o celiny, od SSC „odtrhnou“. Je docela normální, že členové SČF jsou členy více odborných společností, např. většina členů SSC - sběratelů československých a českých celin, je současně členy SSČSZ a mezi členy SSC najdeme členy různých sekci České námětové společnosti (Asociace Olympsport nebo sekce Skauting) atp. Domníváme, že vyjmutím problematiky neoficiálních příležitostných celin, zejména celin s privátními přítisky, se situace v SSC zklidní. Přípravný výbor SSNPC si přeje a je odhodlán vyjít vstříc vedení SSC ve všech otázkách, ve kterých je spolupráce možná, popřípadě i uzavřít písemnou dohodu o spolupráci v bodech, které jsou pro obě společnosti společné a výhodné. Tedy nikoli rivalita a žabomyší válka, nýbrž spolupráce a vzájemné respektování. Přípravný výbor se zasadí o to (a snad to lze přislíbit i za budoucí řádně zvolený výbor SSNPC), že ze strany členů SSNPC nebude otázka přítisků na setkáních SSC otevírána a očekává, že ani vedení SSC se již problematikou přítisků nebude zabývat a vyvaruje se dalších jednostranných soudů. Přípravný výbor SSNPC předpokládá také určité členské výhody pro své členy, zejména včasnou informovanost o emisích neoficiálních příležitostných celin a je připraven jednat s „prvoprodejci“ (objednateli a vydavateli) o poskytování kupní slevy pro členy SSNPC.
Za přípravný výbor Společnosti sběratelů neoficiálních příležitostných celin
Karel Macháček, člen SSC a KF 00-01,
Ing. Volfgang Macourek, člen SSC a člen výboru KF 06-10,
Doc. Ing. Jaroslav Špaček, CSc., zakládající člen SSC a člen KF 06-22.
Salší materiály:
Organizační řád SSNPC  
Přihláška do Společnosti sběratelů neoficiálních příležitostných celin

Karel Macháček, Volfgang Macourek a Jaroslav Špaček, 20.3.2004
 
 
 
Z pověření skupiny sběratelů přítisků přítomných  na setkání SSC dne 11.10.2003 (a po konzultaci s dalšími sběrateli).
Jak je to skutečně s privátními přítisky na celinách
(návrh stanoviska k projednání na shromáždění členů Společnosti sběratelů celin)
Stanovisko vedení SSC zveřejněné v Informacích SČF č. 2/2003 (a poté přetištěné i v dalších filatelistických periodikách, např. Mauritius apod.) vyvolalo v řadách sběratelů bouřlivou reakci a mnohé rozporuplné názory. Zejména proto, že ve Stanovisku byly použity některé terminologické nesprávnosti a také nesprávná doporučení pro sběratele a vystavovatele. V zájmu zklidnění situace a sjednocení názorů na přítisky na celinách přijímá shromáždění SSC tento závěr:
Rozlišování přítisků na celinách:  
Při zpracování Katalogu privátních přítisků na československých a českých celinách, vydaném v roce 1997 (tzv. "žlutého" katalogu firmy Trojan) bylo uvažováno členění přítisků z hlediska "filatelistické hodnoty", a to podle potřeby a skutečného účelu jejich vydáni do čtyř skupin:
1. přítisky s provozně účelovou funkcí;
2. propagační a suvenýrové přítisky vydávané neziskovými organizacemi (zejména KF) na podporu jimi organizovaných akcí;
3. ostatní propagačně komerční přítisky vydávané za účelem zisku
;
4. spekulativní přítisky neznámého původu.
Vstup České pošty na trh privátních přítisků a zejména pak vydávání dopisnic přímo určených pro tisk propagačních přítisků, podnítil zájem sběratelů o privátní přítisky poštovní provenience, a to bez ohledu na jejich mnohdy evidentně komerční účel. Převážil názor, že co vydává pošta a nebo je vydáváno prostřednictvím pošty, je i filatelistické, a to bez ohledu na účel vydání a zisk (jak je tomu ostatně i u jiných filatelistických materiálů). Tato praxe vedla k rozlišování přítisků podle jejich původu do tři kategorií A-C. Proto bylo ve "žlutém" katalogu od původního záměru kategorizace upuštěno a dodatečně byl do katalogu zařazen Rejstřík přítisků poštovní provenience (kategorie A a B -viz zmíněný katalog str. 429, ostatní v katalogu uvedené přítisky jsou pak nepoštovního původu - kategorie C).
V současnosti jsou mnohé přítisky zhotovovány počítačovými tiskárnami, což vede k jejich vyčleňování do další kategorie D, neboť mnozí sběratelé je považují spíše za kašety než za přítisky.
Kategorizace přítisků A-C (resp. A-D) se mezi sběrateli již natolik vžila, že doporučujeme zachovat i nadále toto členění:
Kategorie "A" - neúřední přítisky vydávané Českou poštou:
vydává je Česka pošta s.p. OZ DOS Postfila (dále jen Postfila) za účelem vlastní obchodní propagační činnosti. Přítisky jsou označeny logem "Postfila" a distribuuje je Česká pošta ve vlastní obchodní síti a dodává je smluvním odběratelům (včetně novinkové služby). Náklad přítisků je Postfilou přesně evidován.
Kategorie "B" - privátní přítiskv vydávané Českou poštou:
vydává je Postfila na zakázku a podle návrhu:
a) různých organizačních jednotek České pošty (např. Obvodní ředitelství Č.P., Poštovní muzeum, příp. i jednotlivé pošty);
b) privátních subjektů (soukromníků a firem mimo Českou poštu). Přítisky této kategorie do r. 1997 nebyly označovány, v r.1998 byly označeny logem Postfily jako kat. A), v letech 1999-2000 byla k logu Postfily připojena písmena PP (tj. Privátní Přítisk) a od r. 2001 opět nejsou označovány. SSC bude prostřednictvím VV SČF usilovat o nějaké jejich zřetelné označení. Celý náklad přítisků přebírá objednavatel a nakládá s ním podle vlastního uváženi. Konečný náklad těchto přítisků je Postfilou rovněž přesně evidován.
Kategorie "C" - privátní přítisky vydávané soukromými subjekty (nepoštovní vydáni):
Zejména u této kategorie je nutno sběratelskou hodnotu posuzovat podle hledisek uvedených v bodech 1.-4. a hodnotit je podle vydavatele a podle účelu k jakému vydaný přítisk slouží. Někteří vydavatelé (např. KF) označují tyto přítisky svojí značkou (číslem KF). U většiny přítisků kat. C nelze naprosto spolehlivě ověřit výši nákladu. Zde je namístě varovat sběratele před spekulativními přítisky neznámého původu a také před přítisky parazitujícími na různých akcích bez vědomí jejich organizátorů (kteří v mnoha případech vydávají vlastní přítisky na podporu těchto akcí).
Kategorie "D" - privátní přítisky vydávané soukromými subjekty vyhotovené počítačovými tiskárnami:
jde fakticky o kašety, které lze pomocí kvalitní techniky (scanner a tiskárna) velmi snadno zkopírovat tak, že je kopie od originálu nerozeznatelná. význam mají (podobně jako ostatní kašety) jen ve spojení s poštovním razítkem. Přítisky mohou být zhotoveny jen v několika málo kusech a proto důrazně doporučujeme sběratelům zjišťovat, zda přítisk byl vydán samoúčelně jen pro zisk vydavatele a nebo zda plní i jiný účel (např. grafický doplněk k příležitostnému razítku či propagačnímu štočku v OS a v OVS jako je tomu u přítisků Asociace Olympsport nebo sekce ČNS/SČF Skauting).
Někteří sběratelé s odvoláním na filatelistický slovník v knize "Československá filatelie Praga 88" doporučili používat pojem "přítisk" jen ve smyslu polygrafického a nikoli filatelistického názvosloví a pro dopisnice (celiny) s přítiskem používat výraz "příležitostná dopisnice". Je zde však nebezpečí záměny s úředně vydávanými příležitostnými dopisnicemi, které vydává Ministerstvo informatiky (a tímto názvem je označuje) a jde o úřední celiny s vlastním číslem CDV příp. COB. Proto SSC doporučuje zejména filatelistickým publicistům používat v této souvislosti zásadně adjektivum "privátní (privátní příležitostná dopisnice, privátní výstavní dopisnice, privátní celina, celina s privátním přítiskem apod.).
Hodnota a cena přítisků na celinách:
Pro sběratelskou hodnotu přítisků je prakticky nemožné stanovit nějaké objektivní kritérium a každý přítisk je nutno posuzovat z mnoha hledisek. Nelze se řídit ani "kategorií" přítisku, protože i prostřednictvím Postfily může být vydán přítisk ("B") k naprosto bezvýznamné události jen za účelem zisku, ale také může být vydán i zajímavý nepoštovní přítisk ("C") o jehož účelu - hromadném sdělení informace - není pochyb. Jsou přítisky z dílny renomovaných grafiků vysoké umělecké úrovně, ale také přítisky amatérské v tom horším smyslu slova. Vyskytují se přítisky vhodně vydané k dokumentaci významné události a doplňující příležitostné razítko (např. k volbě prezidenta), ale zbytečně realizované v několika barevných mutacích.
S hodnotou přítisku úzce souvisí i jeho prodejní cena. U přítisků kategorie "A" a části kategorie "B"- viz odsek a) - reguluje prodejní cenu Česká pošta (v současné době zpravidla nominální hodnota celiny + 5,-Kč). U všech ostatních přítisků určuje prodejní cenu objednavatel. A právě zde je jedna z příčin některých názorů, odsuzujících přítisky jako takové, protože jako v každé lidské činnosti, i zde se nacházejí podnikavci, kteří zneužívají zájmu sběratelů přítisků k neúměrnému zisku. Při posuzování přiměřenosti ceny je však třeba přihlížet k těmto faktorům, které cenu ovlivňují:
- samotná cena "nosné" celiny;
- cena za zhotovení přítisku. Tuto položku ovlivňuje jednak výše nákladu (pozor na spekulativně nízké náklady některých přítisků) a jednak zvolená tisková technika. Např. podle ceníku Postfily je cena tisku vícebarevným ofsetem při nákladu 1000 kusů 6× vyšší než cena za jednobarevný knihtisk, u nákladu 500 kusů činí pak rozdíl v ceně více než desetinásobek;
- cena za zhotovení návrhu přítisku - jde-li o návrh významného malíře či grafika, může dosahovat až několika tisíc Kč, které jsou pak do ceny přítisku zahrnuty;
- na některých přítiscích jsou obrazy, motivy, znaky apod., které jsou chráněny autorskými právy a poplatek za jejich použití může dosahovat rovněž částky v řádu tisíců Kč;
- dalších několik tisíc Kč musí vydavatel přítisku uhradit, pokud nechává k přítisku vyhotovit i příležitostné razítko + poplatek za dobu jeho používání, příp. zřízení příležitostné přepážky;
- k těmto nutným nákladům si přirozeně každý vydavatel připočítává určitý zisk, kterého chce prodejem dosáhnout, ať k pokrytí dalších nákladů, např. za pronájem prodejních stánků, dopravu a k osobní spotřebě (např. filatelistický obchodník), nebo k částečné úhradě nákladů na neziskovou činnost (např. KF). A právě posouzení přiměřenosti tohoto zisku je velice spornou otázkou na níž nelze dát jednoznačnou odpověď, co ještě je a co už není přiměřený zisk;
- nelze opomenout ani zákonitosti trhu, tedy vzájemného vztahu nabídky a poptávky, kdy na jedné straně je požadavek prodejce, na straně druhé jak dalece je pro potencionálního kupujícího takový požadavek přijatelný. Jsou přítisky snadno prodejné za 50,- i více Kč (starší dokonce i v řádu několika stokorun) a na druhé straně i přítisky, které lež! na prodejních stolcích i za méně než 20,- Kč bez zájmu kupujících. Proto lze dát sběratelům jediné možné doporučení: pokud se vám po posouzení všech výše uvedených hledisek zdá cena přítisku neúměrně vysoká - nekupujte jej!
Možnosti použiti přítisků ve výstavních exponátech:
V úvodu uváděném Stanovisku vedení SSC (ale i v jiných názorech publikovaných k přítiskům na celinách) je nesprávně naznačováno, že privátní přítisky nemohou být uplatněny ve výstavních exponátech, dokonce jsou označovány za "nežádoucí vydání podle řádů FIP". Generální řád FIP v článku 3.2 specifikuje, co je "vhodný" filatelistický materiál - materiály spojené s poštovním provozem a pro jeho zabezpečení (známky, celiny upotřebené i neupotřebené včetně variant, návrhů, zkusmých tisků ......). Jako nevhodný materiál jsou uvedeny ... analogické pohlednice, výsadní a ministerské suvenýrové tisky, příležitostné tisky (tzv. černotisky), pamětní listy, nálepní listy ...., a to proto, že je není možno použít v poštovním provozu. Celiny s přítiskem mezi "nevhodným" materiálem jmenovány nejsou. Poštovně je lze běžně použít, protože jsou vydávány na dopisnicích s platnou vytištěnou známkou (tzv. "nosná" dopisnice) a k mnoha z nich je současně vydáváno i příležitostné razítko. Použití takových "nosných" dopisnic v exponátu, kdy je však důraz kladen právě na ono poštovní razítko, připouštějí i oborové řády pro výstavní třídy FIP a SČF. A navíc, současné modernizační trendy ve světové filatelii prosazované vedením FIP, dávají téměř neomezené možnosti sběratelům přítisků na celinách hlavně a především v soutěžní "OTEVŘENÉ TŘÍDĚ (OPEN CLASS)", aby se jimi nemuseli jen "těšit doma", ale mohli je dokonce hrdě vystavit a představit veřejnosti v této velmi volné výstavní třídě.
Uvádění přítisků na celinách v katalozích:
Každá trochu větší skupina sběratelů (a to čehokoli i mimo filatelii) má zájem, aby vše co bylo vydáno v oblasti jejich sběratelského zájmu, bylo pro jejich snadnou orientaci uvedeno v katalogu příp. v nějakém jiném seznamu. Přítisky na celinách ČR jsou v současnosti ve větším či menším rozsahu uváděny v těchto příručkách:
- Katalog POFIS - uvádí přítisky kategorie "A" (přítisky na COB však vyčleňuje do zvláštní skupiny), z přítisků kat. "B" uvádí pouze přítisky pro Poštovní muzeum, které však označuje jako pseudokategorii "A-PM";
- Katalog Merkur  Revue - uvádí všechny přítisky kategorie "A" a všechny přítisky kategorie "B";
- Katalog Pěnkava - uvádí všechny přítisky kat. "A" i "B", ale odděluje do samostatných číselných řad přítisky na COB, přítisky na dopisnicích pak uvádí ve čtyřech číselných řadách: - tisky pro Poštovní muzeum (PM), přítisky na tzv. přítiskových dopisnicích (PP), na provozních dopisnicích (PPp) a na neadresní straně dopisnic (PPpo).
- Katalog "C" Rovensko (vydávaný v KF 05-92 Rovensko pod Troskami jako pracovní pomůcka pro sběratele) - uvádí přítisky kat. "C" (pokud se je podaří zachytit), včetně počítačových tisků Asociace Olympsport a sekce ČNS/SČF Skauting.
Aktuální přehledy přítisků jsou také zveřejňovány na některých internetových  stránkách (www.cpost.cz, www.radio.cz/postfila, www.japhila.cz aj.)
Otázku, který katalog pro řazení přítisků (kat. "A" a "B") používat, si musí každý sběratel zodpovědět sám. Vzhledem k tomu, že katalog Merkur Revue (zejména u přítisků kat. "B"):
- zavedl číslování jako první a navázal na číslování v přehledech přítisků poštovní provenience zveřejňované již dříve v různých filatelistických periodikách;
- respektuje chronologický sled akcí, k nimž jsou přítisky vydávány;
- jeho číslování je mezi sběrateli dlouhodobě vžité;
doporučujeme sběratelům používat ve vzájemné komunikaci právě toto číslováni. (Tímto doporučením samozřejmě v žádném případě nechceme omezit právo ostatních vydavatelů na vlastní číslování či odlišné členění přítisků.).
Závěr:
Shromáždění členů Společnosti sběratelů celin na setkání dne ..... projednalo tento materiál a:
a) ruší Stanovisko vedení SSC zveřejněné v Informacích SČF č. 2/2003;
b) konstatuje, že privátní přítisky na celinách existuji více než 100 let, sbírají se a jsou sběratelským filatelistickým materiálem a při splnění podmínek GŘ FIP je lze použít i ve výstavních exponátech, zejména v Otevřené třídě (Open Class);
c) doporučuje sběratelům přítisků na celinách posuzovat tento sběratelský materiál podle všech výše uvedených hledisek, aby nedocházelo ke zneužívání jejich sběratelského zájmu různými nepoctivými či anonymními podnikavci;
d) žádá filatelistické publicisty (ale i funkcionáře) o objektivitu a více tolerance k tomuto menšinovému sběratelskému oboru, tak jak to činí u menšinových oborů jiných (např. ve vztahu ke sběratelům pamětních a příležitostných tisků, Cartes maximum apod.).
Karel Macháček
1.2.2004
 
 
 

STANOVISKO KE STANOVISKU ANEB CO VY NA TO, SBĚRATELÉ PŘÍTISKů?
V Informacích SČF - duben 2003 bylo zveřejněno Stanovisko vedení Společnosti sběratelů celin (dále SSC) k přítiskům na dopisnicích a toto stanovisko přetiskly i některé klubové zpravodaje, mj. Zpravodaj č. 2/03 třetího největšího klubu filatelistů v ČR, KF 06-22 Alfonse Muchy Brno. Už ani nepřekvapuje, že se k přítiskům opakovaně, rádoby „odborně“, avšak vesměs negativně vyjadřují nekompetentní orgány. Vedení SSC totiž již několikrát prohlásilo, že problematika přítisků na celinách do odborné náplně SSC nepatří. Tímto zdůvodnilo mj. zamítnutí mé iniciativy založit v rámci SSC sekci sběratelů přítisků i odmítnutí převzít garanci nad Katalogem privátních přítisků, který v roce 1997 vydala firma Filatelie TROJAN; v obou případech mi bylo doporučeno, abych se místo sbírání a katalogizace přítisků věnoval jiné „serioznější“ celinářsko-badatelské činnosti. Přítiskům na celinách se věnuji 40 let. Sbírám je (jakož i cca tisíc sběratelů v ČR) proto, že vydávají svědectví o době ve které vznikly, že mě jejich sbírání baví a uspokojuje daleko více než zkoumání tiskových, výrobních i nahodilých vad na oficiálních celinách a sestavování výstavních exponátů. A ptáte se, jak jsem došel k onomu počtu tisíc sběratelů přítisků? Inu prostě; přítisky o nákladu právě 1000 ks uspokojí poptávku na trhu, při nižším nákladu se už na všechny nedostane, což často vede k tržnímu nárůstu ceny a naopak při vyšším nákladu musí být námět přítisku natolik atraktivní, aby dopisnice s přítiskem zaujala i ty, kteří je generálně nesbírají.
Jistě, že každý má právo vyjádřit svůj názor, ale toto vyjádření by nemělo být netolerantní k jiným názorům na stejnou věc a nabývat tak charakter „neomylného“ mentorování, čím by se měli či neměli sběratelé zabývat, za co by měli či neměli utrácet své peníze a imperativně prohlašovat,  co je možné tolerovat či co je „nežádoucí“. Pánové ve vedení SSC, každý sběratel má vlastní rozum, aby se rozhodl, co chce pro své potěšení i uspokojení sbírat a za co je ochoten utrácet své peníze; vás se to netýká a proto vám to také může být naprosto lhostejné. Přítisky na celinách se objevují od samého počátku vydávání celin, tedy už přes 100 let, přes 100 let se těší zájmu sběratelů a přes 100 let jsou předmětem kritiky ponejvíce právě ze strany těch, kteří přítisky nesbírají a odborně se jimi nezabývají.
Nyní k vlastnímu textu „Stanoviska ...“:
- Vedení SSC rozlišuje přítisky s poněkud zastaralou a dnes mezi sběrateli přítisků nepoužívanou terminologií. Ani názvy institucí nejsou správné. Oficiální celiny již nevydává Ministerstvo dopravy a spojů, nýbrž Ministerstvo informatiky a plný název Postfily není Česká pošta s.p. - dodavatelský závod Postfila, nýbrž Česká pošta s.p. - odštěpný závod Dodavatelské a obchodní služby Postfila (ve zkratce Č.P.s.p. - OZ DOS Postfila).
- Oficiální „Poštovní vydání“ přítisků, uváděné ve Stanovisku v 1. skupině, prakticky neexistuje; pokud by byl takový přítisk vydán, pak by byl katalogizován nikoli jako přítisk, nýbrž jako oficiálně vydaná příležitostná celina.
- Termín „poloúřední“ vydání ve 2. skupině (rozumějme sběratelskou kategorii „A“) dost nešťastně zavedl významný celinářský expert Jiří Nekvasil (viz článek „Pozor na celinářské názvosloví“, Filatelie č. 5/1975), avšak nikoli ve významu dnešní kategorie „A“ (Postfila PF), nýbrž kategorie „B“ (Postfila PP), kterou vedení SSC ve svém třídění vzpomíná až ve 3. skupině „Soukromé vydání“. Termín „poloúřední“ je jazykový nesmysl, neboť - buď je něco vydáno úředně a nebo to „něco“ úředně vydáno není; nic však nemůže být vydáno „poloúředně“.
- Další významný celinářský expert JUDr. Vratislav Palkoska usiloval o výrazné odlišení privátních přítisků  poštovní provenience (ve stanovisku SSC označené 3. skupina) od soukromé (nepoštovní) produkce (ve stanovisku SSC označené jako 4. skupina), aby tak byl, jak sám napsal, „oddělen koukol od pšenice“ (viz článek „Není celina jako celina“, Merkur Revue č. 3/99), což se mu po dvouletém úsilí podařilo u České pošty prosadit; od roku 1998 Postfila začala dopisnice s přítisky označovat svým logem (nejprve shodně kategorie „A“ i „B“ a později přítisky na privátní zakázku odlišila ještě písmeny PP, tj. Privátní Přítisk). Bohužel, počínaje rokem 2001 bylo toto označování privátních přítisků, ke škodě sběratelů a naopak v prospěch vydavatelů-obchodníků i anonymních podnikavců, příkazem náměstka generálního ředitele České pošty pro provoz zrušeno a veškeré snahy o opětovné odlišení privátních přítisků z Postfily narážejí na rozhodné NE vedoucí oddělení filatelie generálního ředitelství Č.P.
- Ve zmíněné 3. skupině vedení SSC ostře odsoudilo přítisky vydávané na zakázku Poštovního muzea. V té souvislosti si dovolím ocitovat dalšího filatelistického experta, pana Dr. Františka Crhu, který o přítisku PM (Walter Loosli) napsal, že je to „hodnotný filatelistický materiál, který patří do našich sbírek“ (Filatelie č. 4/95). Později se sice Dr. Crha vyjádřil, že (cituji z osobního dopisu) „s přítisky jsou stále problémy“ a já v odpověď podotýkám, jak pro koho, rozhodně to nejsou problémy sběratelů přítisků.
- Neujasněnost názorů některých filatelistických odborníků na přítisky lze vyvodit např. z článku významného námětového specialisty Jiřího Horáka „Jak na tématickou filatelii“ (Filatelie č. 5/01), ve kterém se dočteme: „Je mi často líto těch, kteří z neznalosti draze na burzách nakupují různé privátní přítisky na celinách, které nejenže v exponátech nemohou uplatnit, ale dokonce ani ve sbírce z nich nebudou mít velkou radost, protože brzy ztratí svou pochybnou hodnotu...“ , aby v pokračování článku (Filatelie č. 6/01) sám sobě odporoval: „Vše, co je na celinách a dalších poštovních formulářích natištěno, můžeme použít pro dokumentaci; patří sem i reklamy, zejména na materiálech z přelomu 19. a 20. století a z období mezi světovými válkami. Jsou to tedy materiály staré a tudíž i poměrně vzácné, dobře hodnocené“. Takže, chápu-li pana Horáka dobře, staré soukromé přítisky ANO, avšak ty novější NE! Cožpak ty dnešní za 50 nebo 100 let nebudou také staré a tudíž „poměrně vzácné a dobře hodnocené“?
- Poněkud zarážející na Stanovisku vedení SSC je skutečnost, že jeho poučování směřuje dolů, do řad sběratelů, ale nikoli nahoru, k výkonnému výboru SČF. Vždyť VV SČF ke každé valné hromadě SČF nechává vyhotovit privátní přítisk v Postfile a když se rozprodá, nechá vyhotovit dotisk. Ve stejném čísle Informací SČF (duben 2003) je zmínka, že SČF 1× za 5 let připomíná Den čs. a nyní české známky „přítiskovou dopisnicí“ (tedy ve skutečnosti privátním přítiskem). SČF, resp. jeden z vrcholných funkcionářů SČF, stojí za vydáváním přítisků k akcím v Roudnici (Memorial Air Show) a nejvyšší představitel SČF se dokonce angažuje v propagaci privátního „céčka“ (přítisku vydaného soukromě mimo Postfilu) k výstavě Český a slovenský exil 20. století a označuje ho též „příležitostnou dopisnicí“. Když se řekne přítisk, je to špatné, avšak když se řekne „příležitostná dopisnice“ (i když se jedná o totéž), tak je to dobré? Je to zarážející, ale pochopitelné; vždyť poučovat „nadřízené“ přece se nesluší (a často i nevyplácí).
- Zajímavý je další názor ve „Stanovisku...“, totiž že filatelistickou hodnotu mají dopisnice s přítiskem pouze řádně poštovně použité pro službu odpovídající jejich nominální hodnotě. To mi připomenulo ranný věk filatelie, kdy se za „filatelistické“ považovalo sbírání pouze poštovně použitých známek. A přesto dnes ve sbírkách většiny filatelistů převažují známky nepoužité.
Co říci závěrem? Dopisnice vzniky za účelem předávání zpráv. Přítisk na dopisnici v podstatě není nic jiného, než zpráva -  provozní, propagační nebo příležitostně-suvenýrová. Pro přítisky jsou příslušným ministerstvem vydávány speciální „přítiskové“ dopisnice, tedy přítisky mají své opodstatnění a „právo na život“. Pánové, kteří přítisky na dopisnicích, resp. obecně na celinách nesbíráte a ani se tímto sběratelským oborem odborně nezabýváte, nechte už konečně sběratele přítisků na pokoji, vyvarujte se vrchnostenského mentorování a tolerujte, že sbírat si může každý právě to, co se mu líbí a v čem nachází uspokojení. Prohlášení, jako „Ani v nejmenším se nechceme dotknout práva, aby si každý sbíral, co se mu zlíbí, na druhé straně však nechceme a nemůžeme nečinně přihlížet tomu, když si z filatelistů někdo bezostyšně dělá dojnou krávu, ne-li přímo pitomce.“ (citace z redakčního článku „Nad letošními katalogy ČR“, Filatelie č. 1/00) je přinejmenším pokrytecké, ne-li neslušné.  Nyní mnoho sběratelů zaujaly privátní přítisky na kupónech známek a jistě mnozí najdou zálibu v jejich sbírání.  Na výstavě Ostropa 2003 v Jihlavě se objevily neoficiální přítisky na kupónech vydané jak z iniciativy České pošty (obdoba přítiskové kategorie „A“), tak i na zakázku KF 06-40 (obdoba přítiskové kategorie „B“) a nelze vyloučit, že se v budoucnu objeví i přítisky na kupónech pořízené mimo Českou poštu (na čistých kupónech, pokud budou uvolněny do běžného prodeje jako na Slovensku a nebo třeba i přes současný text „kupón pro vás“). Jak budete, páni experti, tyto materiály posuzovat? Také budete obdobně jako vedení SSC doporučovat, aby se sběratelé místo utrácení peněz za známky s privátními přítisky na kupónech věnovali „něčemu užitečnějšímu“?
S veškerou úctou k vedení SSC, zakládající člen SSC                 
doc. Ing. Jaroslav Špaček, CSc.
Příspěvek byl zaslán ke zveřejnění do těchto médií:
- INFORMACE SČF - zpravodaj výkonného výboru SČF
- CELINY - zpravodaj Společnosti sběratelů celin SČF
- FILATELIE - časopis českých a slovenských filatelistů
- MERKUR REVUE - odborný časopis pro filatelii, numismatiku a notafilii
- MAURITIUS - informační měsíčník sběratelů
- http://www.japhila.cz/filatelie/diskuse_cernotisky.htm (2.diskusní blok) nyní: http://www.japhila.cz/filatelie/diskuse_npc.htm
- Zpravodaj Klubu filatelistů Alfonse Muchy Brno
Doc., Ing. Jaroslav Špaček, CSc.
4.6.2003

 
 
 
Sběratelé přítisků POZOR na falzum přítisku PP B26 (PM03) LOOSLI !
Na upozornění doc. Jaroslava Špačka vyjímáme ze zpravodaje Společnosti sběratelů celin CELINY č. 1/2003 příspěvek sběratele z Litoměřic:
Na setkání celinářů jsem zakoupil korespondenční lístek LOOSLI od jednoho "sběratele" za značně vysokou cenu. Později jsem zjistil, že se jedná o falzum, tak jsem ho (ještě s dalšími přáteli) vrátil. Protože tento chytrák pokračuje nadále v prodeji "pravých koresponďáků" - naposledy ve frontě před Poštovním muzeem, bude pravděpodobně postižených více. Každý, kdo takový lístek v poslední době zakoupil, měl by ho porovnat s originálem. Problém je, že jich bylo vydáno pouze 150 kusů. Nelze vyloučit, že existují i falza PP B53 (PM04) Jiří Jetel a PP B76 (PM06) Suverénní řád Maltézských rytířů. Proto si dejte při koupi velký pozor. Na uvedeného chytráka již bylo pravděpodobně podáno trestní oznámení.
K tomu doc. Špaček dodává, že na plánovaném setkání členů SSC 12.4.2003 přezkouší nezávazně každému zájemci pravost přítisku Loosliho porovnáním s originálem pod mikroskopem.
Doc. Jaroslav Špaček, Brno
6.3.2003
 
 
 

JAKÝ FILATELISTICKÝ MATERIÁL VYDALA ČESKÁ POŠTA K VÝSTAVĚ ČESKÝ A SLOVENSKÝ EXIL VE 20. STOLETÍ?

Klikněte na dopisnici pro kvalitní reprodukci
V lednu - březnu je v Brně veřejnosti přístupná výstava Český a slovenský exil 20. století. Organizátorem výstavy je Společnost pro kulturu a dialog K2001. Cílem výstavy je, jak uvádí autor výstavy Jan Kratochvíl, seznámit občany České i Slovenské republiky s odkazem osobností kulturního a společenského života, které z různých důvodů a v různých etapách 20. století odešly do exilu, aby unikly perzekuci ve své vlasti. Výstava má na různých místech Brna čtyři víceméně samostatné exposice. V Domě umění je výstava  „Český exil v letech 1900-1958“, v Paláci šlechtičen je výstava „Slovenský exil 1900-1959“, v Moravské zemské knihovně je výstava fotografií Pavla Hrocha „Zapomenutí Češi“ o krajanech v rumunském Banátu a filatelisty bude zřejmě nejvíce zajímat výstava „Exilová pošta“ v Moravském muzeu. Slavnostní vernisáže dne 18.1. se zúčastnili představitelé vlád obou republik, České pošty, Jihomoravského kraje, města Brna a Svazu českých filatelistů. Ve sdělovacích prostředcích i ve filatelistickém tisku (Informace SČF, Filatelie č.1/03 str. 44 aj.) bylo publikováno, že Česká pošta k výstavě vydá filatelistický materiál, což kromě příležitostného razítka (bylo v používání pouze jeden den 19.1.2003) měla být i „příležitostná dopisnice“. Všechny, kdo si tuto „příležitostnou dopisnici“ zakoupili upozorňuji, že se nejedná ani o oficiální dopisnici České pošty, ani o neoficiální přítisk České pošty (kategorie A), ba ani o privátní přítisk vyhotovený na zakázku Č.P. - OZ DOS Postfila (kategorie B). Je to přítisk soukromé produkce (kategorie C) vyhotovený na CDV77 mimo Českou poštu s.p., vydavatelem přítisku je organizátor výstavy K2001. Přítisk je to zajímavý, je na něm  v modré barvě vyobrazena rodina, které se v podomácky vyrobeném tanku podařilo prorazit hraniční závory a dostat se na Západ. S příležitostným razítkem jistě obohatí sbírku celin s privátními přítisky. Je však na pováženou, že mnozí představitelé SČF a publicisté, kteří odsuzují nejen privátní přítisky soukromé produkce (kategorie C), ale i privátní přítisky poštovní provenience (kategorie B) jako „nefilatelistické“ materiály, tento přítisk tolerují a dokonce ho propagují jako filatelistický materiál České pošty. A nebo se snad mýlím a Česká pošta vydala k výstavě jiný filatelistický materiál? A ještě jedna poznámka k tomuto přítisku. Část nákladu určená pro účastníky vernisáže byla očíslována a pro zvláště významné prominenty bylo několik očíslovaných dopisnic s přítiskem opatřeno červeným otiskem příležitostného razítka. Můžeme to chápat jako návrat k jakýmsi „výsadním tiskům“ z období, kdy poště vládl pan ministr Alois Neumann? A za jakou částku se později tyto materiály objeví někde na burze, v aukci nebo v nabídce nějaké zásilkové služby, pochopitelně s poznámkou, že se jedná o „vzácný filatelistický materiál vydaný Českou poštou“.
Doc. Jaroslav Špaček, Brno, 19.2.2003

 
 

SOUVISEJÍCÍ PROBLEMATIKA:

    Doc., Ing. JAROSLAV ŠPAČEK, CSc.  NEOFICIÁLNÍ PŘÍLEŽITOSTNÉ CELINY
    ČESKÉ PŘÍLEŽITOSTNÉ DOPISNICE A DOPISNICE - NPC POSTFILA 2004
    ORGANIZAČNÍ ŘÁD SPOLEČNOSTI SBĚRATELů NEOFICIÁLNÍCH PŘÍLEŽITOSTNÝCH CELIN
    PŘIHLÁŠKA DO SPOLEČNOSTI SBĚRATELů NEOFICIÁLNÍCH PŘÍLEŽITOSTNÝCH CELIN

OD 17. KVĚTNA 2005 JSME TU PRO VÁS JIŽ 6 LET:
DENNĚ VE SVĚTĚ FILATELIE Z DOMOVA I ZE SVĚTA

Máte-li zájem být informován, že tato webovská stránka byla aktualizována, zaregistrujte svůj mail v níže uvedeném okénku - zadejte svoji emailovou adresu a stiskněte Hlídej!. Server WOKO.CZ bude sledovat změny Japhila magazínu a bude Vás emailem informovat:

  

 
  

Menu:
NOVĚ ZAŘAZENO
•   HLAVNÍ STRANA
•  JAPHILA HOSTING
•  INZERCE ZDARMA
•  ARCHIV ČLÁNKů
•  SEZNAM ČLÁNKů 2003
•  NEJZAJÍMAVĚJŠÍ ČLÁNKY
•  DISKUSE
•  VÝSTAVY
•  SVĚTOVÉ AUKCE
•  FILATELISTICKÉ ORGANIZACE CELÉHO SVĚTA
•  BIBLIOGRAFIE PERIODICKÉ FILATELISTICKÉ LITERATURY
•  SLOVNÍČEK ZÁKLADNÍCH FILATELISTICKÝCH POJMů
•  ODKAZY
•  CHRONOLOGICKÝ KATALOG ČS. FILATELISTICKÉHO INTERNETU
PETICE PRO SPOLEČNOU ZNÁMKU PETR GINZ
•  ČESKÉ POŠTOVNÍ ZNÁMKY 2004
•  ČESKÉ DOPISNICE A PŘÍTISKY 2004
•  PŘÍLEŽITOSTNÁ POŠTOVNÍ RAZÍTKA 2004
•  DOWNLOAD (MP3) ROZHOVOR S RYTCEM MARTINEM ČINOVSKÝM
•  FILATELIE ČESKOSLOVENSKA NA SVĚTOVÉ SCÉNĚ
•  TOP LINK SITE
   

  Obrazové menu: 

František Beneš:
 LADISLAV DVOŘÁČEK. Nejúspěšnější filatelistický funkcionář v naší historii.  Místopředseda a později předseda Mezinárodní filatelistické federace, který zavedl do té doby nevídaný systém zásad hodnocení výstavních exponátů. Předseda SČSF, poplatný socialistickému systému, v němž jsme žili. Pro jedny guru světové organizované filatelie, pro druhé kontroverzní postava, která by měla být vyobcována ze Svazu filatelistů. Jaký tedy ve skutečnosti je?

Klikněte pro článek na náhled

František Beneš:
LADISLAV FISCHMEISTER, legendární sběratel ČSR I

Klikněte pro článek na náhled

Břetislav Janík:
FRANCOIS FOURNIER, geniální padělatel ke škodě sběratelů

Klikněte pro článek na náhled

                                   
 

 

Inet since 17.05.1999
Since 17.5.1999
Last edit: 26.10.2006
© 1999-2005
BŘETISLAV JANÍK, Praha,
člen AIJP

E-MAIL

 

 

 

| VYDAVATEL A REDAKČNÍ RADA |

NAVRCHOLU.cz