Inet
since 17.05.1999
Last edit:
04.06.2008
ISSN
1212-8945
© Břetislav Janík
1999-2008
E-ZINE CONCERNING PHILATELY AND OTHER COLLECTING INTERESTS ...
ON LINE MAGAZÍN O FILATELII A SBĚRATELSTVÍ ...
http://www.japhila.cz/
Zasílání peněz telegraficky
Miroslav Štefek, Vladimír Schödelbauer a Jan Kypast
EXPONET FORUM
Zajímavosti a vzácnosti
československých
celistvostí
z let 1918 – 1939 (22)
Smysl a přínos telegrafické poukázky spočíval tom, že jejím prostřednictvím bylo možno urychlit převod peněz od odesílatele k adresátovi. Šlo především o to, jak zkrátit dobu potřebnou na fyzickou přepravu poukázky z podací pošty na poštu dodací. Systém telegrafní poukázky to vyřešil na svou dobu geniálně. Poukázky zdvojil. Originální poukázku (označenou jako „průkazní“) nechal putovat dál standardně poštou, ale současně poslal na dodací poštu telegrafické „avízo“ (skutečnou telegrafickou poukázku), s formalizovaným textem obsahujícím údaje kdo, kolik a komu posílá peněz. Na základě tohoto telegramu bylo pak možné peníze vyplatit ihned. Peníze tak byly vyplaceny jakoby „zálohou“ a konečné administrativní zúčtování celé transakce se dokončilo až po příchodu originálu průkazní poukázky na dodací úřad.
Takové řešení si ovšem vynutilo několik specifických odchylek v úpravě poukázek, v postupech zúčtování a samozřejmě též vznik dalšího samostatného formuláře: výplatní „Stvrzenky k telegrafické poukázce“. Vzhledem k odlišnému způsobu doručování a zúčtování telegrafních poukázek nebyly např. na zadních stranách průkazních poukázek rubriky pro zúčtování návěstného či doručného a ani zde toto zúčtování nebylo prováděno (proto se také na standardně použitých formulářích nevyskytují doplatní známky). Tyto chybějící rubriky (včetně zúčtování poplatků doplatními známkami) najdeme právě na Stvrzenkách k telegrafickým poukázkám. S určitou mírou nadsázky by se dalo dokonce říci, že s hlediska funkce je kompletní telegrafická poukázka vlastně formulář trojdílný, přičemž první díl sloužil ke složení peněz na poště (průkazní poukázka), druhý k přenosu informace o příkazu k platbě (telegram) a třetí k jejich vyplacení (stvrzenka). Každý díl byl zcela samostatný a specifický, přesto se ale spolu nakonec sešly při konečném vyúčtování…
Z poštovně historického hlediska jsou nejzajímavější komplety dvou či všech tří formulářů, které se vztahují k téže peněžní zásilce (tj. buď průkazní poukázka telegrafická + stvrzenka nebo telegram, resp. průkazní poukázka telegrafická + stvrzenka + telegram).
1. Popis formuláře
Úprava jednotlivých formulářů „telegrafních“ poukázek (tuzemské/mezinárodní, resp. rakouské/uherské) se od sebe liší výrazněji, než tomu bylo u jiných druhů poukázek. Proto je popíšeme samostatně.
a) Tuzemské průkazní poukázky telegrafické rakouského původu
Jednodílný formulář bez kolku o formátu cca 180x125 mm vytištěný oboustranně světle modrou barvou na tuhém nažloutlém papíru. Přední strana poukázek měla tři části. Pravá úzká část formuláře byla určena pro vylepení výplatních známek. Do střední části se do jednotlivých kolonek zapisovala adresa příjemce (uprostřed), údaje o výši poukazované částky a v dalších rubrikách pak údaje pošty související se zásilkou (např. číslo zásilky, datum podání, okresní razítko). Úzká levá část sloužila pro uvedení jména a adresy odesílatele peněz. Na zadní straně poukázek byl prostor pro poznámky pošty související s doručením (tj. den výplaty peněz, číslo denního účtu, číslo příchodní) a pro příchozí razítka. Tyto poukázky byly na území ČSR používány v pěti jazykových mutacích: německé, německo-české, německo-polské a německo-polsko-ukrajinské či rusínské.
Klikněte na náhled
b) Mezinárodní průkazní poukázky telegrafické rakouského původu
Jednodílný formulář bez kolku o formátu cca 180x125 mm vytištěný oboustranně světle modrou barvou na tuhém nažloutlém papíru. Přední strana mezinárodních poukázek měla dvě části. Pravá úzká část formuláře byla určena pro vylepení výplatních známek. Do levé části (zbytek formuláře) se do jednotlivých kolonek zapisovala adresa příjemce (uprostřed) a odesílatel peněz (vlevo), údaje o výši poukazované částky číslicemi a v dolní části pak údaje pošty související se zásilkou (např. číslo zásilky, datum podání, okresní razítko). Zadní strana nebyla potištěna, ale obvykle se zde otiskovala příchozí razítka. Tyto mezinárodní průkazní poukázky měly text německo-francouzský.
Klikněte na náhled
Klikněte na náhled
Klikněte na náhled
K této průkazní poukázce se dochovala i vlastní
telegrafická poukázka (tj. telegram s formalizovaným textem) nařizující
výplatu 100 K adresátovi. Vyobrazený telegram pro Ignáce Szakalu,
důstojníka husarského regimentu byl přijat už 27. 10. 1918 na p.ú. Nagy
Varád, odtud putoval za adresátem do Soproně (10. 11. 1918), Sasváru (2.
3. 1919 a zastihl jej až v Szenici (15. 3. 1919).
Vzácný soubor dvou souvisejících dokumentů.
ca) Průkazní poukázky telegrafické uherského původu do roku 1917 (používané patrně jednotně pro tuzemsko i cizinu)
Jednodílný formulář bez kolku o formátu cca 180x125 mm vytištěný oboustranně světle modrou barvou na tuhém nažloutlém papíru. Přední strana poukázky uherského původu měla dvě části v obdobné úpravě jako u mezinárodních poukázek rakouských. Pravá úzká část formuláře byla určena pro vylepení výplatních známek. Do levé části se do jednotlivých kolonek zapisovala adresa příjemce (uprostřed) a odesílatel peněz (vlevo), údaje o výši poukazované částky číslicemi a v dolní části pak údaje pošty související se zásilkou (např. číslo zásilky, datum podání, okresní razítko). Na zadní straně byly uvedeny vysvětlivky související s vyplněním a doručením poukázky a také se zde otiskovala příchozí razítka. Poukázky měly jednotně text maďarsko-francouzský.
Klikněte na náhled
Klikněte na náhled
Vzácný soubor dvou souvisejících dokumentů.
cb) Průkazní poukázky telegrafické uherského původu po roce 1917 (používané patrně jednotně pro tuzemsko i cizinu)
Dvoudílný formulář s kolkem 2f (pravý horní roh levé části formuláře) o formátu cca 180x170 mm vytištěný oboustranně modrou barvou na tuhém nažloutlém papíru. Horní díl měl v principu stejnou úpravu jako starší uherské formuláře,spodní díl oddělený perforací sloužil ke sdělení pro příjemce (vyplnil odesílatel). Tento text odtelegrafoval úředník v rámci telegrafické poukázky – telegramu (po „úřední“ části), odtržený spodní díl poukázky s originálním sdělením příjemci pak připevnil na zadní stranu telegrafní výplňky. Text byl opět jen maďarsko- francouzský.
Klikněte na náhled
Klikněte na náhled
Vzácný soubor dvou souvisejících dokumentů.
d) Vlastní telegrafická poukázka
Tato poukázka byla vlastně klasickým telegramem s formalizovaným textem, který vyplňoval poštovní úředník podle průkazní poukázky. Text obsahoval následující údaje v tomto pořadí: číslo poukázky dle příjemníku, jméno úřadu určení (na jaký p.ú. je posílán),jméno odesílatele (bez adresy), přesnou výši částky číslicemi i slovy, přesnou adresu příjemce a na konci případné soukromé sdělení odesílatele příjemci. Vzor textu byl tedy např. takový: Poukázka 420, Jan Novák – knihkupec, 400 čtyřista korun 50 haléřů, Nakladatelství Vilímek Praha Národní 12. Úhrada faktury za Ottovy slovníky.
Podací blanket telegramu musel být opatřen razítkem podací pošty a podpisem pověřeného pracovníka (často přímo přednosty úřadu), který příslušný pracovník telegrafní stanice musel před odesláním telegramu porovnat se vzorovým podpisem (podobně jako v bance). Telegram doručený na dodací poštu musel být naopak opatřen razítkem přijímací telegrafní stanice a podpisem pověřené osoby na telegrafním úřadě.
e) Stvrzenky k telegrafickým poukázkám rakouského původu
Stvrzenky k poštovním poukázkám telegrafickým byly vyplňovány dodací poštou při výplatě peněz. Šlo o jednodílné formuláře o rozměru cca 180x125 mm provedené na tuhém papíru s oboustranným tiskem. Přední strana měla dvě části.Do pravé části se zapisoval název podací pošty, poukázaná částka a adresa příjemce, levou část přední strany tvořil ústřižek (stvrzenka) pro příjemce peněz. Na zadní straně byl prostor pro potvrzení převzetí hotovosti příjemcem a rubriky pro záznamy pošty o doručení zásilky. Na zadní stranu mohly být také vylepovány doplatní známky, kterými se zúčtovaly služby spojené s doručením peněz (obvykle doručné ve výši 20h). Tyto stvrzenky byly na území ČSR používány v jazykových mutacích: německo-francouzská, německo-česko-francouzská a nejspíš i německo-polsko-francouzská.
Klikněte na náhledy
f) Stvrzenky k telegrafickým poukázkám uherského původu
Existence stvrzenek uherského původu k telegrafickým poukázkám není v dostupné literatuře zmíněna, ani se nám ji zatím nepodařilo doložit sběratelským materiálem. Z logiky věci ale vyplývá, že stvrzenka analogická s rakouskými formuláři byla při výplatě peněz příjemci nezbytná. Nevíme však, jak tato stvrzenka vypadala (nejspíš měla také maďarsko-francouzský text). Známy jsou také rakouské formuláře stvrzenek k telegrafním poukázkám použité nouzově na území Slovenska.
g) Průkazní poukázky telegrafické československé
Jednodílný formulář, který ve své podobě vychází z předběžných rakouských průkazních poukázek telegrafických. Ke změně grafické podoby formuláře dochází později, pravděpodobně ve 30. létech. Je tištěna v jazykových mutacích: česká, česko-německá a slovenská.
Klikněte na náhled
Klikněte na náhled
h) Stvrzenky k telegrafickým poukázkám československé
Formulář ve své podobě vychází z předběžných rakouských stvrzenek k telegrafickým poukázkám, liší se zejména barvou papíru, která je světle hnědá. Je tištěna v jazykových mutacích: česká, česko-německá a slovenská.
Klikněte na náhledy
2. Účel a popis použití formulářů
Odesílatel vyplnil na přední straně průkazní poukázky adresu příjemce, poukázanou částku a údaje o odesílateli. Poštovní úředník doplnil údaje pošty o zásilce a výplatními známkami zúčtoval na poukázce poštovní poplatky. Na základě takto vyplněné poukázky vypsal poštovní úředník podací pošty telegrafní výplňku (tj. formulář telegramu, který se tak stal skutečnou telegrafickou poukázkou), a ten pak telegraficky odeslal na dodací poštu. Šlo vlastně o výzvu, aby dodací pošta vyplatila poukázanou sumu ihned po obdržení telegramu a nečekala až na příchod originálu průkazní poukázky telegrafní, který zároveň putoval na dodací poštu fyzicky poštou stejně jako „obyčejné“ poukázky.
Na základě došlého telegramu vyplnil poštovní úředník dodací pošty ihned „Stvrzenku k poukázce telegrafické“, jejímž prostřednictvím byla adresátovi vyplacena poukázaná částka. Přijetí peněz stvrdil adresát na zadní straně Stvrzenky svým podpisem. Vzadu byly také zúčtovány případné doručovací poplatky. Jako doklad pro případnou reklamaci obdržel adresát levou část této stvrzenky (ústřižek). Po doručení originálního formuláře průkazní poukázky na dodací poštu se tato porovnala se zbylým pravým dílem stvrzenky k poukázce telegrafické a s došlým telegramem. Poté se všechny tři doklady (průkazní poukázka, pravý díl stvrzenky i telegram) společně archivovaly na dodací poště, resp. na nadřízeném úřadě.
Použitá literatura:
1. Jan
Klim, Vladimír Schödelbauer – Československo 1918-1939, Specializovaný
katalog známek a celistvostí, Merkur-revue, Brno 2002
2. Jaroslav Pšenička – Poštovní služba výkonná, Praha 1910
3. Seznam všeobecných tiskopisů poštovní, telegrafní a telefonní služby, ministerstvo pošt a telegrafů, Praha 1931
4. E-katalog celistvostí Československo 1918 – 1939, uveřejněný na internetu na stránkách http://www.japhila.cz/hof/0064/index0064a.htm jako jeden z exponátů virtuální výstavy EXPONET
